VODA NAD ZLATO, díl 1.: Recyklace a úspory

Každý z nás v průměru spotřebuje asi 130 litrů vody denně. Z rozboru tradičního modelu spotřeby ovšem vychází, že z uvedeného množství vypijeme nebo použijeme k vaření asi jen 3–3,5 l denně, což činí pouhá 4 % spotřeby.

Nač se tedy využívá ten zbytek? Pokud jde o vodu nenahraditelnou, tedy pitnou, pak průzkumy zjistily, že na běžnou hygienu (mytí, čištění zubů) denně použijeme asi 9 litrů, k mytí nádobí zhruba stejné množství, ovšem koupel či sprchování už vyžaduje 44 litrů. A pak zbývá ještě splachování toalety, na něž připadá 46 litrů, praní (17 litrů), zalévání (asi 11 litrů), mytí auta (3 litry) a některé další činnosti. Právě tady lze použít takzvanou vodu nahraditelnou, nepitnou.

V přírodě se voda pohybuje v neustálém koloběhu, jehož součástí je nejen voda pitná, ale také voda srážková a samozřejmě i značné množství vody znečištěné, odpadní, kde velmi podstatnou část tvoří takzvaná voda šedá (z kuchyní, prádelen a koupelen). Drahocennou a drahou (zde doslova) pitnou vodu lze z více než poloviny nahradit vodou srážkovou, existují i technická řešení pro využití vody šedé.

Rozsah řešení samozřejmě odpovídá nejen potřebě a ekologickému povědomí uživatele, ale i konkrétním možnostem – od drobných úspor ve spotřebě (úsporné baterie, dávkovače, perlátory apod.), až po absolutní náhradu pitné vody a úplnou recyklaci vody šedé včetně přenosu tepla.

Ekologie, recyklace, úspory

Hospodaření s dešťovou vodou napomáhá přiblížit se zmíněnému přirozenému koloběhu vody v přírodě. Ale především přináší významný finanční efekt, úspory na vodném a stočném. To nejmenší, čím můžete s úsporami začít, je nezavlažovat zeleň pitnou vodou, nýbrž vodou dešťovou. Při nedostatku srážkové vody je úspornou variantou také kapková závlaha.

Systém tvoří hadice s kapacími otvory napojené na ventil, můžete připojit k systému automatické závlahy a řídicí jednotka spustí závlahu přesně tehdy, kdy určíte. Oproti běžnému zalévání ušetříte až 75 % vody, takže šetříte i za poplatky za vypouštění srážkových vod.

V úsporách mohou sehrát významnou roli třeba zelené střechy (dá se jimi zachytit a spotřebovat až 80 % srážek) nebo i zelené stěny. Méně obvyklé je použití srážkové vody pro sprchování a koupání. Produkce šedé vody (z umyvadel, van, dřezů, praček a myček nádobí) činí v domácnostech asi 70 % z celkové produkce odpadních vod, pouze z koupelen pak činí asi 29 až 34 %.

Nejméně znečištěné jsou vody ze sprch a mytí. Podle zatížení (znečištění) lze šedou vodu rozdělit na vhodnou a podmíněně použitelnou pro recyklaci. Použitelná je voda z umyvadel, van a sprch a podmíněně použitelná z kuchyně a myčky na nádobí.

Druhý díl seriálu věnovaný hospodaření s dešťovou vodou najdete v této rubrice příští úterý.