1. nepravda: Dřevostavba má nízkou životnost
Dřevostavby mají při správné údržbě dlouhou životnost, jsou energeticky velmi úsporné a mají dobré mechanické vlastnosti. „Pokročilé technologie u nových staveb zajišťují životnost dřevěné konstrukce okolo 100 let, fasádní prvky pak vydrží zhruba 50 let. To je srovnatelné s klasickými cihlovými domy,“ uvádí Ing. Zdeněk Černošek, produktový manažer Rigips. Navíc je nutné si uvědomit, že s každou generací se mění životní styl a s ním i nároky na bydlení. V praxi to znamená, že další generace už nebude chtít bydlet jako ta stávající. Dřevostavba má ale nesmírnou výhodu oproti zděným materiálům v tom, že její modernizace není tak náročná.
Dá se tedy říct, že kvalitně postavené dřevostavby, jsou co do životnosti rovnocenným partnerem tradičně zděných domů. Ať už je ale dům zděný nebo ze dřeva, vždy záleží na kvalitě provedení stavby a následném chování majitelů. Postupem času každý dům ohrožují různé okolní vlivy a rizikové faktory (počasí, nekvalitní údržba atd.). A nezapomeňme, že množství použitého dřeva v klasickém zděném domě není zanedbatelné, např. krov. Kolem něj se ale tyto otázky na životnost neobjevují.
2. nepravda: Dřevostavba rychle shoří
Dřevostavba musí splňovat protipožární předpisy stejně tak, jako domy postavené z tradičních stavebních materiálů. „Například v případě roubenky či srubu jsou stěny tvořeny kulatinou nebo hraněným dřevem, které má velký průřez a zbytkovou vlhkost. Ta se při hoření musí nejprve odpařit a tím hoření zpomaluje. Oheň navíc v případě masivních kusů proniká pouze do vrchní části a postupně uhasíná. Uhlíková „krusta“, která se vytvoří na povrchu, totiž zabrání přísunu vzduchu. Dřevo nepoškozené ohněm si zachovává pevnost a tuhost, takže konstrukce jsou i po uhašení požáru stabilnější než ty z ocele či železobetonu, které mají při velkých teplotách velkou roztažnost a sníženou nosnost,“ dodává Ing. Zdeněk Černošek.
Dobré vlastnosti při případném požáru vykazují také tzv. sendvičové konstrukce na bázi dřeva. Nosná konstrukce je opláštěná většinou materiály, které jsou nehořlavé (sádrokarton, sádrovláknité desky, minerální tepelná izolace a podobně). Mnohem nebezpečnější je pro obyvatele dřevostavby vzplanutí interiéru, tedy nábytku, textilu a spotřebičů.
3. nepravda: Dřevostavba je akusticky nekomfortní
Dřevo je obstojným akustickým prvkem, který dokáže pohltit zvukové vlny. Jde ale pouze o materiál a záleží na architektovi, jakou roli a funkci využitelnému materiálu přiřadí. Je nezbytné se zaměřit na správná opatření a vsadit na zkušené odborníky, kteří konstrukci dřevostavby přesně definují.
„Zajistit si zvukovou izolaci je snadné, ale je potřeba na to myslet už při návrhu a stavbě domu. Základem je zvolit správnou skladbu konstrukce. Dřevěný základ je dobré opláštit sádrokartonovými deskami, které napomáhají ke zlepšení akustiky a používají se i ve zděných domech, nejčastěji ve formě podhledů a předstěn,“ vysvětluje Ing. Zdeněk Černošek z Rigipsu.
Pokud uvažujete o stavbě dřevostavby, můžete si pomocí lokátoru Rigips najít prověřenou realizační firmu ve vašem okolí nebo se v případě jakýchkoliv technických dotazů obrátit na Centrum technické a obchodní podpory Rigips, tel.: 226 292 224.
Více informací naleznete na www.rigips.cz.
