Komín je věda

Rozdíl mezi ohněm ve volném ohništi a tím, který plane v krbu spojeném s komínem, je ten, že v druhém případě je hoření účinnější. To znamená, že získáváte více tepla při stejném množství paliva. Jsou firmy, které vám neprodají krbovou vložku, pokud se neprokážete funkčním a dostatečně dimenzovaným komínovým tělesem. Přitom jeho funkce bývá nejvíce podceňovaná právě u topenišť na pevná paliva. Snad proto, že většina konzumentů se domnívá, že když to stačilo našim prarodičům, musí to stačit i novým spotřebičům.

Ale od té doby se mnohé změnilo, především právě v oblasti odchozích spalin. Jsou studenější a mají i jiné chemické složení. Teplota je zapotřebí, aby se kouř „vyšplhal“ z komína ven. Dnes mají spotřebiče na tuhá paliva – i když třeba vypadají jako jejich dědečkové, mnohem dokonalejší technické parametry a umí mnohem dokonaleji spalovat. Zároveň i více tepla zužitkovat – předat do okolí, takže do komína odchází zplodiny řádově o desítky stupňů studenější než za časů našich babiček a dědečků. Pokud jejich archaický sporák vypouštěl do komína spaliny s teplotou 250 až 350 °C, jeho dnešní potomek je někde na méně než polovině. A to je problém.

Komínům je zima

Studenější kouř znamená nutnost více izolovat komíny (kdysi nebyly izolované vůbec), aby spaliny při průletu kouřovodem ztrácely teplotu co nejpomaleji a dostaly se tak co nejvýše – k ústí komína. Na to potřebují mít teplotu u horní hrany komína přes 100 °C, jmenovitě 102–103 °C. Průměry moderních komínů jsou proto užší, izolace zajišťuje i pomalejší ochlazování materiálů spalinové cesty. Jsou to prostě mnohem sofistikovanější systémy, které například nabízí kouřovody pro dva různé spotřebiče či přívod čerstvého vzduchu do spalovací komory – někdy i předehřátý odchozími plyny.

Vklad do budoucna

Nejpoužívanější komínovou vložkou u nás je tradičně šamotová. Otázkou ale je, zda bude šamot vyhovovat i za 50 let. Výrobci tepelných spotřebičů jsou nuceni splňovat stále vyšší nároky norem, což vede k tomu, že výstupní teplota spalin se stále snižuje. Proto se může stát, že až budete chtít po čase vyměnit starý zdroj tepla za nový a budete muset udělat revizi komína, revizní technik nový kotel/krbovou vložku do šamotové vložky už nepovolí připojit. Nový spotřebič totiž už může pracovat v „mokrém“ provozu a ten šamotové vložky zajistit neumí.

Proto odborníci společnosti Heluz doporučují už nyní do komínů používat izostatickou vložku, která má ve všech směrech mnohem lepší parametry než vložka šamotová. Její tenká stěna lépe snáší teplotní šoky a nevadí jí styk s přímým plamenem. Díky hrdlovému spojení je bezpečnější pro provoz a hlavně – je téměř nenasákavá. Zatřídění těchto izostatických vložek je kategorie WB, což znamená, že je plánovitě určena i pro bezpečný „mokrý“ provoz, zatímco šamotová vložka je určena pouze pro „suchý“ provoz (viz norma ČSN EN 1443 Komíny – všeobecné požadavky). Bez nadsázky tedy komín tvoří budoucnost vaší domácí tepelné pohody.

Pozor na pojištění

Nezapomínejte ale ani na problematiku pojištění domácnosti či nemovitosti, kde se tyto otázky berou velmi vážně. Neprokážete-li se technicky adekvátním komínem k vašemu spotřebiči, nemusí vám být – nedej bože – například při požáru proplacena vzniklá škoda.