S výměnou umyvadlové baterie nebo s připojením lustru si možná poradíte sami, ovšem vytyčení nových cest, modernizace a kompletizace funkčních sítí už vyžaduje odborníka. Řemeslnou práci totiž ve většině případů musí pečetit příslušné revizní zprávy.
Bez vody ani nezatopíte
Devět desetin domovního akvaduktu je ukryto ve zdech pod omítkami, obklady, případně v podlahách. Výměna zastaralých ocelových (olověných?!?), a tudíž zkorodovaných, zarostlých a hygienicky závadných trubek, kohoutů a ventilů proto představuje také spoustu stavebních úprav. K usnadnění orientace ve stávajících rozvodech slouží plán rozvodu vody a odpadů (je dobré schovávat si projekt nebo náčrtek), není-li, pak se postupuje vždy od vodoměru, za nímž se nachází odbočka pro studenou vodu. Od rozdělovačů dále vedou vodorovné cesty k jednotlivým odběrním místům – k bateriím. Nové rozvody vyžadují tlakovou zkoušku. Poněkud klikatější bývají cesty topné, užitkové vody, neboť ty musí protínat místo ohřevu a právě na zdroji (např. kotel se zásobníkem) často závisí i řešení montáže. Alternativou je teplovodní podlahové vytápění.
Voda odpadní a srážková
Každý vlastník objektu, v němž odpadní vody vznikají, je povinen zajistit jejich nezávadnou likvidaci. To lze řešit několika způsoby, z nichž nejobvyklejší je napojení domu na veřejnou kanalizaci. Každý dům má mít pouze jednu kanalizační přípojku, u oddílné kanalizace pak jednu přípojku splaškovou a jednu dešťovou. V posledních letech je v centru pozornosti řešení akumulace a využití srážkové vody. Očima stavebníka či majitele nemovitosti je však třeba vidět souvislosti, například nutnost vybudování zdvojených rozvodů vody (pro pitnou a pro srážkovou) a další opatření. Samostatnou kapitolu pak tvoří zpracovávání tzv. šedé vody. Zatímco průměrná spotřeba pitné vody na jednoho člověka se pohybuje mezi 150 až 200 l/den, množství odpadních vod je velmi proměnlivé. Přitom právě jejich množství a kvalita představují základní parametry pro výstavbu a dimenzi domovních čističek. Nejdůležitějším kritériem DOČV je především požadovaná kvalita výsledného produktu, jíž se podřizuje volba technologie čištění a výkonu zařízení.
Elektroinstalace
Vnitřní elektrické rozvody musí být vždy přesně vymezeny a rozděleny. Minimálně na světelné, zásuvkové a pro pevně připojené spotřebiče. Projektová dokumentace musí toto členění řešit včetně doporučených hodnot jističů, neboť zde se vše odvíjí od domovního připojení a rozvaděče. V rodinných domech se v drtivé míře používá tzv. skrytý způsob montáže. Nejsložitějším problémem je elektřina v koupelně, řízená přísnými normami. Při instalaci nového vedení je vhodné (prozíravé) „natahat“ kromě standardních silových kabelů pro 230 V také sběrnicový kabel pro případné rozšíření stávající instalace o inteligentní prvky. V domovních elektroinstalacích jsou nejčastěji obvody se zásuvkami jednofázovými 16 A, 230 a 250 V, někdy i třífázovými 156 A, 400 V a světelné obvody dimenzované na proud nejvýše 10 A při napětí 250 V. V souladu s normou musí být chráněn každý zásuvkový obvod v domě.
Plyn v domě
Rekonstrukce vyžaduje projekt, jehož součástí je posouzení současného stavu zařízení a návrh nového řešení rozvodu plynu se schématem trasy a prostupů, volbou trubek a tvarovek včetně spojů, počtem, použitím a způsobem připojení plynových spotřebičů a s dalšími údaji. Instalační práce musí vždy vykonávat výhradně certifikovaná firma. K používaným materiálům patří například vícevrstvá potrubí, která jsou alternativou tradičním potrubním systémům z mědi a především z oceli. Norma plně akceptuje používání vícevrstvého potrubí pro domovní plynovody do 5 bar. Potrubí však musí být ukryto ve stěně nebo v podlaze, nebo musí být dobře chráněno. Pouze v místě plynoměru a v blízkosti nástěnky smí být potrubí odkryté. Z tohoto důvodu se vícevrstvé potrubí zavádí zatím výhradně v novostavbách a v renovovaných objektech. Měď se používá v případě menších rekonstrukcí. Samozřejmostí zůstává posouzení praktického využití topného média kvůli volbě zdroje tepla a ohřevu vody.
Vzduch a klimatizace
Důležitým aspektem, úzce souvisejícím se snižováním provozních nákladů budovy, je především její těsnost. Prostředí, v němž člověk žije, by mělo splňovat určité požadavky. Patří sem také vzduch s optimálními parametry. K podstatným vlastnostem vzduchu patří teplota, vlhkost, čistota, rychlost proudění a tlak. Teplota venkovního vzduchu však není pro tepelnou zátěž budovy podstatná, mnohem větší význam má třeba sluneční záření, ovlivňující teplotu v interiéru. K optimální pohodě prostředí přispívá i klimatizace a větrání. Větrání musí garantovat přívod venkovního a zdravotně nezávadného vzduchu do domu a zároveň odvod znehodnoceného (vydýchaného, přehřátého) vzduchu z objektu. V rodinných domech se nejčastěji používá kombinace tzv. nuceného větrání s přirozeným přívodem vzduchu, sofistikovanějším řešením je větrání s rekuperací (zpětné získávání tepla), pracující na principu ohřevu či ochlazování přiváděného vzduchu vzduchem odváděným z budovy. Rozvody vzduchotechniky umně zakryjí stropní podhledy.
Kam skrýt zdroj tepla
Jako hlavní zdroj tepla můžete použít podlahové vytápění (elektro, teplovodní), které snadno instalujete přímo do podlahy (stropu, stěny) a nebudete muset řešit, kam s tělesy radiátorů. Variantou jsou i teplovzdušné konvektory, umístěné pod velkoplošnými skleněnými plochami francouzských oken nebo balkonových dveří. Ve většině rodinných domů dnes také najdete otevřený krb, krbovou vložku či kachlová kamna. Slouží jako alternativní zdroj vytápění (je třeba řešit funkční komín).
Světlo a chytré instalace
Velké obytné prostory vyžadují i důmyslné řešení světelných zón, což je záležitost elektrorozvodů s dostatečným množstvím světelných zdrojů a zásuvek. Samozřejmostí by měly být i datové kabelové rozvody, a když už jsme u všech těch drátů a vypínačů, rozhodně popřemýšlejte také o prvcích tzv. inteligentní domácnosti. Dálkové nebo ještě lépe programovatelné ovládání klimatizace, topení, světel, hudby, TV, PC, ale i prvků venkovního stínění (rolety slouží i jako bezpečnostní prvek) zvyšuje komfort a přispívá k úsporám energií.
Současné trendy moderních a nezávislých/soběstačných domů mají přímou spojitost s novými technologiemi – velkokapacitními bateriemi (úložišti), kogeneračními jednotkami, alternativními zdroji energií. Život a svět kolem nás dnes prostě řídí elektronika. Mobilem (nebo jinou inteligentní krabičkou) dáte povel naprogramované pračce, spustíte topení, dům se s vaším buzením rozsvítí, vykasá rolety, ohřeje podlahu v koupelně, v kuchyni postaví na kávu a naladí ranní zprávy. Šetříte čas, psychické i fyzické síly a také drahou energii.
Doplňkový komfort úklidu…
Centrální vysavače nabízejí ve srovnání s tradičními vysavači řadu výhod. Ať už jde o výkon, zdravotní pozitiva, snadnou manipulaci, extrémně dlouhou životnost nebo celou řadu praktických doplňků. Jde o velmi jednoduchý systém, sestávající z agregátu (silného motoru), systému rozvodného potrubí a hadicových zásuvek. Agregát bývá umístěn v suterénu, v technické místnosti, v garáži, v místnosti pod schody. Je napojen na systém rozvodného potrubí, které vede pod podlahou, v instalační šachtě se stoupačkami nebo v nepoužívaném komíně a v každém obytném podlaží ústí do zásuvky pro připojení či vytažení hadice. Počet zásuvek se volí podle podlahové plochy tak, aby hadice dosáhla do každého místa v daném podlaží. U velkých obytných ploch bývají dvě, u menších stačí jedna zásuvka na podlaží.
… a shozy prádla
Účelně pomáhají řešit „problém“ s přemisťováním nahromaděného špinavého prádla z jednotlivých míst v domě (např. z koupelny do prádelny v suterénu). S ohledem na značnou úsporu času a důrazem na hygienické nároky jsou shozy na prádlo vítaným a praktickým pomocníkem každé hospodyně. Shozy (v plastovém nebo nerez provedení) představují stavebnici z několika dílů a pracují na triviálním principu gravitace – prádlo po vložení do dvířek potrubí vlastní vahou padá do koše. Zde je třeba zmínit, že při rekonstrukci je třeba počítat se zhotovením stavebních otvorů ideálního rozměru 400 x 400 mm. Stavebnici shozu pak lze poměrně jednoduše nainstalovat svépomocí.
