Mezinárodní osvěta objasňující rozdíly v pórobetonu

Šedý nebo bílý pórobeton? Popílek nebo písek? Nejnovější výzkum společnosti Xella CZ ukázal, že si většina stavitelů domů není vědoma výrazných rozdílů mezi těmito materiály. Mimo jiné co se týká možných dopadů na zdraví, kvalitu i bezpečnost. A právě proto nyní společnost Xella startuje svou mezinárodní osvětu. Výrobce pískového pórobetonu Ytong také klade otázku, zda je použití popílku, tedy průmyslového odpadu, vhodné pro individuální výstavbu.

Kvalitativní průzkum mezi zákazníky na téma „Stavební materiály a zdravé životní podmínky“, realizovaný pro společnost Xella v prosinci 2013, ukázal, že jen malý počet Čechů ví, že existují dva druhy pórobetonu. A to i přesto, že je tento oblíbený stavební materiál využíván po celé republice již po desetiletí. Výzkum také naznačil, že jen zlomek respondentů přemýšlí o tom, jaký vliv mohou mít materiály na zdravé životní podmínky. Informační osvěta společnosti Xella, která zahrnuje cílené informace pro internet a billboardy, si klade za cíl odstranit tento nedostatek znalostí. Společnost se vědomě rozhodla použít odvážný slogan: „Díky barvě znám složení. Vím z čeho stavím.“

Více než osmdesát let se bílý pórobeton vyrábí z přírodních surovin, jako jsou písek, vápno a voda. Ty se doplní o cement a přírodní hliník sloužící jako kypřící látka. Výsledkem je stejnorodý a neobvykle robustní stavební materiál, který oceňují architekti i majitelé domů zejména pro jeho stabilní hodnotu. Jak Xella vysvětluje na svých webových stránkách (www.ytong.cz), mohou se od devadesátých let stavebníci rozhodnout i pro šedý pórobeton. U tohoto levnějšího materiálu se přírodní písek nahradí popílkem, průmyslovým odpadem vzniklým při spalování uhlí. Jeho přesné chemické složení se mění v závislosti na jeho původu. To s sebou nese problematickou kontrolu kvality a také skutečnost, že podle místa původu může obsahovat zdraví nebezpečné látky, například olovo, kadmium a rtuť, či arzén.

Je tedy pórobeton jako pórobeton? Ne pokud jde o zdraví! Společnost Xella se rozhodla poukázat na tuto problematiku, aby zviditelnila diskuzi o zatím přehlížených aspektech při srovnávání stavebních materiálů. V osmdesátých a devadesátých letech popílek výrazně zamořoval ovzduší. Lidé žijící blízko uhelných elektráren byli více náchylní alergiím a vážných dýchacím onemocněním. Bylo proto politicky i ekonomicky výhodné nazvat zbytky ze spalování recyklovaným produktem a přidat je do pórobetonu. Současné normy nepovažují popílek za nebezpečný, pokud je pevně zajištěný v pórobetonu. Stojí ale tyto normy na skutečně doložitelných vědeckých důkazech? A co se stane s pórobetonem obsahujícím popílek při jeho leštění, vrtání, štípání, či přestavbách při rekonstrukcích budov a jejich bourání při likvidacích? Jelikož zůstávají některé z nejdůležitějších otázek nezodpovězeny, požaduje společnost Xella v zájmu spotřebitelů vážnou diskuzi na toto téma.

Společnost zaručuje svým spotřebitelům, že její bílý pórobeton neobsahuje žádný popílek a že podléhá přísným kontrolám kvality. Ytong je například nositelem mezinárodního standardu ISO 14025. Tato certifikace stvrzuje, že Ytong neobsahuje škodliviny a chemická aditiva a že není nutné si dělat starosti s recyklací tohoto stavebního materiálu. Právě tyto výhody jsou podstatou osvěty, jejíž součástí budou billboardy po celé republice a také plochy v tištěných a internetových médiích.