(Komerční prezentace)
Kdy je cementový potěr vhodnější?
V občanské výstavbě se již dlouhou dobu používají samonivelační potěry na bázi anhydritu. Ty jsou pro bydlení a pobyt osob vhodné i z důvodu ekonomické tloušťky potěru. Bylo ale potřeba najít jejich vhodnou alternativu z cementu, neboť na mokrá místa, do ploch se zatížením vibracemi a do ploch s větším bodovým namáháním se anhydritové potěry nehodí.
Díky rozvoji v technologii betonu se začaly vyvíjet přísady a příměsi, které dokáží učinit materiál pro tenké vrstvy kompaktním, velmi dobře zpracovatelným do roviny (tekutým) a umožňujícím omezit smrštění potěru během zrání.
V minulosti bývalo zvykem, že v provozovnách lehkého průmyslu, ve společných sanitárních zařízeních (ubytovny, školy), nebo v dílenských prostorách, kde bylo nutné často vytírat, se z důvodů odolnosti vůči vlhkosti používal cementový zavlhlý potěr. A nad něj jako další vrstva ručně hutněný a hlazený.
Tento materiál se vždy ale musí vyztužovat, kvůli nedosažení pevností v tahu za ohybu v konstrukci. Stejně tak je nutné jej provádět v tloušťkách okolo 70 mm, aby bylo potěr možné rovnat do rozumné horní roviny. Navíc u cementových zavlhlých potěrů dochází ke špatnému přenosu tepla díky velkému množství makropórů a náchylnosti k praskání a kroucení.
Cementové lité potěry nové generace jsou vhodné nejen do standardních prostor občanské vybavenosti a obydlí, ale právě i do míst, kde se bude po dobu jejich životnosti vyskytovat vlhkost, kde mohou být konstrukce podlahy přímo zaplavovány (bazény, velké koupelny a kuchyně). Tady je oproti anhydritovým potěrům výhoda, že při dotaci vlhkosti nenabývají a nesnižuje se jejich pevnost. V prostorách s průmyslovým, ale stále ještě nemechanizovaným provozem, velmi dobře nahrazují zavlhlé potěry. Cementové lité potěry není nutné vyztužovat a navíc nemají tendenci k praskání či kroucení při nižších tloušťkách.
Příprava podkladu
Předchozí díl Rádce na beton se podrobně věnoval přípravě podkladu pod samonivelační anhydritový potěr ANHYMENT. U cementových litých potěrů CEMFLOW od skupiny Českomoravský beton se obdobně jako podklad používají měkké izolace, litá pěna, oddělovací fólie nebo obvodový pásek. Ten by měl mít tloušťku alespoň 10 mm a měl by obalovat všechny prostupující prvky. Stejně tak je dobré, aby podkladní vrstvy byly bez ostrých přechodů a zlomů. U mokrých provozů se nesmí zapomenout na správné zapuštění odvodňovacích prvků a optimální provedení izolačních límců dle doporučení jejich výrobce.
Rozdílem u cementových litých potěrů je určitě doporučení předinstalovat dilatační a smršťovací spáry. Prvky do dveřních prostupů a na místa předpokládaných dilatačních pohybů desek jsou obvykle opatřeny měkkou izolací, prvky do smršťovacích spár je možné pořídit jako „L“ profily, které se kotví k podkladu a spáru pak vytvářejí příjemně rovnou. Doporučené minimální tloušťky potěru CEMFLOW lze zjistit i pomocí kalkulátoru na www.lite-smesi.cz. Smršťovací pole potěru se uvažují o rozměrech maximálně 6 m na jednom rameni, plochy by měly být děleny v poměru maximálně 1:3. Složitější půdorysy je zapotřebí rozumně rozčlenit, přičemž je možné využít poradenství specialistů ze skupiny Českomoravský beton.
Výhodou cementového litého potěru, oproti anhydritovým hmotám je, že se mohou s větším úspěchem používat i jako připojené, tedy přímo na betonový, očištěný podklad opatřený vhodným spojovacím můstkem na bázi umělých pryskyřic (rozhodně ne na plochy smočené pouze vodou).
Pokračování článku najdete na našem partnerském webu Mujdum.cz.
Více informací: www.lite-smesi.cz.
