Z ČEHO STAVĚT, část 3.: Panely a dílce

Rodinný dům ale nemusí vznikat jen z cihel. Existují i rychlejší cesty, které reprezentují sendvičové konstrukce z masivního dřeva, z dřevní hmoty, ale i z betonu atd. Sem lze zařadit i skeletové stavby s výplňovým zdivem.

Předchozí část seriálu najdete zde.

Beton ostatně odjakživa představoval velmi inspirativní hmotu. Je schopen zajistit jak nezbytnou pevnost a dlouhou životnost, tak i další požadavky. Výborně akumuluje teplo a s odpovídající tepelnou izolací je dokonce schopen dosahovat mimořádných parametrů prostupu tepla. Železobetonové monolitické dílce garantují nosnost, protipožární odolnost a zvukovou izolaci, zatímco tepelnětechnickou funkci pak plní doplňková vrstva zateplovacího systému. Vzhledem k difuzním vlastnostem nemá beton ani po zateplení problém s hromaděním vlhkosti ve zdivu. To i mnohé další přednosti dokazují kupříkladu praktické zkušenosti sendvičových domů Canaba.

Na bázi dřeva

Trendem jsou i lehké sendvičové panelové konstrukce (nosný rám z masivu, izolace a izolační vrstvy i fólie, dřevoštěpkové a jiné panely nebo desky) zhotovené na tovární lince a montované na staveništi jako stavebnice. Prefabrikáty se od sebe liší hlavně technologií výroby, použitými materiály a skladbou konstrukce. Existuje více než dvacítka základních konstrukčních systémů, trh nabízí pestré spektrum variant i řešení (Atrium, Haas-Fertigbau, MS Haus, RD Rýmařov a další). Každý systém představuje vlastně soubor konstrukčních detailů, v podstatě jde o technické know-how každého výrobce.

Technologie ztraceného bednění

Snad nejznámějším reprezentantem je systém Velox. Vyznačuje se vysokou pevností, stabilitou, odolností a dlouhou životností. Základními prvky tohoto univerzálního systému jsou štěpkocementová deska, stabilizovaná proti vlhkosti, betonová zálivka a izolace z fasádního polystyrenu. Vysoká tepelněakumulační schopnost a tepelná setrvačnost obvodových i vnitřních stěn jej předurčují k výstavbě energeticky úsporných, nízkoenergetických i pasivních domů.

Stavební reminiscence, nebo hudba budoucnosti?

I dnes vznikají stavby výhradně s využitím přírodních materiálů, druhotných surovin a recyklovaných odpadů. Patří sem dřevo a dřevní hmota, ale také stromová kůra, sláma, konopí, rákos, ovčí rouno. Další kategorii tvoří přírodní jíly (třeba bentonit) a zemina s některými specifickými vlastnostmi. Jsou známy stavby z nepálené hlíny a dokonce se některé konstrukční prvky vyrábí i průmyslově.

Kolik to bude stát

Statistiky uvádějí, že spodní cenová hranice, za niž lze menší rodinný domek postavit, se pohybuje někde na hranici 3,5 až 4 miliony korun. (Cenou stavby ovšem znatelně hýbe lokalita – cena za sítě, za práci atd.). Dostat se pod tuto hranici je podle odborníků nereálné. Je však jen na vás, spokojíte-li se s tzv. nižším standardem (asi 22 tis./m2), s běžným standardem (kolem 35 tis./m2), nebo inklinujete spíše k nadstandardu (min. 45 až 50 tis./m2). Řeč je o plošné výměře a vlnky cenové hladiny rozhoupe i konstrukční systém, technické vybavení, interiér domu a další aspekty.