Skip to content

Odvážná přestavba s citem

Novým věcem musíte nejprve vdechnout duši. Ty staré už ji mají – někdy sice trochu zatoulanou či smutnou, zato však vyzrálou a hlubokou. Asi proto švadleny občas čarují originální modely ze starých hadříků. A právě z tohoto důvodu se někdy přestavují staré domy namísto budování nových.

Obsah článku

 Stav objektu před rekonstrukcí

 Stav objektu před rekonstrukcí

 Stav objektu před rekonstrukcí

 Pohled z ulice na zrekonstruovaný objekt s typicky trojúhelníkovým vikýřem

 Nezaměnitelnou tvář dodává domu zasklená zimní zahrada v nejvyšším patře

 Nezaměnitelnou tvář dodává domu zasklená zimní zahrada v nejvyšším patře

 Detail vstupních dveří s kovovým zábradlím

 Posezení spojené s kuchyní a jídelnou. Všimněte si kombinace materiálů a barev

 Zákoutí v zimní zahradě s krásným výhledem na město

 Pohled do kuchyně v přízemí. Nábytek v celém domě navrhli tvůrci z ateliéru Donlic Interier

 Detail posuvné police a uzavíratelné skříně s ocelovými dvířky

 Prostorná obyvatelná pracovna s trojúhelníkovými okny tvoří celé nejvyšší patro domu

 Spojení šedé a červené je typické pro celý interiér domu

Pojďte se s námi projít originální rekonstrukcí. V ateliéru Donlić Interier totiž zašli při přestavbě vily z dvacátých let minulého století dál, než bývá v tomto kraji zvykem. Jak dokazují fotografie původního objektu, ve strmém svahu jedné staré vilové čtvrti v Praze stojí teď úplně nový dům. Architektce Ivaně Dombkové se povedl zázrak – vykouzlila pro vilu v letech zbrusu nové šaty, vybudovala pro náročné majitele osobitý, funkční domov a starému domu našla jeho dávno ztracenou duši.

 

Stojím, tedy jsem!

Cit pro nadčasovost, úcta k okolnímu prostředí a jemný, originální vkus daly vzniknout přívětivě sebejisté stavbě. Na jedné straně máte dojem, že jde o dům typický pro zdejší část města, ale zároveň cítíte jeho samozřejmou jedinečnost. Zkouška nových šatů se neobešla bez dohledu arbitrů – veškeré úpravy musely být konzultovány s památkáři.

 

Pro tvůrce však šlo spíše o zajímavou výzvu – změnit dům tak, aby vyhovoval moderním požadavkům designu i bydlení, přitom naslouchat starým časům a rozpoznat původní prvky tehdejší doby. Klasická střecha jako by podtrhla moderní linky bílých dřevohliníkových oken a návrat k původnímu lícovému zdivu vyvážil kombinaci kamenných a cihlových profilů. Na stávající přístavbu navázala zimní zahrada v nejvyšším patře a jednoduchý, avšak vkusný oblek tím byl doplněn jakousi ozdobnou „jehlicí“.

 

Duše čeká za dveřmi

Jakmile vstoupíte, vezme vás dům do laskavé náruče a už vás z ní nepustí. Jeho znovunalezená duše je všudypřítomná – navíc ji posiluje příjemná domácí atmosféra, bezprostřednost obyvatel a důmyslné zařízení sympatického interiéru. Funkční provázanost jednotlivých prvků je ódou na propojení prostých linií a promyšlených detailů do jediného harmonizujícího celku.

 

Materiály, barvy a řešení každého místa v domě jsou navrženy s takovou lehkostí, až se vám tají dech. Variace na téma šedé litiny a ocele, červeného štuku a hnědého dubového masivu vytváří dojem zemitosti, originality a útulnosti. Díky tomu se tu cítíte zcela přirozeně. Nevídaný pocit vyrovnanosti vás provází celým domem a neopustí ani dlouho po vašem odchodu.

 

Prostoru je nám třeba

Původní vstup do domu se dvěma samostatnými bytovými jednotkami byl přestavěn na jednoduchou předsíň oddělenou od velkého třípodlažního bytu pouze skleněnými dveřmi. Přízemí vévodí moderní praktická kuchyň s jídelnou a obývacím pokojem spojenými v jedinou místnost členěnou pouze přirozeným rozmístěním nábytku. Velká okna vedoucí na terasu prosvětlují celý prostor, propojení se zahradou navíc vzbuzuje pocit volnosti.

 

Architektka získala dostatek místa ve všech poschodích tím, že zrušila složitý systém schodišť. Jediné schodiště vedoucí od sklepa až do nejvyššího patra si zachovalo oblé křivky zdí a jejich kombinace s kovem a dřevem jako by spojovala minulost se současností.

 

Co si přát víc?

V prvním patře nahlédneme do tří dětských pokojíků, kde slunci podává pomocnou ruku veselá žluť stěn. Bytelný nábytek počítá s náročným zacházením a zároveň poskytuje dostatek místa pro potřeby dětí. Šedočervená koupelna s výhledem do zahrady doslova vybízí k uklidňující koupeli.

 

Asi největší překvapení však objevíte přímo pod střechou. V nejvyšším poschodí se vám otevře nádherný výhled z prosklené zimní zahrady, která je součástí prostorné pracovny spojené s ložnicí. Původní podkroví s maličkým pokojíkem pro služebnou se změnilo k nepoznání, ostatně jako celý dům. Jak snadné je představit si, že právě tady máte trávit čas prací i rozjímáním. Trojúhelníková okna, dřevěné podlahy a nábytek dodávají místnosti „objevitelský vzhled“ a malá koupelna vás ujišťuje, že ke štěstí vlastně vůbec nic dalšího nepotřebujete.

 

Nebát se přestavět

Ponoříme-li se z výšin do hlubin, zjistíme, že sklep domu by uspokojil představy i té nejnáročnější hospodyňky. Kromě rozmanitých možností úložného prostoru tu najdeme také velkou prádelnu, šatnu a žehlírnu v jednom, kam ústí nezbytné shozy pro prádlo. Sklep je však i útočištěm pro odpočinek a relaxaci. Saunou a hernou s posilovnou se totiž naše prohlídka domu uzavírá.

 

Ani na samém dně nás odvážná paleta materiálů a barev neopouští. Spojuje celý interiér a zároveň nám prozrazuje, co mají architektka i majitelé společného – nebojí se velkých změn, jsou plní energie a vědí, co chtějí. Snad také proto se tu starobylá duše vily cítí tak dobře – a s ní každý, kdo sem vkročí.

 

 

TECHNICKÉ ÚDAJE

Zastavěná plocha: 360 m²

Užitná plocha: 349 m²

Obytná plocha: 194 m²

Obestavěný prostor: 1 231 m³

Spolupráce: Rostislav Černík

 

 

         

          ARCHITEKTKA

          Ing. arch. Ivana Dombková

          (1965)

  • Pochází z Opavy a je absolventkou Fakulty architektury na VUT v Brně.
  • Od roku 1998 buduje jméno DONLIĆ INTERIER.

 

text: Kristina Navrátilová

foto: Lubomír Fuxa

zdroj: Můj dům 3/2005