(KOMERČNÍ PREZENTACE)
Malér, aneb když už je pozdě
Přes okenní tabuli se táhne síť prasklin, lidově řečeno pavouk. Přesto je ale něčím zvláštní – neskládá se z rovných čar, jako pavučina, ale z křivolakých chapadel, jako by to byla chobotnice. Sklo totiž neprasklo po úderu, ale vlivem nerovnoměrného zahřátí.
Co tepelnému lomu předchází?
Každému už doma někdy praskla sklenička, když do studené nalil horkou vodu, nebo naopak. Taky víte, že se to nestane pod kohoutkem nebo v myčce, že jsou potřeba mnohem vyšší teploty. Stejně tak je tomu i u oken. Neprasknou jen tak, nebojte se. Musí tomu předcházet podcenění místních podmínek a některá z chyb, které si uvedeme.
Zajímavé je, že vlivem velkého teplotního rozdílu na krátké vzdálenosti může okno prasknout jak na prudkém slunci, tak i během zimní noci.
Co se se sklem přesně děje?
Sklo je velmi špatný vodič tepla. A to je dobře, protože tím pádem se chová jako izolant a to je přesně to, co od oken očekáváme. Horší je to ale v momentě, kdy se sklo začne prudce zahřívat, ale pouze v jednom bodě, nebo ostře ohraničené části. Není schopno přebytečné teplo rozvést do celé plochy.
Každý materiál se teplem roztahuje a v zimě smršťuje, kromě ledu, který to má naopak, ale to už je jiný příběh. Nás bude zajímat jen to, že v materiálu vznikne pnutí, jak se roztažená část snaží srovnat s tou smrštěnou. Krystalické látky, mezi které se sklo okrajově může započítat, na to při překročení meze pružnosti zareagují rychlostí blesku – prasknou.
Nejtypičtější příčiny tepelného lomu
Ostré sluneční světlo v letních měsících nedělá dobře plastovému rámu, ale ani sklu. Pokud se ale oba materiály zvládají deformovat pomalu a rovnoměrně, nic se nestane. Problém může způsobit až ostrý přechod mezi přímým sluncem a stínem.
Mluvíme o hraně balkonu, přesahu střechy, stromu, předmětech odložených před oknem, třeba na zahradě, ale také o reklamních polepech a pootevřených posuvných dveřích. Na několika málo centimetrech může v okolí ostře ohraničeného stínu vzniknout rozdíl teplot třeba i čtyřicet stupňů, a tepelný lom je na světě.
Během zimních měsíců je to pak radiátor topení nevhodně umístěný u celkově prosklené stěny, kdy topí zblízka do skla, které zvnějšku ochlazuje zimní mráz.
Rizikovým faktorem mohou být i nestandardně velké formáty zasklení a dnes tolik oblíbené tmavé dekory plastových profilů. Jak se tepelnému lomu vyvarovat, o tom si řekneme nyní.
Jak poškození skel zabránit a kdo je za co zodpovědný
Jedním z hlavních důvodů, proč k instalaci oken ve společnosti PRAMOS přistupujeme jako ke komplexnímu projektu a neprodáme vám místo toho okna na krámě jako rohlíky, je množství místních podmínek, specifik a úskalí, která vidí jen skušený technik.
Plastová okna nebo hliníková, která jsou umístěná na sluneční fasádě, tedy v našich podmínkách na jih a na západ, čeká v průběhu léta zvýšená zátěž. Pokud technik uzná za vhodné, doporučí, zejména u větších formátů oken, instalaci kaleného skla.
Na místě si také všimne, jaké předměty a překážky v okolí mohou vrhat nežádoucí stín a jak velké je to riziko. Na jeho postřehy je rozhodně dobré brát zřetel.
Praskliny vzniklé extrémním tepelným namáháním není těžké vizuálně poznat. Nijak ale nesouvisí s jakostí výroby a kvalitou instalace, nevztahuje se na ně tak záruka. Proto je důležité rizikovým faktorům předcházet, nejlépe už ve fázi plánování instalace nebo výměny oken. Přesně to je našim cílem.
Kvalitní stínění je budoucností tepelného komfortu budov
Vývoj počasí v posledních letech sice zahrnoval i zakaboněná léta, ale také případy, kdy tropické teploty trvaly několik týdnů, nebo i měsíc. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že příští léto nebude zase jako na Jadranu. Ať už s ohledem na ochranu skel před nerovnoměrným zahříváním, nebo hlavně s myšlenkou na vlastní pohodlí, doporučujeme instalaci některého z dostupných systémů předokenního clonění.
