Rekonstrukce odkryla řadu překvapení

Manželé původně uvažovali o koupi novostavby za Prahou v Černošicích nebo Dobřichovicích, ale pak převážily argumenty pro hlavní město. „Spoustu času bychom strávili dojížděním, vrátili se až večer, a k čemu by nám ta zahrada pak byla,“ popisuje rozhodování Klára. Řešení? Koupit starší dům a zrekonstruovat jej.

Ne každý chce do nového

Rekonstukce domu bývá často dražší a složitější cestou, to ale neznamená, že všechny hned odradí. „Novostavby z katalogů, ale ani hotové domy po rekonstrukci se mi moc nelíbily. Zaplatili bychom hodně peněz a v budoucnu bychom to stejně chtěli předělat k vlastním představám,“ vysvětluje Klára důvod, proč se s manželem Robertem rozhodli pro tuto cestu.

Dům neměl být ani velký, ani malý, ale hlavně situovaný už ve starší zastavěné městské části, aby jim za hlavou nevyrostla nějaká průmyslová hala. Všechny tyto požadavky nakonec splnil dům v Malešicích, ve kterém bydlí rodina se dvěma dětmi už druhým rokem.

„Malešice mají přátelskou vesnickou atmosféru, a přitom jsou součástí Prahy, takže nemusím dlouho dojíždět do práce,“ hodnotí Klára. Zhruba rok pak prý trvalo vybrat firmu a architekta, kteří by se o rekonstrukci postarali. „Někteří se do toho nechtěli pustit, nebo jen za zpracování projektu požadovali příliš vysokou částku. Nakonec jsme oslovili Sféru, protože se nám líbil vedlejší dům, jehož rekonstrukci navrhli právě oni,“ popisuje Klára, podle čeho se rozhodli. A s architekty si prý hned padli do oka.

Zůstaly v podstatě jen obvodové zdi

Vrátit domu šmrnc a duši – tak by se dalo zkráceně vysvětlit přání majitelů. Z domu ve výsledku zůstaly téměř pouze obvodové zdi. Rekonstrukce ale zároveň odkryla řadu překvapení, jako například starou klenbu mezi současnou předsíní a kuchyní, kterou se původní majitelé snažili na rozdíl od těch současných zakrýt.

Tip: Podívejte se, jak dopadla rekonstrukce památkově chráněné chalupy na Vysočině

Ve zcela původním stavu byl zachován také sklep, který sloužil (a nadále slouží) jako malá vinárnička. Jiné objevy už tak příjemné ale nebyly. „Když začali zasahovat do zdí, tak jsme objevili místa, kde najednou chyběly cihly a byly tam místo toho kousky dřeva,“ popisuje jeden ze zádrhelů Klára.

Nejdůležitější část domu? Úložné prostory

Rekonstrukce trvala zhruba rok a dům proměnila téměř k nepoznání. Některé průchody byly zazděny, jiné naopak probourány. Hned za dveřmi bývala dřív malinkatá kuchyň a za ní průchozí pokoj. Z kuchyně je dnes praktická úložná místnost a z průchozího pokoje útulný pokoj pro hosty.

Největší změny ale čekaly první poschodí, kam se původně dalo dostat pouze po strmých schůdcích. Nahoře býval k dispozici jen jeden pokoj, malá koupelna, a zbytek byl zkrátka a dobře půda s trámy pod střechou.

„Z původního pokoje vznikla naše ložnice. Architekti sem přidali dva dětské pokoje, komůrku a koupelnu. Měli jsme obavy, aby pokoje nepůsobily stísněně kvůli tomu, že jsou pod šikmou střechou, ale není tomu tak,“ popisuje nový stav Klára a s nadšením nám ukazuje tajnou skrýš, která slouží jako ukládací prostor. Těch prý není nikdy dost.

Myslet i na stáří

Další podstatnou změnou k lepšímu byla přestavba původně průchozího pokoje v přízemí, který v současnosti slouží jako pokoj pro hosty, především pro rodiče Kláry či Roberta, když přijedou na návštěvu z Ostravy nebo Itálie. V budoucnu ale bude plnit funkci hlavní ložnice, aby majitelé ve stáří nemuseli běhat nahoru a dolů po schodech. V přízemí se navíc nachází prostorná koupelna, dům tak může plnohodnotně sloužit jako bezbariérový, což bylo i jedním z hlavních přání majitelů.

Zvenku k nepoznání

Podstatných změn se dům dočkal i zvnějšku. Na západní straně domu byla tvarově zjednodušena přístavba domu, která slouží jako hlavní vchod. Důležitým krokem byla také výměna plastových oken za dřevěná a úprava jejich proporcí. V přízemí bylo okno v současné kuchyni vyměněno za vchod přímo na zahradu, díky čemuž se šikovně propojil interiér s exteriérem.

Na první pohled je také zřejmé, že se zcela úplně proměnila fasáda domu. Zmizely původní pruhy pískovcových barev a přibyla hlavní římsa i další plastické prvky ve tmavém odstínu. Přístavba je nyní výrazně kontrastní k hlavní části domu. Dům působí elegantně a dobře zapadá do okolní zástavby.

Už jste viděli? Když je pokora velkou výzvou. Rekonstrukce domu provedená s citem

Podlahy jako manželský kompromis

Část vybavení domu pochází z původního bytu rodiny na Žižkově. Některý nábytek vyráběl truhlář na míru, jako například kuchyňské skříňky (podle návrhu Sféry) nebo skříně v předsíni, ložnici a koupelně.

Podlahy jsou výsledkem kompromisu mezi přáním manželů. Částečně je tvoří dubové třívrstvé lamely celoplošně lepené a částečně jsou z keramických dlaždic, které si majitelé dovezli z Itálie. Vytápění v přízemí zajišťuje podlahové topení, v prvním patře radiátory. V obývacím pokoji je umístěn krb, ze kterého vede výdech nahoru do patra, kde vyhřívá chodbu.

Zahrada krásně prokoukla

Co se zahrady týče, dočkala se nového travního koberce, pod kterým se ukrývá nádrž na dešťovou vodu k zalévání. Dále došlo na vykácení tújí a jehličnanů a odstranění nevzhledného skleníku nalepeného na stěnu domu u kuchyně. Klára si naopak přála zachovat starší ovocné stromky: „Zas tak dobrá jablka neplodí, ale vypadá to krásně, když to všechno kvete,“ vysvětluje. Celá jedna část zahrady byla pak vyhrazena pro pěstování bylinek a zeleniny. „Dřív jsme odebírali farmářské bedýnky, dnes nemusíme, hodně si vystačíme sami,“ pochvaluje si Klára.

Naprostá spokojenost

Dům po rekonstrukci splnil všechna očekávání rodiny. „Jediná věc, kterou jsme špatně zvolili, je světlá dlažba na terase. Snadno se zašpiní a špatně se čistí,“ říká přece jen po našem dalším naléhání Klára. „Kromě toho bychom ale nic neměnili,“ dodává jedním dechem.