 |
Objekt se nachází v příměstské smíšené zástavbě obytných a komerčních budov. Územním plánem povolená maximální výška stavby je devět metrů. Stavba je situována bezprostředně vedle hlavního silničního tahu ve strmém svahu, do něhož je částečně zaklesnuta, a od silnice je stíněna betonovou zdí proměnné výšky dva až čtyři metry. Nosné stěny jsou vyzděny z plných cihel, krov je dřevěný vaznicový s jednou střední vaznicí. Střechu kryje bonnský šindel, okna a vstupní dveře jsou vyrobeny z plastu.
|
   |
|
Prosklená fasáda„Odvážnější“ návrh staví na různém zastřešení
jednotlivých partií objektu. Nová část má plochou střechu (v pravé části). Záměrně jednoduché hranolovité hmoty jsou stavěny jako protiklad zdobnosti a drobnému detailu původní stavby. Skleněný fasádní plášť přispívá ke kontrastu, Středové hranoly slouží k optickému vyvážení, navození dojmu symetrie s důrazem na střed – tedy původní |
Požadavkem investora je provést minimální stavební úpravy již postavených konstrukcí. Majitel rovněž hodlá zachovat prostor pro podnikání – garáže, dílny a opravny automobilů. Výchozí úvahyVzhledem k charakteru původní stavby (příměstské, podle zbytků fasády zřejmě secesní vilky), jejíž forma je z vnějšku stále výrazně čitelná, jsem nabyl přesvědčení, že je třeba obě budované přístavby „přiznat“. Toto mé rozhodnutí podpořila velikost a charakter již realizovaných přístaveb.
Chtěl jsem dát jasně najevo, že staré přestalo vyhovovat současným potřebám, ale není třeba ho kvůli tomu zatracovat. Na vzájemných výrazových rozporech chci vybudovat kontrast, který podtrhne a zvýrazní klady obou staveb. Snaha o zcelení budov do jednoho celku a stejné formy by v tomto stupni rozestavěnosti byla směšným pokusem.
Z výše uvedeného vyplývá, že v obou variantách je původní objekt zrekonstruován ve stylu doby svého vzniku, kdežto přístavby jsou přísně modernistické. V obou variantách dochází k úpravám členění oken původního objektu v přízemí a k mírné změně otvoru okna v pravé části přístavby.
|
„Polykarbonátová“ variantaTento návrh kombinuje tradiční formu sedlové střechy s moderním materiálem a netradičním přiznáním tektoniky konstrukce.
Nosnou konstrukci tvoří lepené dřevěné nosníky s vrcholovou vaznicí, doplněné ocelovými táhly a spojené s nosnými konstrukcemi přízemí. Samostatná spodní stavba je spřažená se stávajícími základy.
|
 |
| Povrch fasády mezi nosníky tvoří neprůhledný (mléčný) polykarbonát (Lexan). Na levé části přístavby tvoří polykarbonát spolu s ocelovými táhly zábradlí. Konstrukce nosníků slouží jako optické vyrovnání obou křídel přístavby, v zadní části pak jako nosná konstrukce pro treláže. V pravé části tvoří lepené nosníky nosnou konstrukci pláště patra. Celkový výraz podtrhují zavěšené stříšky nad vstupy z kombinace oceli a polykarbonátu. Dveře, vrata i okna nové části mají vnější povrchy ze zinkované oceli. Tentýž materiál a povrch je uplatněn na všech ostatních kovových částech stavby. |
Kontakt:DESSIER, spol. s r. o.
Sazečská 8, 108 25 Praha 10
e-mail:
|
Ing. Martin Čermák (1971) vystudoval v roce 1995 Fakultu stavební ČVUT, modul architektura (v ateliéru prof. Ing. arch. Svatopluka Voděry, CSc.). Praktikoval v kanceláři AAC Servis, od roku 1996 je společně s Ing. Radkem Procházkou spolumajitelem architektonické a projekční kanceláře DESSIER. Společnost DESSIER navrhla například interiéry sítí prodejen Carlo Pazzoloni, různých restaurací, sídel společností (SAS, Tonera, Hebel) a hotelu Rhea. Podílí se na asanaci panelových domů a věnuje se i sponzorské činnosti – pomáhá například tělesně postiženým. Martin Čermák je přispěvatelem časopisů Moderní byt, Vítejte doma a Můj dům. Mezi jeho zájmy patří výtvarné umění, vážná hudba a opera. |
