Odpovídá produkt manažer společnosti HELUZ Ing. Pavel Heinrich:
„To přijde nesmyslné nejen vám. Z dnešní praxe výstavby energeticky pasivních budov můžeme odvodit, že v případě konstrukčního řešení obvodových stěn těchto domů se pohybujeme u tlouštěk kolem 50 cm. Takže tady někde bude optimální hranice pro stavbu budov s minimální energetickou náročností.
Když to vezmeme podle izolací a konstrukčních systémů tak pro dřevostavby lehkého typu, bude tloušťka stěn také kolem 45 – 50 cm. Ukazuje se, i v západní Evropě, že větší tloušťky tepelné izolace než 30 cm obvodových konstrukcí těžkého typu (zdivo, beton) už nemá smysl používat. Takováto tloušťka tepelné izolace bude tvořit horní hranici. Zjednodušeně řečeno, jestliže dám ještě více izolace na obvodové stěny, tak tepelnou ztrátu domu tímto opatřením téměř nesnížím.
Pokud hovoříme o nízkoenergetických, energeticky pasivních domech, tak tloušťka tepelné izolace 30 cm nemá smysl. Abychom výrazněji snížili energetickou náročnost domu (celkovou a nikoliv jen na vytápění), pak se dostáváme k problematice technického zařízení budov, neboť se může stát, že spotřebujeme více energie na přípravu teplé užitkové vody než na vytápění.
V další řadě potřebujeme řešit výměnu vzduchu v budově a efektivitu předání tepelné energie při rekuperaci, respektive při zpětném získávání tepla. Bez nuceného větrání se zpětným získáváním tepla lze těžko dosáhnout nízkoenergetického domu i s velmi dobře tepelně izolovanou obálkou budovy. Energeticky pasivní standard domu bez nuceného větrání se zpětným získávání tepla v podstatě navrhnout a postavit nejde. Ale to už jsou věci, které konstrukcí nejsme schopni ovlivnit.
Můžeme se bavit i o komfortu bydlení resp. dosažení dobrých parametrů vnitřního prostředí domu. V této oblasti jsou ve stavbě domů pro bydlení daleko větší rezervy, než se zaobírat otázkou zvětšování tlouštěk izolantu obvodových stěn. Domy je třeba řešit komplexně.
V případě obvodových konstrukcí můžeme řešit jejich tloušťku. Čím je menší tloušťka konstrukce, tím máme menší zastavěnou plochu. Poté se dostáváme do tématu pokročilejších materiálů, které mají sice o něco nižší součinitel tepelné vodivosti, ale cenově mohou být i mnohonásobně dražší než běžně používané materiály. A v neposlední řadě při zabudování těchto materiálů se vyžaduje větší kvalita a náročnost řemeslné práce. To může znamenat, že vyšší tepelné efektivita konstrukce nemusí být úměrná jejich ceně a použití těchto materiálů lze volit např. v určitých stavebních detailech či speciálních konstrukčních řešeních.“
* * *
Máte zajímavý nápad nebo dotaz týkající se stavby, bydlení či zahrady? Napište nám na poradna@dumabyt.cz, rádi vám odpovíme.
