-66358b9644063.jpeg)
Předchozí díl seriálu najdete zde.
Střešní terasa a zimní zahrada
Také střešní terasa ve 2. patře zoufale volala po rekonstrukci; lepenka byla plná záplat a jen zázrakem skrze ni nezatékalo do pokoje pod terasou. Též zábradlí bylo na několika místech zrezivělé, a tedy ne příliš bezpečné. Rekonstrukce terasy musela být proto rozdělena do několika etap.
Nejprve bylo nutné odříznout zábradlí, zbourat betonové sloupky a kompletně odstranit původní asfaltový povrch. Obzvláště odstraňování starého asfaltového povrchu bylo skutečnou lahůdkou, neboť byl pevně spjat s betonovým podkladem, a proto se neobešlo bez sbíječky.
Následně byla na betonovou plochu položena základní vrstva pískované lepenky a zateplení z desek Styrodur. Přes styrodur byla natažena perlinka s lepidlem a poté byla aplikována první vrstva finální izolace, kterou tvoří požárně odolný plastomer Derbigum.
Po nezbytných klempířských pracích byla na terasu položena druhá finální vrstva asfaltového hydroizolačního pásu. Povrchovou nášlapnou vrstvu tvoří dřevěné dlaždice, které ji zútulní, a zároveň slouží jako další vrstva tepelné izolace.
Po dlouhých úvahách jsme se nakonec rozhodli vybudovat na jedné polovině plochy terasy zimní zahradu. Realizaci této zakázky jsme svěřili firmě AZ Ekotherm ze Šumperka. Byla to jediná firma, která ve všech směrech vyšla plně vstříc našim požadavkům.
Sladit vzhled zimní zahrady s prvorepublikovou vilkou, správně ji napojit na stávající objekt a zvolit správný materiál představovalo poměrně nesnadný úkol. Z uvedených důvodů jsme zvolili konstrukci z tzv. dřevohliníku; interiér zahrady je tvořen dřevěnými lepenými hranoly, které jsou povrchově ošetřeny tlakovým nátěrem bílé barvy, vnější plášť zahrady pak tvoří hliníkové profily a oplechování z téhož materiálu.
Co se týče tvaru zimní zahrady, její střecha svým sklonem plynule navazuje na sklon přilehlé střechy domu, a proto nijak nenarušuje celkový vzhled a ráz domu. Do zimní zahrady jsme též nechali přivést topení, aby mohla být využívána celoročně. Samozřejmě, že je zde i odpad a přívod vody pro zalévání rostlin – tyto instalace byly realizovány již v první etapě rekonstrukce domu. Zimní zahradou se nám zvětšil obytný prostor o téměř 12 m2, tedy o jednu plnohodnotnou místnost.
Poslední podstatnou změnou terasy byla montáž nového zábradlí. Oslovili jsme zámečnickou firmu pana Jiřího Dudka z Rudné, který zábradlí vyrobil přesně dle našich požadavků ve stylu 30. let minulého století. Sestavu ze dvou dílců z ocelových trubek bylo nutno ještě před finální úpravou pozinkováním nejprve vyzkoušet přímo na terase, aby vše sedělo tak, jak má, protože pozdější úpravy již nejsou možné. Po pozinkování bylo nové zábradlí chemicky ukotveno do železobetonových nosníků domu.
Teplý kabát
Zcela posledním počinem v rámci rekonstrukce Toničky bylo zateplení a nová fasáda. Jako materiál pro zateplení jsme zvolili izolaci z kamenné vlny určenou pro zateplení kontaktní fasády. Tento materiál je prodyšný a zabraňuje tvorbě plísní v interiéru. V kombinaci se silikátovou omítkou, která je paropropustná, avšak zároveň vodoodpudivá, představuje ideální řešení pro starší domy.
I když se zprvu zdálo, že při zateplování se žádná úskalí či problémy nevyskytnou, přece jen se to bez určitých potíží neobešlo. V prvé řadě bylo nutno na všechny stěny domu sprejem naznačit veškeré vnitřní instalace (vedení trubek topení, vody, odpadu a elektroinstalace), protože většina z nich je vedena uvnitř dutých tvárnic a od vnější fasády je dělí doslova jen několik centimetrů. Proto nebylo možné v těchto místech zateplovací desky kotvit do stěny pomocí hmoždinek, aby nedošlo k případnému poškození některé ze zmíněných instalací.
S ohledem na dutiny v tvárnicích bylo též nutno použít kvalitní a spolehlivé kotvicí prvky; v tomto případě se jednalo o plastové kotvy s kovovým šroubem Ejotherm.
Volbu tloušťky izolace do jisté míry předurčila šíře betonových přesahů střechy, která se pohybovala od 12 do 14 cm. Na třech stěnách domu je tak zateplení o tloušťce 14 cm, na východní fasádě pak „jen“ 12 cm – na této straně byl betonový přesah nejužší. Po ukotvení všech izolačních desek byly na stěny naneseny vyrovnávací vrstvy lepidla a perlinky; celý povrch byl napenetrován a provedena finální vrstva omítky (tenkovrstvá probarvená silikátová omítka VISCOsilica Tonachino v bílé barvě). Na sokl byla použita vnější soklová omítka z VISCOlit drceného mramoru.
