NÁSTAVBA, část 3.: Pro život v nástavbě

Předchozí části seriálu najdete zde: Dřevostavbou vzhůru, Nové obytné podlaží

Životodárné řečiště

Pro správné fungování budoucího životodárného toku je třeba dodržet několik zásad. Koupelny, WC a kuchyně je nejlépe umístit a dispozičně řešit tak, aby bylo možné napojit se co nejjednodušším způsobem na rozvody ve spodním podlaží (zejména svislé potrubí).

Vedení vody a připojovacích odpadních potrubí od umyvadel, bidetů, van a sprch v tenkých příčkách (o tl. 80 nebo 100 mm) je problematické z hlediska statiky, proto počítejte v koupelnách, kuchyních a WC s větší tloušťkou příslušné příčky, případně s instalační předstěnou. Ta také vyřeší problém, jak ukotvit těžké umyvadlo na subtilní sádrokartonovou příčku apod. U prefabrikovaných panelových dřevostaveb bývají rozvody součástí panelu (tzv. instalační panel) a na stavbě se pouze připojí k zařizovacím předmětům.

Celoročně používané vodovodní potrubí by mělo být stavebně vedeno místy chráněnými před mrazem, rozváděná studená voda by neměla přijímat tepelné zisky a naopak u teplé vody by nemělo docházet k tepelným ztrátám. Stoupací potrubí se většinou vede instalačními prostory (v šachtách), rozvodná a připojovací potrubí teplé vody by ovšem neměla být příliš dlouhá (snižují se tepelné ztráty).

K vnitřním instalacím se nejčastěji používají plasty (pitná voda) a měď (topná voda). Projekt nástavby musí samozřejmě řešit, kudy voda vyústí „na povrch“. Do ventilů (k pračce a myčce nádobí) a baterií (vanové, sprchové, umyvadlové, dřezové). A k teplovodním rozvodům i topidlům. Zvláštní kapitolu tvoří systém odpadního potrubí a jeho napojení na veřejnou kanalizaci, na domácí čističku atd.

Rozhodně nové dráty 

Dům, ale i bytová jednotka (zde nástavba) vyžadují stovky metrů kabelů, rozvodů a vedení, přesně dimenzované jističe, proudové chrániče, pojistky, vypínače, zásuvky. Elektrorozvody představují nejcitelnější a nejzranitelnější místo obydlí. Většina starších domů má ještě původní rozvody z hliníku (jsou přepálené, praskají a lámou se), nově se natahují už jen měděné vodiče.

Pokud je provedení nástavby spojeno s výraznějším stavebním zásahem do stávající části domu, je žádoucí provést i rekonstrukci původních elektrorozvodů. V každém případě je vhodné nástavbu protkat zcela samostatnými moderními rozvody s přesným vymezením a rozdělením. Minimálně na světelné, zásuvkové a pro pevně připojené spotřebiče. Doporučené hodnoty jističů se odvíjí od domovního připojení a rozvaděče.

A ještě maličkost: svolení k připojení nového bytu na společný elektroměr se možná shledá s prvotním nadšením, ve výsledku ale přináší problémy. Osobní (kdo a jak dlouho svítí, kdo má silnější žárovky, více spotřebičů), ale zejména provozní. Vypadne-li takový jistič, po tmě je celý dům. Mají-li však „ti tam nahoře“ samostatný elektroměr s jištěním, je po problémech. Obdobné je to i s ostatními energetickými rozvody.

Pozor na dlouhé potrubí

Při vzdálenosti zařizovacích předmětů od svislého odpadního potrubí větší než 4 m (max. 6 m) je nutné vést odpady pod stropem nižšího podlaží nebo v dutinách mezi podlahou a stropem. Nad potrubím v podlaze je třeba ponechat krycí vrstvu betonu tl. min. 15 mm. Vodorovná vzdálenost mezi odpadní stoupačkou a zařizovacím předmětem nemá být delší než 3 m, u WC maximálně 1,5 m, sklon vodorovného odpadního potrubí nejméně 2 %. Světlost potrubí se volí podle typu a množství zařizovacích předmětů, jejich průtoku a spotřeby vody.