Banky často požadují, aby byla pojistka uzavřena u „jejich“ pojišťovny (tedy ústavu patřícího do stejné finanční skupiny), takže nemáte příliš na výběr, byť by bylo vybírat z čeho. Pojišťoven je na trhu poměrně velké množství a jejich nabídka a zejména ceny pojištění se dost liší.
V případě, že čerpáte hypotéku na stavbu, je třeba pojištění uzavřít ještě před tím, než je dům hotov. Pojišťuje se rozestavěná stavba (pojistka se ale většinou neliší do pojištění hotové nemovitosti) . Smlouva je pak jedním z dokladů, který banka potřebuje, aby uvolnila peníze.
Ve chvíli, kdy je dům hotov, je dobré uzavřít i pojištění domácnosti (i když to už povinné není).
Zástupce pojišťovny je většinou připraven dojet za vámi až domů. K tomu, abyste mohli uzavřít smlouvu, bude potřebovat vidět (ještě lépe odnést si kopie) základní dokumentace k nemovitosti a její ocenění. Z něj a výše úvěru se vychází při stanovení pojistného.
Co je dobré vědět, před tím, než si sjednáte pojištění?
Pojistka (pojistné krytí) musí být vždy sjednána nejméně na částku rovnající se úvěru. Tato podmínka bývá přímo vyznačena v úvěrových hypotečních smlouvách.
Nemovitost by měla být pojištěna na takzvanou novou hodnotu. V takovém případě dostanete totiž při škodě náhradu odrážející aktuální ceny poškozené věci. Pokud by byla pojištěna na starou hodnotu, obdrželi byste jen její zlomek.
Rozhodně se nevyplatí se takzvaně podpojistit. Jestliže má dům hodnotu dva miliony korun, není dobré na pojistce šetřit a pojistit ho třeba na půl milionu (čím menší pojistné krytí, tím nižší pojistka).
Nepodceňujte rizika, proti kterým se můžete pojistit. Některá jsou pro toho, kdo čerpá úvěr povinná, další si může vybrat sám. Měli byste proto pečlivě zvážit, co vaší nemovitosti skutečně hrozí nebo by mohlo, byť se dnes zdá, že jen teoreticky, hrozit.
Mezi běžná rizika patří zejména požár, výbuch, úder blesku či náraz letadla. Je dobré být pojištěn také proti vichřici, krupobití a poškození sněhem, zničením v domu vytopením z vodovodu či odcizením nebo úmyslným poškozením nemovitosti. Pojišťovny kryjí také rizika, která sice nehrozí všem, ale těm, kteří by měli byť jen minimální šanci se s nimi setkat, se rozhodně vyplatí je nezanedbat. Patří k nim mimo jiné v souvislostmi s povodněmi tolik omílané riziko „záplavy a povodně“. Pokud vám dům vytopí velké řeka, z pojistky „poškození nebo zničení věci z vododu“ ho nespravíte, musíte mít speciálně pojištěné riziko „záplava, povodeň“. V minulosti ho mnozí opomíjeli. Zejména proto, že je tato pojistka poměrně drahá. Jestliže například základní pojištění domku za 1,2 milionu korun přijde na zhruba tisíc korun ročně, s pojistkou „záplava, povodeň“ se částka zvýší i o osm set korun. Rozhodně by o něm měli uvažovat lidé, kteří bydlí v rizikových oblastech a nemusí to být přímo na břehu řeky.
Další položkou ve pojistné smlouvě je sesouvání půdy a zřícení skla. Opět velmi specifická rizika, ale zejména pro domky v horách a kopcích aktuální.
Položka „zemětřesení, náraz motorového vozidla“ může někomu připadat jako holá zbytečnost. Majitelé domů u silnic, zejména v začátkách, by ale každého pochybovače vyvedli z omylu. Zatímco se zemětřesením se v našich zeměpisných šířkách setkáme jen ojediněle, náraz automobilu, hlavně nákladního, tak neobvyklý jev není.
(kar)
Příště: 15. díl – Kde vzít peníze na vybavení, na které si nelze půjčit z hypoteční banky (stavební spoření, spotřebitelské úvěry, splátkový prodej)
