Vápno, cement a písek – z těchto tří komponentů si zkušený zedník dokáže maltu namíchat sám. Bohužel se tato znalost kvůli pytlovaným suchým směsím pomalu vytrácí. Doma namíchaná malta je přitom až desetkrát levnější než pytlovaná, ale její příprava pochopitelně zabere víc času a práce.
Klíčem je písek
Na výsledné vlastnosti maltové směsi má zásadní vliv volba písku a jeho špatný výběr bývá častou příčinou problémů. Je důležité vědět, na co konkrétně budete maltu používat. Budete zdít, betonovat, připravovat betonový potěr, jádrovou omítku? Písek v maltě slouží jako plnivo a podle druhu použitého písku se bude malta chovat určitým způsobem. Na výběr máte písek praný nebo kopaný.
V této souvislosti se hovoří o ostrosti písku – čím méně jílu je v písku přítomno, tím je písek takzvaně ostřejší. S ostrým pískem v maltě se sice o něco hůř pracuje, zato máte záruku, že směs bude na stěně držet a nepopraská. Čím je písek jílovitější a hlinitější, tím je malta soudržnější, víc lepí, ale je náchylná k popraskání. Záleží i na zrnitosti – čím je písek hrubší, tím více pojiva (vápna) je potřeba do směsi zamíchat. Cílem je vytvořit vláčnou hmotu, s níž se bude dobře pracovat.
Navlhčené nářadí
Malta se míchá v kolečku. První zásadou je vnitřní povrch kolečka důkladně vypláchnout vodou – tím zabráníte lepení malty na stěny kolečka. Totéž platí o veškerém nářadí, které přijde do styku s maltou – díky navlhčení se snadněji čistí.
Postup míchání
Pro směs na zdění smíchejte písek, vápno a cement v poměru 4 : 3 : 1. Písek je plnivo, vápno je pojivo. Směs si nejdřív smíchejte v kolečku nasucho a teprve po důkladném promíchání přidejte vodu. Čím déle mícháte, tím lépe.
Používáte-li míchačku, nalijte do ní nejprve kyblík vody, potom písek, vápno a nakonec cement.
Staří zedníci míchali maltu na rovné zemi – vzájemně promíchávali jednotlivé hromádky, které nasucho přehazovali. Díky tomu vidíte jednotlivé poměry jednotlivých složek.
Po promíchání hromádek suchou směs přemístěte do kolečka a nakonec opatrně přidejte vodu. Dejte pozor, abyste maltu takzvaně „neutopili“. Jinak byste museli do směsi přidat písek a vápno.
S cementem opatrně
Naši předkové cement vůbec nepoužívali a vystačili si pouze se směsí písku a vápna. Bývalo mnohem kvalitnější než dnes, protože zrálo mnoho let. Představa, že čím víc cementu, tím kvalitnější malta, je mylná, opak je pravda. Díky cementu se malta uzavře, nedýchá a jako celek se odtrhne.
Pokud si nejste jistí, že spotřebujete všechnu maltu, smíchejte nejprve v kolečku písek a vápno a cement přidejte do malty v menší nádobě. Díky tomu vám stačí směs vápna a písku v kolečku zalít vodou a v tomto stavu vám vydrží celý rok. Jen odebíráte množství, které spotřebujete.
U vyzdívání komínového tělesa je třeba cementem opravdu šetřit, protože centová malta špatně snáší prudké změny teploty a praská.
Mastná nebo suchá
Soudržnost malty je ovlivněna množstvím pojiva – vápna, které určuje tzv. „mastnost“ malty. S řidší maltou se lépe pracuje a malta lépe zatéká do spár mezi cihlami. Hustší malta je těžší a hůř se s ní manipuluje.
Pozor! |
| Pro betonování základů domu vám nedoporučujeme míchat si betonovou směs doma. Základy musí být pevné a v případě betonu z betonárky máte jistotu, že základy budou pevné. Například v případě přítomnosti spodní vody v základových rýhách by se mohly vlastnosti podomácku míchané směsi natolik změnit, že by beton ztratil pevnost. Receptura musí být přesná a svou roli hraje frakce písku a štěrku. |
Odborný poradce: Milan Lavický, učitel odborného výcviku na Střední odborné škole Jarov
