SERIÁL: Střechou dům začíná - Zateplení

Střecha má za úkol chránit nejen podkroví, ale celou stavbu proti vnějším vlivům i negativním vnitřním jevům. A to nejen v třeskutých mrazech, ale také ve žhavém létě, proti větrné smršti, sněhové bouři, krupobití nebo průtrži mračen. Součástí účinné a efektivní ochrany je kvalitní tepelná izolace.

Předchozí díl seriálu najdete zde.

Ztráty tepla unikajícího skrz střechu, půdní prostory a podkroví představují 15 až 35 % celkové tepelné energie, což je v průměru o 5 % více než obvodovým pláštěm budovy.

Izolace je nejen o teple

V současné době se většina nových střech realizuje jako zateplené, při rekonstrukcích starších objektů se pak často provádí dodatečné zateplení původních střech. Tepelněizolační vlastnosti konstrukce jsou ovlivněny nejenom kvalitou a tloušťkou materiálu, ale také množstvím tepelných mostů a vazeb, které se v konstrukci střechy nacházejí. Kritickými místy jsou třeba přechod šikmé střechy na svislou konstrukci v místě pozednice, napojení okenního otvoru na střešní konstrukci, krokve a další prvky.

Řešení vyžaduje dokonale promyslet každý detail. Tloušťka tepelné izolace se navrhuje podle normy „Tepelná ochrana budov“ a za poslední roky se zvětšila skoro o 50 %. V závislosti na výšce a uspořádání krovu se tepelná izolace (např. minerální vlna z čediče a ze skla) umisťuje mezi krokve, nad krokve nebo kombinovaně. K nejmodernějším řešením patří izolační desky PIR – jsou tenké, lehké a tuhé, po obvodě opatřeny zámky, takže šetří prostor a při spojení nevznikají tepelné mosty.

Kromě tepelněizolačních vlastností je neméně důležitá i akustika – útlum vnějšího hluku, a opomenout nelze ani požární odolnost, vyjadřující dobu v minutách, po kterou je konstrukce schopna odolávat účinkům požáru uvnitř budovy.

Hlavní přínosy zateplení

Snížení tepelných ztrát a dosažení úspor energie
Zvýšení vnitřní povrchové teploty střechy a zároveň tepelné pohody v podstřeší
Snížení kondenzace vodních par na vnitřním povrchu a v konstrukci střechy
Ochrana konstrukce střechy před výkyvy teplot
Zvýšení životnosti a hodnoty domu

Systémy pro šikmou střechu

Vždy je třeba zvolit takový systém tepelné izolace střechy, který umožní vytvoření souvislé tepelněizolační vrstvy bez tepelných mostů. Tradiční a nejčastější způsob tepelné izolace spočívá v umístění izolačního materiálu do prostoru mezi krokve nebo do pomocné konstrukce pod krokve. Na spodní líc krokví je připevněna parozábrana, interiér od střešní konstrukce zpravidla „odděluje“ sádrokartonový podhled. Shora vrstvu izolace proti pronikání vlhkosti chrání pojistná hydroizolační vrstva.

Z hlediska souvislosti tepelněizolační vrstvy však nejde o ideální systém. Dřevěné krokve totiž tvoří tepelné mosty, navíc dnes požadovaná tloušťka tepelné izolace (např. minerální) bývá větší, než je samotná výška krokve. Jednoznačným trendem se proto stávají tzv. nadkrokevní izolace. Jejich provedení je méně pracné, skladba je v celé ploše střechy jednolitá (významně se snižuje množství tepelných mostů) a zaručuje lepší tepelněizolační vlastnosti než mezikrokevní řešení.

Minerální izolace

Materiály na bázi minerální vlny mají univerzální použití. Strukturu tvoří množství jemných vláken a malých dutinek, v nichž je uzavřen vzduch. Schopnost tepelně izolovat je tím vyšší, čím jsou vzduchové dutiny menší, čím je jejich počet větší a čím jemnější jsou vlákna. Vlna se povětšinou vyrábí tavením čediče (75 až 80 %) a strusky (20 až 25 %). Obsahuje také vodoodpudivé přísady, lubrikační oleje, které zamezují lámání vláken, protiplísňové a další přísady. Hlavní výhody:

Velmi dobré tepelně- (i zvukově)izolační vlastnosti
Nehořlavý materiál
Dlouhodobá objemová stálost (zachování tvaru i vlastností i při výkyvech teplot)
Nepodléhají působení plísní, hmyzu a hlodavců (biologická degradace)
Snadné úpravy a tvarování.

K výrobě minerální izolace se používají také skleněné střepy (až 78 %), a protože výrobce nepoužívá ani fenol, ani formaldehyd, vlna přispívá k vyšší kvalitě vnitřního ovzduší v budově. Izolace si zachovává stávající mechanické vlastnosti – vysokou izolační a akustickou schopnost, paropropustnost a ohnivzdornost. V místech, kde je obtížné aplikovat izolační desky, lze použít foukanou minerální izolaci.

Důležité bariéry

Hydroizolační vrstva (krytina) – chrání prostory umístěné pod střechou i všechny vrstvy střešního pláště (v závislosti na jeho skladbě) před srážkovou vodou a povětrnostními vlivy. Povlakové krytiny (svařované asfaltové pásy, PVC fólie apod.) nepropouštějí vodu, nepropustnost je zajištěna hydroizolačními vlastnostmi a také jejich spojením a celistvostí. Skládané krytiny vodu pouze odvádějí (pálené a betonové tašky, krytina z přírodní břidlice, vláknocement, plechová krytina, asfaltové došky a přírodní materiály), hrozí riziko „zafoukání“ vody apod. Proto je třeba tepelnou izolaci chránit i shora doplňkovou (někdy zvanou pojistnou) hydroizolací.

Parozábrana – fólie, která omezuje či brání průniku vodní páry obsažené ve vzduchu. Slouží k zamezení průniku vodních par z interiéru do izolace a do konstrukce, kde by jinak kondenzovaly, snižovaly účinnost tepelné izolace a poškozovaly nosné prvky.

Parobrzda – prodyšná fólie (nebo jiný materiál), která propouští molekuly vody z interiéru přes izolační vrstvu ven. Z vnější strany proto musí být umožněno odpařování této vlhkosti. Vnější vrstvy včetně izolací musí být prodyšné.

Volte ucelené systémy

Výrobci střešních krytin nabízejí ucelené střešní systémy včetně nadkrokevních izolací, které dávají záruku kompatibility materiálů a dobré funkčnosti souvrství jako celku. Systém BramacTherm je založen na bázi tenké vrstvy polyisokyanurátové pěny. Letošní novinkou je izolace Bramac Therm Floor – nakašírovaná dřevotřísková voděodolná deska tl. 13 mm, opatřená hliníkovou fólií, určená k zateplení stropní konstrukce nad vytápěným prostorem. Izolační prvky se nabízejí v různých vnějších a krycích rozměrech.

Obdobným řešením je nadkrokevní izolace KM Beta (Thermo-Line s izolačními deskami Permo therm) a izolační desky puren PIR (v provedení Protect, Plus, FD – L, MV), vyrobené z tuhé fenolické pěny Resol. Více najdete na Bramac.cz a Kmbeta.cz.

Zateplení rovné střechy

Jedním z nejpoužívanějších tepelněizolačních materiálů pro izolaci rovných střech je polystyren (expandovaný EPS, extrudovaný XPS). S ohledem na mechanické vlastnosti a nasákavost mají oba druhy odlišné uplatnění. Zatímco pěnový polystyren se používá jako tepelná izolace jednoplášťových plochých střech, extrudovaný polystyren se uplatňuje spíše v tzv. obrácených střechách (jednoplášťových s opačným pořadím vrstev). Do plochých střech se například používá EPS 100 S Stabil.

Ploché a rovné střechy se zateplují i tradiční minerální vlnou, která pohlcuje hluk a zvyšuje požární odolnost celé konstrukce. Existuje i možnost izolace rovné střechy pomocí systému EKO H + UV, což je vlastně nástřiková hmota z polyuretanové pěny + ochranný nátěr proti UV záření. Tepelněizolační vlastnosti této chytré pěny jsou při stejné tloušťce až 3x vyšší než u většiny jiných izolačních materiálů a kromě toho pěna vytvoří jednolitý povrch bez spojů, tepelných mostů a štěrbin, aplikace je rychlá, kopíruje i všechny případné nerovnosti a nezatěžuje střešní konstrukci. UV nátěr na akrylátové bázi pak slouží zároveň jako hydroizolace a brání povrch proti UV záření. Vytvrzení směsi netrvá déle než 10 sekund.

Nastříkáno, nafoukáno

Foukané izolace se osvědčily v podlahách, ve stěnách i ve stropech, v půdních prostorách i ve střešním souvrství. Garantují dokonalou bezespárou izolaci i v těžko přístupných místech, nevyžadují žádné montážní či demontážní práce. Používá se například recyklovaný novinový papír – celulózové vlákno, aplikované za sucha nebo jako nástřik do tloušťky 15 cm (objemová hmotnost zhruba od 30 kg/m3 u vodorovných až do asi 70 kg/m3 u svislých konstrukcí). Existuje také foukaná izolace z minerální vlny (např. Climastone), polystyreny s příměsí grafitu (Easy-fill) zafoukávané do konstrukcí trvale vystavených vlhkosti apod.