STŘECHA DĚLÁ DŮM, část 1.: Pod odolným krunýřem

Kvalitu a životnost střechy samozřejmě ovlivňuje její praktická montáž, kvalita krovu a všech dalších funkčních vrstev. Největší pozornost ale na sebe strhává finální a plošně nejrozměrnější část celku – krytina. Její dobře „utkané“ krajkoví dává domu do vínku také přívětivou tvář.

Střecha však slouží také jako „nosič“ mnoha technických a bezpečnostních prvků – odvodňovacího systému, větracích hlavic, vikýřů a střešních oken, antén, hromosvodu, solárních panelů, žebříků, lávek atd. V českých podmínkách k ní také neodmyslitelně patří komíny. Navíc může být zdrojem světelných i tepelných zisků, sloužit jako relaxační terasa či dokonce nadzemní zahrada, existují stavby, na jejichž střechách se parkuje. Zkrátka a dobře, střecha je služebník se vším všudy. 

Výběr krytiny

K základním kritériím výběru krytiny patří místní klimatické podmínky, architektonický styl domu, sklon střechy, hmotnost krytiny a její dlouhověkost. Z hlediska životnosti jsou na tom nejlépe skládanky z betonových nebo keramických tašek, případně originální provedení z přírodní břidlice. Střecha z kamene je ovšem finančně nákladná a klade značné nároky na kvalitu řemeslného provedení.

Naopak nejkratší životnost mívají živičné šindele vyráběné z asfaltových pásů vysekáváním. Skládají se ze skelné nosné vložky, technologicky upraveného asfaltu a kamenného posypu. Následuje cementovláknitá krytina (např. Eternit). Uvedené komponenty někdy mívají problémy s nízkou odolností vůči mechanickému poškození.

Pálená hlína a beton

Keramické střešní tašky se řadí k těžkým krytinám. Patří sem pálené tašky Tondach, Bramac, Röben aj., vyráběné z čistě přírodních komponentů. Disponují dobrými tepelně a zvukově izolačními vlastnostmi, výrobci nabízejí širokou škálu barevných možností i povrchových úprav, životnost se odhaduje asi na 80–100 let. Důležitá je tvarová přesnost a stálost, která má vliv na mechanické namáhání a samozřejmě ovlivňuje i pokrývačskou práci. K přednostem jednoznačně patří i recyklovatelnost.

Ke skládané a těžké střešní krytině samozřejmě patří i betonové tašky (Bramac, KM Beta aj.), standardně používané na plochách od sklonu 15˚, existují ale systémy, které lze pokládat na střechy od 7˚. K položení a upevnění krytiny slouží pomocná montážní konstrukce – rošt z latí (a kontralatí). Díky vlastnostem výchozí suroviny a povrchovým vrstvám tašky dostávají do vínku velmi malou nasákavost a extrémní mrazuvzdornost, materiál v průběhu času zraje, čímž se zvyšuje jeho pevnost a odolnost. Betonové tašky jsou rovněž „imunní“ vůči znečištěnému prostředí a proti ohni. Životnost snadno přesáhne i 100 let a co do pokládky se téměř neliší od tašek pálených.

Kov s povrchovou úpravou

Jedním z požadavků na střešní krytinu je bezúdržbovost. Proto se kovové střešní komponenty povrchově upravují pokovením, poplastováním nebo nástřiky speciálních barev. Kupříkladu úprava hliníkového plechu (Prefa Aluminiumprodukte) probíhá metodou coil coating (organický povlak a vypálení, nebo aplikace PVC či PET filmu – tzv. laminování). Takto upravený materiál pak splňuje klidně i 40 a víceletou záruku proti rozbití, korozi a poškození mrazem (při dodržení záručních podmínek).

Předností upraveného kovu, tedy titanzinku, nerezu, hliníku či exkluzivní mědi je životnost dosahující zhruba sto i více let. K tradičním plechovým krytinám se řadí vysoce kvalitní žárově pozinkovaný ocelový plech s barevnou povrchovou úpravou (aluzinek), profilovaný do tvaru klasických střešních tašek s různou výškou vlny, formátu a barevného provedení (např. Lindab). Nabízí se i osvědčené výrobky vynikající finské kvality Ruukki nebo skandinávské oceli Satjam (také střešní prvky ze slitiny hliníku Alumat) a některé další značky.

Břidlice

Krytina z břidlice může být štípaná a řezaná. Hmotností patří spíše ke krytinám těžším (27–30 kg/m2), díky nižší tloušťce dílů je však lehčí než klasická taška. Používá se k pokrývání různých typů střech, je nenáročná na údržbu, vyznačuje se dlouhou životností, je pevná a pružná, dobře se opracovává, neabsorbuje vodu a tudíž je mrazuvzdorná, odolává teplotním výkyvům a střecha „nepracuje“. Přírodní surovina dává krytině extrémní životnost (asi 150 let), jistou nevýhodou je však cena materiálu a ruční práce (až 1 000 a více Kč/m2).

Vláknocement, dřevo, sláma…

Sortiment lehkých střešních prvků doplňuje vláknocementová krytina Eternit s nízkou hmotností, dlouhou životností a vysokou funkčností a také bitumenové šindele (Dehtochema, Tegola, IKO), vyráběné z asfaltových pásů s vložkou. Plastové krytiny s podílem recyklovaných surovin se nabízí ve formě šablon, desek nebo rolí, imitujících břidlici, došky apod. Jde o kompromis mezi lehkou a těžkou krytinou za příznivou cenu, s kratší životností a horšími vlastnostmi.

Používají se i slaměné a rákosové došky s výbornými izolačními vlastnostmi. Dobře zhotovená došková střecha z rákosu vydrží 40 i více let, variantou jsou dřevěné šindele s uplatněním na historických či památkových objektech (i moderní roubenky, sruby). Na výrobu šindelů štípáním či řezáním se používá smrkové a modřínové dřevo s velkým obsahem silic.

Průduchy, prostupy, vyúštění...

Nad střechu domů ústí i nejrůznější vývody a prostupy, střechy nesou i mnoho dalších doplňků (např. ventilační hlavice, hromosvody, talíř satelitu, anténu, fotovoltaiku atd.). Dříve si s vyústěním a jeho pevností i utěsněním museli poradit klempíři, časem výrobci skládaných střešních krytin vymysleli speciální střešní tašky z plastu nebo plechu, které posléze – především kvůli stejné životnosti s krytinou – vyměnili za plnohodnotné střešní komponenty. Ty se do střešního pláště integrují stejně jako ostatní tašky.

V sortimentu (např. KMB Beta, ale i Bramac, Tondach, Betonpres a další) tedy najdete celobetonové nebo pálené tašky se speciálním určením. Ať už jde o tašky s plastovým kloubem s kruhovým prostupem určené pro odvětrání nebo odkouření plynových kotlů), tašky různých kabelových prostupů, tašky s anténním prostupem, příchytky hromosvodů, ventilační hlavice, komplety atd. Obdobný sortiment včetně protisněhových tašek nabízejí i výrobci plechových krytin, tedy falcovaných šindelů, tašek a šablon nebo speciálního příslušenství. 

Odvodnění stavby

Pro životnost střechy i stavby je zásadní účinný odvod vody dopadající shora, tedy vody srážkové. Ten se neobejde bez dostatečně dimenzovaného okapního systému. K nejznámějším značkám odvodňovacích systémů patří SAG, Rheinzink, Lindab, Bramac, Prefa, Satjam aj. K výrobě klempířských prvků se používá především pozinkovaný plech, měď, hliník, plech potažený plastem a plastové „stavebnice“. Při montáži je třeba dodržet správné vyspádování žlabů (u podokapních žlabů asi 0,5 %). Průřez žlabů závisí na povrchu střechy a na dešťovém režimu a stanovuje se výpočtem odvozeným od velikosti střechy, intenzity deště v lokalitě a dalších parametrů. Žlaby navazují na žlabové kotlíky a ty pak na svislé odpadní potrubí, tzv. svody. Jejich průměr závisí na velikosti plochy střechy (na 1m2 přibližně 1 cm2 plochy průřezu). Svody lze umístit na fasádě či je zapustit do obvodového zdiva. Záleží na estetických požadavcích architekta.

Druhou část seriálu najdete v této rubrice příští týden.