Cesty k teplé vodě

Teplou vodu potřebujeme mít k dispozici okamžitě a v dostatečném množství. Pomineme-li napojení bytových domů na centrální zdroj teplé vody, je třeba si zodpovědět otázku, zda je výhodné k ohřevu teplé vody využívat zdroj vytápění, nebo bude lepší zvolit nezávislý a samostatný způsob přípravy teplé vody.

Otázky k řešení

Jinak se bude dívat na způsob řešení ohřevu teplé vody budoucí stavebník rodinného domu, jinak majitel staršího domu před rekonstrukcí. Rozhodnout se, kolik teplé vody chcete mít k dispozici a jak má být skutečně teplá, je třeba již ve fázi projektu. Vezměte v potaz také současný i budoucí počet členů domácnosti, způsob vytápění nebo skutečnost, zda je možné dům napojit na plynovou přípojku. Otázek je však mnohem víc, například zda bude systém ohřevu vody sloužit pouze pro lokální využití (dřez, umyvadlo), nebo bude určen k zásobování celého domu, nebo zda počítáte i s ohřevem vody v bazénu?

Důležitou roli hrají i energetické parametry domu – v pasivní či nízkoenergetické novostavbě můžete topit elektřinou a vodu ohřívat solárně či tepelným čerpadlem, ve starším nezatepleném domě je možné například využít stávající rozvody vody a radiátory a vyměnit kotel za úspornější a účinnější. Velmi oblíbená jsou také krbová kamna či krbové vložky na dřevo – díky propojení s výměníkem významně pomohou v topné sezoně s přípravou teplé vody.

Ohřívač, nebo bojler?

Velmi oblíbeným zdrojem teplé vody pro celý dům jsou zásobníkové ohřívače teplé vody. Nejčastěji využívá elektrického topného tělesa, ale existují i varianty plynové. Vyrábějí se v celé škále objemů, nejpoužívanější jsou zásobníky o kapacitě 50 až 200 litrů. Pro přístroje větších objemů se vžilo obecné označení bojler, což později zlidověním přešlo i na ostatní ohřívače vody. Došlo tím trochu ke „zmatení jazyků“, což znesnadňuje komunikaci při nákupu výrobků nebo při jednání s opraváři.
Správně je to tedy následovně: bojlery jsou tlakové zásobníkové ohřívače vody s objemem od 30 litrů včetně. Elektrické ohřívače vody s objemem do 30 litrů se nazývají malé zásobníkové ohřívače vody (mohou být tlakové či beztlaké).

Průtokové elektrické ohřívače

Studená voda přiváděná do ohřívače se při průtoku přístrojem okamžitě zahřívá na požadovanou teplotu a je tak hned k dispozici. Tohoto rychlého ohřevu je dosaženo díky velkému příkonu topné spirály. Může sloužit jak pro centrální, tak i pro lokální použití. Průtokové ohřívače vody jsou vhodné pro nepravidelné a malé odběry teplé vody, např. u kuchyňského dřezu nebo pro mytí rukou. Jejich hlavní výhodou jsou malé rozměry, proto je můžete snadno umístit například nad či pod kuchyňskou linku, k umyvadlu do koupelny, případně i do sprchového koutu.

Vyrábějí se buď jako tlakové, nebo beztlakové. Beztlakové slouží k odběru teplé vody pouze z jednoho místa a většinou je pořídíte jako komplet se speciální baterií. Postačí pro mytí rukou nebo nádobí, pro častější sprchování se příliš nehodí. Průtokové ohřívače tlakové zásobují více odběrných míst a můžete je připojit i na běžné baterie. Pro mytí rukou bude stačit ohřívač s výkonem kolem 6 kW (jistič 3 x 10 A), na sprchování zhruba 18 kW (jistič 3 x 32 A), na napouštění vany kolem 18 kW.

V hlavní roli plyn

I průtokový ohřev vody může využívat plyn. Plynové ohřívače pracují bezpečně a pohodlně, vzácností dnes není provedení s uzavřenou spalovací komorou, sofistikovaným bezpečnostním systémem a ekonomickým provozem. Moderní typy jsou řízeny elektronicky, vybaveny LCD displejem, kde si jednoduše nastavíte požadovanou teplotu. Mají elektronické zapalování, „věčný“ plamínek byste u nich hledali marně.

Úskalím může být odvod spalin. Liší se podle konstrukce a typu spotřebiče; např. některé plynové průtokové ohřívače do výkonu 10 kW se bez odvodu spalin obejdou, některá tzv. turbo zařízení si vystačí jen s odtahem přes zeď, jiné spotřebiče vyžadují komín. Odvod spalin je jedna ze zásadních otázek při výběru plynového ohřívače.

Malé zásobníkové ohřívače vody

Pro ohřev malého objemu vody lze využít malých zásobníků 5–15 litrů. Hodí se především tam, kde je velká vzdálenost z centrálního zásobníku k umyvadlu nebo sprše (voda zbytečně chladne v dlouhých rozvodech), nebo tam, kde je malá okamžitá spotřeba (např. u umyvadla). Vyrábějí se jako tlakové a beztlakové.

Tlakový ohřívač je napojen na uzavřený vodovodní okruh. Využívá tlaku ve vodovodním řadu, tudíž může zásobovat více odběrných míst. Beztlakové zásobníky nejsou pod stálým vodovodním tlakem. Jsou vybaveny vlastní speciální vodovodní baterií a ohřátá voda je ze zásobníku vytlačována čerstvě napouštěnou studenou vodou.

Voda + topení

V některých případech se doporučuje využít pro vytápění i ohřev teplé vody jeden zdroj energie. Pokud topíte plynem, vyplatí se investovat do kondenzačního kotle s připojenou nádobou na teplou vodu. Lze tak ušetřit až 11 % energie. Horké spaliny procházejí speciálním tepelným výměníkem, ve kterém předávají teplo topné vodě. Současné topné systémy navíc umožňují do soustavy zapojit i alternativní zdroj energie, například solární termické panely. V domech, kde plyn není zaveden, přichází v úvahu tepelné čerpadlo.

Solární kolektory

Solární kolektor přeměňuje sluneční energii na teplo, které se přivádí do solárního zásobníku (tepelného výměníku), kde se akumuluje. Tepelný výměník předává teplo užitkové vodě a ta je pak pomocí oběhových čerpadel rozváděna po objektu.

Roční energetický zisk z 1 m2 plochy kolektoru je přibližně 500 kWh. K pokrytí 2/3 celkové roční spotřeby energie na ohřev vody pro běžnou domácnost postačují solární kolektory o ploše 6 m2 (3 kolektory).

Tepelná čerpadla

Pro ohřev vody jsou nejvhodnější tepelná čerpadla systému vzduch/voda. Jejich výhodou je především univerzálnost – pracují v režimu umožňujícím přepínání mezi vytápěním a ohřevem teplé vody, mimo topnou sezonu pak slouží pouze pro ohřev vody. Velmi jednoduchá je i instalace. U tohoto typu tepelného čerpadla není nutné žádat o stavební povolení, protože při montáži nedochází ke stavebním úpravám. Provoz čerpadla je bezobslužný a bezpečný.