(KOMERČNÍ PREZENTACE)
Představte si barvy
Barvy ovlivňují lidskou psychiku víc, než si dokážeme připustit. Některé vzbuzují vášeň a touhu, jiné probouzí agresi. „V ložnici nebo obývacím pokoji se vyvarujte příliš sytých barev a pozor dejte na červenou, ta je sice barvou vášně, na některé jedince může ale působit agresivně a rušivě. Do kuchyně se nehodí světle modrá a zelená, které působí příliš studeným a izolovaným dojmem. Pro dětský pokoj jsou ideální odstíny modré, růžové nebo zelené barvy. Modrá snižuje krevní tlak, zpomaluje dýchání a srdeční tep, stejně jako zelená patří mezi uklidňující barvy. Růžová symbolizuje něžnou aktivitu, volnou mysl a energii, údajně také zvyšuje chuť na sladké,“ popisuje základní psychologii barev Monika Linghartová, specialistka z oddělení barvy a laky v projektových marketech Hornbach.
„Zvolíte-li klasiku, tedy bílou barvu, budete si moci vybrat stupeň lesku i odstín – např. standard, sněhobílá nebo polar. Bílé barvy mají také odlišné krycí schopnosti. Konkrétní bílou, stejně jako „padesát odstínů šedi“ nebo jinou barvu, si můžete nechat namíchat v Hornbachu v centru míchání barev, kde lze vykouzlit více než 1 milion barevných odstínů,“ říká Monika Linghartová z Hornbachu.
Nakupte potřebné vybavení
Reálná cesta k vymalování příbytku začíná nákupem všeho potřebného. Není nic horšího, než se pustit do práce a zjistit, že člověku něco nepostradatelného chybí. V první řadě je třeba vypočítat, kolik kilogramů barvy bude k dokončení díla potřeba. Tady je nezbytné oprášit základy aritmetiky a vypočítat plochu, kterou budete natírat. Dostatek nátěrové hmoty je sice nejdůležitější, ale nezbytná je i série dalších pomocníků, bez nichž vymalovat nepůjde. A k tomu kupa maličkostí, které budou korunovat dílo a především – usnadní následný úklid, jenž k malování patří. Mezi základní vybavení pro malování patří stříkací pistole, štětka, štětce a válečky… zkrátka náčiní, které budete potřebovat k nanesení barvy na zeď. Existují také kompletní malovací sety, které obsahují vše potřebné, tedy válečky s mřížkou na otření, vaničkou na barvu i různě široké štětce.
„Malířské náčiní volte podle rozměrů interiéru i podle velikosti zákoutí a ploch, jež budete muset natřít menším štětcem – například kolem rámů oken, krbu či radiátorů. Existuje i například štětec zárohák, kterým vymalujete nejen za radiátory, ale opravdu i „za rohem“, tedy na nejhůře dostupném, leč stále viditelném místě,“ radí Monika Linghartová z Hornbachu. Válečky vybírejte nejen podle šířky záběru, ale i podle délky rukojeti. „Ideální je šikula s teleskopickou tyčí a výměnnými válci. S takovým se dá vymalovat garsonka i menší hrad. Máte-li vysoké stropy, nebo se chystáte na výmalbu kolem schodiště, nezapomeňte na plechové schůdky,“ dodává.
Při malování jsou důležité zakrývací fólie, plachty a rouna, jimiž ochráníte nábytek i podlahu. Jsou k dostání v mnoha provedeních a rozměrech, které jsou na obale uvedeny i v metrech čtverečních. Lepící a krepové pásky, malířské i maskovací, upevní nejen zakrývací fólie, ale hlavně oblepí rámy oken, zásuvky, vypínače, radiátory, zárubně i začišťovací lišty podlahy. Oblepování je potřeba věnovat patřičnou pečlivost, při následném úklidu to oceníte. Pásku stačí strhnout a je téměř uklizeno.
Připravte si podklad
Než nanesete první metry nátěru, je třeba zjistit, v jakém stavu a kvalitě je podklad – tedy zdi a strop. Měly by být suché, bez prachu a uvolněných částic. „Kvalitu podkladu snadno otestujete tak, že namočíte váleček a přejedete jím několikrát po stěně. Pokud se vám původní nátěr nalepí na váleček, musí se škrábat. Což je asi ta nejméně oblíbená fáze malování,“ vysvětluje Monika Linghartová z Hornbachu. Jak na to? „Zdi navlhčíte mokrou malířskou štětkou nebo houbou, a poté všechny vrstvy oškrábete malířskou škrabkou. Test podkladu je třeba provést před tím, než vyrazíte na nákupy. To abyste škrabku, případně tmely a štuky, budou-li třeba, přihodili do košíku.“
Hrubě očištěný, případně oškrábaný podklad je třeba znovu důkladně prohlédnout a zaměřit se na praskliny a vypouklá místa. Může jít o první signál loupající se omítky. Taková místa je nutné vyspravit pomocí různých druhů štuků nebo tmelů. Raději zatmelte i ty nejmenší trhlinky. Poté je čas odstranit skvrny a nečistoty. Nejodolnější jsou mastné skvrny a nástěnné malby, jež v dětském pokoji spáchaly ratolesti v rámci rozvoje osobnosti. K zahlazení většiny výtvorů postačí saponátový nebo mýdlový roztok a houba.
Příprava podkladu končí penetrací. „Penetrace se používá především na zpevnění různorodých podkladů a sjednocení savosti. Zároveň zvyšuje přilnavost nátěrů, takže nová barva bude lépe krýt,“ vysvětluje Monika Linghartová z Hornbachu a dodává, „volba druhu penetrace závisí na podkladu, který čeká na nátěr. Trh nabízí penetraci univerzální, hloubkovou a fungicidní. S univerzální – akrylovou vystačíte u většiny podkladů, hloubková proniká do nitra povrchu a využívá se především u problematických podkladů. Fungicidní penetrace se aplikuje na stěny, kde se vyskytuje plíseň.“
Pravidelné nanášení barvy
Abyste docílili pravidelné barevné vrstvy, nesmí se barva po ponoření válečku do vědra s barvou nanášet přímo na stěnu. Před nátěrem přejeďte přes stírací mřížku. Teprve pak se barva na válečku rovnoměrně rozprostře a lze ji rovnoměrně nanášet na stěnu.
Malířské práce začínejte vždy na stropě. Všechny hrany a přechody nejprve natřete plochým štětcem tak, že barvu nedotáhnete až do kraje, a pak naneste barvu přímo na okraj. Tak docílíte přesných hran, protože štětec lépe přilne k povrchu. Potom plochy natřete válečkem. Pracujte vždy způsobem „mokrý do mokrého“, tzn.: předběžný nátěr štětcem nesmí před zahájením práce s válečkem zaschnout.
Nátěr stěn
„Při nátěru stěn nanášejte barvu válečkem nejprve křížem krážem. Nepravidelný nátěr se pak při dalším pracovním kroku vyrovná rovnými svislými tahy válečku. Tím vznikne pravidelný nátěr,“ popisuje Monika Linghartová z Hornbachu. Při rozdílných odstínech na stropě a stěnách se před nátěrem polepí hrany již natřených ploch malířskou samolepicí páskou.
Čištění nářadí
Během krátkých přestávek odkládejte váleček na obrácené víčko nádoby s barvou. Při delší přestávce vložte malířské náčiní do igelitového sáčku a zavřete ho. Po ukončení práce vyčistěte okraj vědra s barvou, nalijte do barvy trochu vody, aby se nevytvořil škraloup. Malířské náčiní důkladně opláchněte vodou. Pak se můžete spokojeně těšit z nově natřených stěn.
Hornbach vám přeje hodně zábavy při práci!
Více informací a tipů týkajících se malování najdete na: Hornbach.cz.
Přidejte se k nám na Facebooku – Facebook.com/HornbachCZ
