Reklamovat nová okna jste samozřejmě mohli i dříve, ale pokud k nějaké stížnosti došlo, týkala se hlavně výrobku samotného. Reklamovat montáž bylo problematické, protože se často jednalo o závady skrytého charakteru, které se projevily až za několik měsíců a dokonce i let.
Tím, že k problémům došlo s dlouhým časovým odstupem, znamenala jakákoliv stížnost na toto „téma“ spíše handrkování se s dodavatelem. Kdo za to může? Kdo udělal chybu? Kupující reklamuje, dodavatel se zuby nehty brání notoricky známými argumenty: nevhodné používání prostor, nedostatek větrání, špatné vytápění. Ať si zákazník vybere, kde udělal chybu, ale za námi to nejde. A zákazník neví. A při každém větším dešti zatéká dál a v zimě se začnou objevovat plísně. Reklamace nevyřešena, firma přestala pro jistotu komunikovat. Čas vše spraví.
Zádrhel byl v podstatě v tom, že do 1. května neexistovala samostatná prováděcí norma, jež by jasně definovala postupy, jak okna a dveře montovat. A to co bylo, dávalo dodavatelům dostatečný prostor pro individuální výklad a obcházení. Výsledek? Stovky výrobců a dodavatelů oken, kteří prodávali všechno možné jen ne kvalitní práci. Inu proč také? Legislativa nedokonalá a zákazník technicky nevzdělaný, spoléhající na profesionalitu firem.
Začíná to u nabídek
Už v cenové nabídce může zákazník snadno poznat, zda dodavatel nabízí okna s normovanou montáží. Jestliže je v cenové kalkulaci řádek zmiňující parotěsné provedení připojovací spáry, RAL montáž, i3 montáž, případně je na konci nabídky uvedený odstavec odkazující na ČSN 74 6077, pak by mělo být vše v pořádku. V opačném případě hrozí riziko, že nabídka je naceněna pouze na základní, tedy špatnou montáž, která je v rozporu s novou normou. Špatnou montáží se rozumí instalace pouze PUR pěnou. Nejlepší je takovou nabídku buď ignorovat nebo si minimálně ověřit, zda bude dodavatel provádět montáž dle nové normy.
Pozor, co podepisujete
Zaběhlou praktikou, kterak se vyhnout normované instalaci oken je „přehození“ zodpovědnosti dodavatele na bedra kupujícího. V praxi to probíhá tak, že ve smlouvě o dílo je uvedená nenápadná klauzule „souhlasím/nesouhlasím s parotěsným provedením připojovací spáry“. Dojde-li ze strany kupujícího k přeškrtnutí slova „souhlasím“ a následně smlouvu obě strany parafují, nebrání nic dodavateli, aby provedl montáž oken nevhodným způsobem. V případě reklamace by se totiž prodávající odkazoval právě na tuto větu, čímž by se zříkal veškeré odpovědnosti za jakýkoliv defekt spojený s montáží.
Právo na straně kupujícího
Toto je však zásadní omyl, který si celá řada dodavatelů oken nechce připustit. Kdyby došlo k právnímu sporu, nemůže tuto kauzu prodávající vyhrát, byť by mával u soudu papírem, kde přeci stojí, že „zákazník nesouhlasil s normovanou montáží“. Vtip je v tom, že se předpokládá, že kupující není technicky vzdělán a zároveň není jeho povinností, aby se vyznal v nejrůznějších technologických postupech a z rukávu sypal poslední znění technických norem. Od toho jsou realizační firmy, popřípadě techničtí dozorové, aby kupujícímu s nejlepším vědomím poradili a doporučili správné řešení. Každý soudní znalec se bude vždy opírat o technickou normu a vězte, že ta která se týká zabudování oken a dveří je velmi přesná. Nebojte se tedy reklamovat svá okna, pokud uvidíte, že vám zatéká tam, kudy by nemělo. Pokud budete před koupí přesvědčováni, že jen PUR pěna je postačující, vyrukujte suverénně s normou a odkažte se na odstavec 6.4.2.
Poslat Messengerem
