PODKROVÍ A STŘEŠNÍ OKNA: Světelný komfort o patro výš

Střešní okna patří k důležitým stavebním prvkům. Jsou součástí střešního pláště a jejich prioritní funkcí je zajištění dostatečného množství denního světla. Platí, že skrze střešní okna do interiéru vstupuje o 30 až 40 % více světla než okny fasádními. Důležitou rolí je také přísun čerstvého vzduchu.

Střešní plášť, tedy i okna v něm, musí zvládat působení značných teplotních výkyvů, plnit roli bariéry proti dešti a silnému větru, čelit zatížení sněhu i námrazy, odolávat poletujícím a padajícím předmětům – např. úlomkům větví a dalším atakům. Samozřejmostí musí být dostatečné tepelně i zvukověizolační vlastnosti celku. V podkrovních prostorách se asi jen málokdo spokojí pouze s šuměním deště a počítáním hvězd.

Jestliže je tedy pro přívod světla do interiéru rozhodující především velikost a umístění okna (sestavy oken), pak optimální rozložení světelné stopy s ohledem na velikost místnosti ovlivňují i další parametry. Kromě jiného rozložení oken s ohledem na případné instalace v nebo na střešním plášti. Uspořádání oken je vždy třeba volit podle funkce okna (větrání, větrání + přívod světla, obojí + výhled). Požadované množství světla v prostoru je totiž schopna zajistit pouze dostatečně velká okenní plocha.

Okno v souvislostech

Optimální rozložení světelné stopy s ohledem na velikost místnosti ovlivňuje mnoho dalších parametrů. Pro střešní okna platí, že čím menší je sklon střechy, tím by mělo být okno delší (vyšší). Ve strmějších střechách k témuž efektu stačí okno kratší. Zjednodušenou metodou pro výpočet správné velikosti střešního okna je vztah: So ≥ 0,10 Sp, kde So je plocha prosklené části a Sp je půdorysná plocha místnosti. Plocha okna by tedy měla odpovídat přibližně 10 až 12 % celkové užitné plochy místnosti. Pokud máte místnost o velikosti 20 m2, plocha okna by měla být alespoň 2 m2. Uvedený vztah je ovšem přibližný a kromě velikosti je nutné kalkulovat i s počtem oken, s jejich umístěním i se součinitelem odrazivosti vnitřních povrchů (stěny, podlaha, nábytek atd.).

Umístění okna ve střeše

Lepšího efektu prosvětlení místnosti dosáhneme použitím několika menších oken umístěných v různých bodech střechy než při použití jednoho velkého okna. Střešní okna je tedy třeba vybírat podle:

- plochy prosklení a typu místnosti – správné prosvětlení místností přirozeným světlem určuje poměr plochy okna (světlá plocha rámu) k ploše podlahy. V případě místností určených pro pobyt osob by měl tento poměr činit alespoň 1 : 8, zatímco v ostatních místnostech, v nichž je denní světlo vyžadováno k jiným účelům, nejméně 1 : 12;

- sklonu střechy – čím menší je sklon střechy, tím větší by měla být výška okna;

- rozteče krokví – většina střešních oken je už z výroby vybavena univerzálními montážními prvky, které umožňují montáž oken jak na latích, tak na krokvích. Rozměr okna by však měl vždy zohledňovat rozestupy (rozteče) krokví, neboť to urychluje a usnadňuje vlastní montáž a zároveň zaručuje lepší stabilitu okna. To lze stejně rychle a snadno namontovat také na latích v případě, že rozteč krokví je větší než šířka okna.

Montážní výška okna

Velmi důležitým kritériem je výběr montážní výšky oken v ploše střechy. Platí, že čím výše od podlahy bude okno umístěno, tím lépe bude místnost prosvětlena. V souladu s příslušnou normou by se horní hrana průsvitné plochy okna (nebo soustavy oken) měla nacházet minimálně ve vzdálenosti 220 cm nad podlahou. Kupříkladu doporučená instalace oken FAKRO (dolní hrana okna) ve vzdálenosti 110–140 cm od podlahy nejenže splňuje požadavky stanovené předpisy, ale především zajišťuje velmi dobré prosvětlení místnosti a vizuální kontakt s okolím, umožňuje instalaci standardního topného tělesa pod oknem, což garantuje správnou cirkulaci vzduchu a rovněž brání tvorbě kondenzace na skle. Použití kliky v dolní části okna pak umožňuje pohodlné ovládání.

Základní typy oken

Vycházejí ze způsobu otevírání: kyvné křídlo, výsuvně-kyvné křídlo, výklopné/kyvné křídlo. Nejběžnějším typem jsou kyvná okna, která se při otevření otáčejí kolem vodorovné osy v polovině své výšky a jejichž horní polovina se vyklápí do místnosti. Výsuvně-kyvná okna mají posunutou osu otáčení do horní třetiny okna (při kyvném pohybu se okno současně vysune směrem ven, takže umožňuje neomezený výhled a pohyb v okolí okna). A konečně výklopná/kyvná okna se při otevření vyklopí kolem horní osy ven z místnosti. Některé typy oken mají límec parotěsné fólie a polypropylenový zateplovací blok na rámu už z výrobního závodu. Tyto prvky zamezují průniku vlhkosti a následné kondenzaci vodních par ve střešní konstrukci a zároveň pomáhají tepelně izolovat jak okno, tak celé podkroví.

Roletové bariéry

Únik tepla (i nežádoucí nadměrné solární zisky) střešními okny do značné míry dokážou eliminovat předokenní rolety. V létě zachytí až 95 % tepla ze slunečních paprsků ještě před dopadem na sklo, v zimě účinně sníží tepelné ztráty až o 15 %. Předokenní roleta navíc dokáže snížit i venkovní hluk z deště a krupobití až o 3 dB a ve stažené poloze dokonale zatemní interiér. Díky uzamykacímu mechanismu plní také bezpečnostní funkci, při zatažené roletě můžete okno otevřít až o 22 cm, což zajišťuje větrání.

Dřevěná klasika, PVC…

Asi nejžádanějším materiálem je dřevo, „bezúdržbovou“ alternativou jsou plastové nebo kovové profily. Stejně jako u fasád­ních, chcete-li, svislých oken, však platí, že mnohem víc než k materiálu rámu a počtu komor je třeba přihlížet ke kvalitě těsnění, k hodnotám zasklení, ke způsobu praktické montáže a určitě také k variantám ovládání.

Pro zasklení střešních oken se dnes standardně používají termoizolační dvojskla s Ug (zasklení) = 1,0–1,1 W/m2K plněná ušlechtilými plyny.

Důležitou roli plní vodotěsné lemování, volené zpravidla podle druhu střešní krytiny. Nejpoužívanější je lemování na profilované krytiny (pálenou a betonovou, opatřené pásem z olověného plechu s možností tvarování), existuje i lemování pro ploché střešní krytiny (bitumenové pásy a šindele), nebo pro krytiny s vysokým profilem (např. vlnitý plech).

Pozor!

Odborníci „oknaři“ tvrdí, že nejvíce problémů vzniká v důsledku nedostatečné izolace rámu okna a kvůli nadměrné tvorbě kondenzátu s postupnou degenerací dřevěných konstrukcí. Problém vidí i v nevhodném umístění okna. Zmíněné chyby lze relativně snadno řešit již ve stadiu projekce, nejlépe však během praktické montáže. Jenže co jsou platné všechny fyzikální a jiné parametry, vsadí-li okno do střechy neumětel. Potenciální nebezpečí u novostaveb (i rekonstrukcí) přináší třeba instalace střešních oken na krov zhotovený z čerstvého dřeva. Součástí montáže je sice vyrovnání spáry mezi křídlem a rámem, při vysychání dřevěných prvků krovu (zejména krokví) však dochází k jejich pohybu, což „zacvičí“ i s okenním rámem. Výrobci (např. Roto) okna standardně vybavují kováním s možností rektifikace.

Kvalitní montáž okna vyžaduje i spolehlivé napojení na pojistnou hydroizolační fólii (nachází se pod krytinou) a na parotěsnou fólii (zpravidla pod sádrokartonovým podhledem v místnosti). K izolaci okenního rámu se používá speciální těsnicí límec, tepelně izolovat je nutné i špaletu okna tak, aby nedocházelo k jejímu promrzání.

Prakticky všichni výrobci nabízejí i doplňky, od dálkového ovládání po stínění atd. Střešní okna lze zapojit a fungují i v systému centrálního řízení domu a nuceného větrání. Garantují přísun vzduchu i při zavřeném okně. Čerstvý vzduch do interiéru putuje skrz filtr, chránící před hmyzem a prachem. Ventilační klapka dokáže vyměnit 22 m3/hod. 

Umí si poradit sama

Existuje alternativa střešních oken, která plní své základní poslání naprosto samostatně. Využívají k tomu fotovoltaický panel, motorickou jednotku, dešťový senzor a inteligentní dálkový ovládač okna, rolety či žaluzie. Systém zvládne ventilaci v nastavených intervalech, zatemní nebo vás v naprogramovanou hodinu vzbudí slunečními paprsky. Solární panely jsou doplněny dobíjecími Ni-MH bateriemi, výhodou je absence kabelů. Napájení oken je však možné i elektricky ze sítě. Kupříkladu systém Velux Active funguje na základě vyhodnocování třech parametrů – teploty, vlhkosti a koncentrace CO2 (ovládá střešní okna a světlíky zmíněné značky). Systém automaticky řídí otevírání oken, stahování rolet a vnitřních stínicích systémů. Ve vhodném místě interiéru jsou umístěna čidla sledující jmenované parametry, dále se sleduje vnější teplota a předpověď počasí. Na základě těchto vstupů systém vyhodnocuje režimy větrání a stínění. V případě potřeby lze systém Velux Active navrhnout tak, aby byly řízeny parametry i v jednotlivých místnostech zvlášť. Za deště chrání interiér dešťová čidla. Uživatel systém ovládá přes aplikaci v mobilním telefonu nebo tabletu, kde lze volit hraniční parametry teploty, vlhkosti a koncentrace CO2. Na zařízeních iOS lze systém navíc integrovat do aplikace Apple HomeKit.

Okna pasivního domu

Střešní okna v pasivním domě zastávají ještě jednu důležitou funkci. Zabezpečují dostatek slunečních zisků a působí jako solární „radiátor“. Optimalizace dokáže zabezpečit, aby okna byla v celoroční bilanci zisková a nikoli ztrátová.

Často se podceňuje fakt, že okna jsou (zatím) nejslabší částí obvodového pláště, kudy uniká z vytápěného prostoru nejvíce tepla. Okna pro pasivní domy však díky kvalitním rámům a trojitému zasklení snižují ztráty a zároveň propouštějí dostatek potřebné sluneční energie. Při snaze zabezpečit co nejvyšší solární zisky se ale budovy mnohdy dostávají do rizika letního přehřívání.