Studnu nechte odborníkům

Doktor Petr Čížek je vzděláním geolog a s hloubením studní a prováděním průzkumných vrtů má bohaté zkušenosti. Požádali jsme ho o rozhovor.

Jaký byste doporučil postup majitelům pozemku, pokud se rozhodnou pro studnu? Kdo vlastně smí navrhovat umístění a hloubku studní a provádět průzkumné vrty? 

Neobracejte se na vrtaře, ale na hydrogeologickou firmu. Úspěch nové studny a neovlivnění těch okolních závisí více na přizpůsobení její konstrukce hydrogeologickým podmínkám území než na jejím umístění. Podle příslušné normy ČSN 75 5115, která je závazná na základě vyhlášky §17 odst. 3 č. 570/2002 Sb., se umístění a zřizování studní musí provádět na základě výsledků hydrogeologického průzkumu.

Průzkumné vrty nebo šachtice, které mají být využity k následnému vybudování vrtaných nebo kopaných studní, musejí vyhovovat požadavkům této normy. Smějí je provádět pouze organizace, u kterých projektování, provádění a vyhodnocení geologického průzkumu osobně vykonává anebo řídí a za ně odpovídá odpovědný řešitel. To znamená fyzická osoba s osvědčením od ministerstva životního prostředí o odborné způsobilosti projektovat, řídit a vyhodnocovat hydrogeologické práce.

Jaké musejí splňovat žadatelé ­podmínky? 

Podmínkou pro vydání osvědčení je vysokoškolské vzdělání geologického směru, odborná praxe v oboru minimálně tři roky, zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů a bezúhonnost.

Vyhodnocení hydrogeologického průzkumu musí obsahovat údaje o geologických a hydrogeologických poměrech zkoumaného území a jeho širšího okolí zejména ve vztahu k útvaru podzemní vody, který má být využíván. Musí být zakončeno podrobnou závěrečnou zprávou se „závěry pro návrh jímání“, jež obsahují komplexní geologický podklad pro zpracování projektu přestavby průzkumového díla na studnu a návrhu režimu jejího využívání a případné technologie úpravy jímané podzemní vody.

Součástí je průzkumový vrt. Lze jej dokončit a dále používat jako studnu? 

Průzkumný vrt lze dokončit a používat jako studnu teprve po nabytí platnosti vodoprávního rozhodnutí o povolení stavby studny a odběru podzemní vody. Podle vodního zákona je vodoprávní úřad povinen uložit pokutu 70 Kč za každý neoprávněně odebraný kubík podzemní vody až tři roky nazpět ode dne, kdy bylo neoprávněné odebírání podzemní vody zjištěno. Množství neoprávněně odebrané podzemní vody se stanoví s přihlédnutím k místním podmínkám podle Směrných čísel potřeby vody.

Dokumentace přiložené k žádostem o vydání územního a vodoprávního rozhodnutí musí vypracovat autorizovaný inženýr pro krajinné inženýrství a vodohospodářské stavby. Musí k ní být přiloženo vyjádření odpovědného řešitele. Pro kopané studny hlubší než tři metry a vrty delší než 30 metrů, nebo vrtané průměrem, ve kterém se mohou pohybovat lidé, musí být přiložen také prováděcí projekt, vypracovaný báňským projektantem podle báňských předpisů.

Existují případy, kdy není třeba hydrogeologický průzkum? 

Hydrogeologický průzkum pro návrh jímání podzemní vody není třeba provádět pouze v případě, že podstatné údaje jsou již dostatečné známé, to znamená, pokud jsou hydrogeologické poměry jednoduché a předchozí hydrogeologická prozkoumanost území je dostatečná. V takovém případě lze studnu vrtat nebo kopat teprve po vydání právoplatného rozhodnutí o umístění stavby a vodoprávního rozhodnutí o povolení stavby studny a odběru podzemní vody.

Již zmíněná norma doporučuje v těchto případech provést v průběhu výstavby takzvaný doplňkový hydrogeologický průzkum k ověření správnosti navrženého technického řešení jímacího zařízení, využitelného množství podzemní vody, dosah vlivu jímání a podobně.

Často se označuje jako ideální kombinace studnař a proutkař. Co si o tom myslíte? 

Myslím si, že je to poměrně nebezpečné spojení, pokud si uvědomíte, že se často jedná o drahou investici a žádný ze jmenovaných o hydraulice studní a podzemní vodě většinou nic neví. Zpravidla ve všech geotechnických podmínkách využívají svoji omezenou techniku a to, co znají, vychází pouze z proutkařských pověr a nejrůznějších příběhů. Mohou tak způsobit velké škody, které ve většině případů postupují plíživě, a když se ve své nahotě konečně objeví, jsou u soudu obtížně prokazatelné a vynaložené peníze investorů už dávno přestaly existovat.

Služeb proutkařů ale často využívají i velké hydrogeologické firmy… 

Spor mezi proutkaři a skeptiky je podle mého názoru uměle nastavovaný spor mezi dvěma sektami ortodoxních fanatiků. Ta oficiálnější na internetu dokonce ve Wikipedii cenzurovala geofyzikálně změřená fakta. Přitom svá takzvaná objektivní ověřovací měření už dopředu navrhuje a aranžuje je tak, aby se při nich nemohla vyskytnout žádná měřitelná geofyzikální anomálie. Kdyby podobně reagovali na záškuby mrtvých žab při doteku drátů Galvani a Volta, tak bychom dodnes svítili loučí.

Už před více než třiceti lety geofyzikální měření publikovaná v časopise Geologický průzkum prokázala, že proutek nereaguje na vodu, ale na změny gradientu geofyzikálních polí, což je použitelné například při hledání pokračování vyklíněných rudních žil. Takovéto postupy ovládaly společnosti havířských odborníků, které by laikům jejich komplexnost obtížně vykládaly a navíc své know-how z pochopitelných důvodů tajily. Lidoví proutkaři pouze napodobují vnější znaky jejich počínání, ale skutečný význam reakcí proutku vůbec neznají.