TEPLO V DOMĚ, část 1.: Začínáme!

Majitelé rodinných domů se docela jistě shodnou na tom, že náklady na vytápění by měly být co nejnižší a provoz topidel co nejekologičtější. Konkrétní řešení se ale liší dům od domu.

Jak tedy zvolit co nejúčinnější řešení, kdy energie potřebná k vytápění bude stát co nejméně, ale přinese co největší topný efekt? To vše nejlépe za předpokladu minimálních nároků na provoz a údržbu a dlouhé životnosti celého systému? Pro stanovení výkonu zdroje tepla je třeba pokud možno co nejpřesněji propočítat celkové tepelné ztráty budovy, ke zjištění výkonu otopných těles pak provést výpočet ztráty jednotlivých místností.

Netečnosti odzvonilo

Je jisté a většina lidí to tak i chápe, že topit je třeba ekologicky, v moderním zařízení a co možná nejlevněji. Jak, v čem a čím sice zůstává na svobodné volbě provozovatele, ovšem jeho blahovůle se zde v každém případě musí podřídit platným direktivám.

Signály z trhu naštěstí potvrzují, že lidé o úsporných a čistších zdrojích tepla nejen přemýšlejí, ale jsou i ochotni „jít do toho“. K nejčastějším řešením patří moderní plynový kotel, ale čím dál více se využívají i další, neméně vyspělé a ekologické alternativy, k nimž patří vytápění biomasou, elektřinou, a dokonce i tolik zatracovaným uhlím. K omlazení a ozdravení tuzemských domovních kotelen napomohl a přispívá i dotační program Zelená úsporám (Nová Zelená úsporám), s možností uplatnění „příspěvku“ právě na výměnu topného zdroje.

Na počátku je volba systému

Jde o poměrně závažné rozhodnutí v dlouhodobém horizontu. Chybná volba se totiž může dříve či později projevit v další nezanedbatelné investici. Správné rozhodnutí dílem ovlivňuje nevyzpytatelné zvyšování cen energií, dostupnost určitého druhu paliva či jiného energetického zdroje v daném místě, ve starších budovách pak i přirozená tendence snižovat provozní náklady domu, platná legislativní opatření, nabídka výrobců topných zdrojů a také rostoucí ekologické myšlení a cítění veřejnosti.

Výběr vhodného paliva a zařízení k jeho spalování provází ještě jedno zásadní rozhodnutí – volba mezi lokálními topidly (např. kamna, krby nebo elektrická sálavá topidla přímo ve vytápěných místnostech) a centrálním vytápěním (s kotlem, teplovodním rozvodem a radiátory, nebo podlahovým, stropním či stěnovým vytápěním). V následucjících týdnech si tedy probereme systémy vytápění podle druhu paliva, představíme si některá moderní zařízení a dotkneme se i velmi důležité otázky regulace provozu.

Příští čtvrtek najdete v této rubrice pokračování na téma druhy paliva.