Tvrdou prověrku střechy představuje zima se všemi svými vrtochy. Pokud dojde k jejímu poškození, bylo by ale chybou rozhodnout se pouze pro provizorní opravu některé části. To může pomoci pouze krátkodobě. Také při rekonstrukci starší střechy nestačí většinou vyměnit jen krytinu.
Nezbytná legislativa |
|
Stavební zákon sice změnil povinnost žádat o stavební povolení a územní rozhodnutí. Ovšem pozor, vedle případů změny půdorysu domu je u rekonstrukce střechy nutno žádat územní rozhodnutí vždy, když se jedná o zvýšení stávající stavby. U ostatních rekonstrukcí střech ho potřebujete pouze v případě, že se rekonstrukcí změní nároky stavby na její okolí. Samotná výměna střešní krytiny spadá do kategorie udržovacích prací, na něž není ohlášení stavby ani stavební povolení potřeba. Pokud ovšem nevlastníte kulturní památku, nezasahujete do nosných konstrukcí a podstatně neměníte vzhled, způsob užívání (vybudování obytného podkroví však změnou způsobu užívání je a změny konstrukce krovu jsou zásahem do nosných konstrukcí), neměníte stabilitu nebo požární bezpečnost stavby, či neohrozí-li stavba životní prostředí nebo zdraví osob. V každém případě je vhodné informovat se u místně příslušného úřadu. |
Promyslet a rozhodnout
V případě nefunkční, poškozené či jinak handicapované střechy a především, jde-li o havarijní stav, je třeba přijmout adekvátní a rychlé řešení k nápravě. S tímto povětšinou nijak levným počinkem ovšem souvisí i určité administrativní záležitosti a také sjednání odborných prací. Oprava (zvláště pak kompletní nová střecha) totiž představuje poměrně značný zásah do stávajícího bydlení.
Stavební praxe ukazuje, že opravu střechy bez zásahu do krovu (myšleno tím „pouhá“ výměna střešní krytiny) zvládne specializovaná firma asi za pět dnů (1. den – demontáž původní krytiny, 2. den – kontrola a případná výměna latí, 3. den – položení izolací a fólií, 4. den – pokládka nové krytiny a 5. den – dokončovací práce, např. oplechování prostupů atd.). Ale co když artrózou postižené trámoví hrozí zhroucením, nebo co když do podstřeší na mnoha místech zatéká, půdou se prohání vítr a úlomky drolících se tašek ohrožují okolí domu i jeho obyvatele? Pak nezbývá než rekonstruovat.
Poruchy patrné na první pohled |
|
O případném poškození dřeva se lze přesvědčit poklepem (zdravé dřevo jasně zní) nebo navrtáním (sondou). Narušenou únosnost prozradí i propadlý, zvlněný nebo povislý hřeben střechy a nerovnosti v její ploše. Při kontrole krovu si všímejte výkvětů, prasklin a koroze kovových spojovacích prvků, prohlédněte i kontaktní zdivo v místech zazdění – např. pozednice, zkontrolujte místa přímého styku dřeva s kovem (vodovodní potrubí, kde může docházet k dlouhodobé kondenzaci a zvlhčování zdiva i dřeva). Zvláštní pozornost věnujte komínovému tělesu – prasklinami mohou odletovat jiskry či prošlehnout plameny. Zkontrolujte (nechte zkontrolovat) i ostatní prostupy střechou (větrací komíny, střešní okna, výlezy, místa uchycení solárních panelů aj.). Sanační práce vždy svěřte specializované firmě a řemeslným odborníkům. Počínaje statikem, přes tesaře, pokrývače a konče kominíkem. |
Nemoci nosných prvků
Většina krovů je zhotovena z masivního dřeva (modernějším řešením jsou lepené profily). Z dílčích konstrukčních prvků, vyráběných v dřevovýrobě s následnou montáží na stavbě. K nejčastějším defektům dochází například v důsledku změny typu střešní krytiny (např. pálená za šindel), vlivem dlouhodobých změn klimatických podmínek, narušením jiných (svislých) stavebních konstrukcí, vlivem dlouhodobých otřesů blízké frekventované komunikace apod. Příčinou může být i změna způsobu užívání objektu – realizace půdní vestavby, vybudování vikýře či osazení střešních oken. Dřevo může být degradováno škůdci, plísněmi, houbami.
Nedílná součást střešního souvrství
Velmi důležité vrstvy střešního pláště tvoří izolace. Plní nezastupitelnou roli tepelných, protihlukových, protipožárních a hydroizolačních bariér. Pokud jde o teplo, pak střechou a skrz podstřešní prostory z domu může unikat až 35% z celkové tepelné ztráty domu, což je v průměru o 5 % více než obvodovým pláštěm. Tepelné ztráty je tudíž třeba eliminovat a děje se tak především vhodným zateplením.
Říká se, že nejlepší přírodní ochranou před chladem je bílá, načechraná sněhová duchna přehozená přes střechu. Leží-li netknutě, svědčí to kromě jiného o dobré tepelné izolaci střešního pláště. Drahé teplo zůstává v domě, netopíte pánubohu do oken. Pokud ovšem sníh na střeše mizí takřka před očima, „něco“ je špatně. Střešní plášť musí obstát v extrémních podmínkách třeskutých mrazů (stejně tak ve žhavém létě), ve větrné smršti, sněhové bouři, v krupobití nebo průtrži mračen. Volbu technického řešení ovlivňují i místní klimatické podmínky (vlhkost, množství srážek a průměrná teplota).
Pojistné hydroizolace
Primární funkcí hydroizolací je odvádění vody a vlhkosti. Střešní fólie (pojistné podstřešní fólie) do šikmých střech tvoří poslední ochranu před pronikáním vody a vlhkosti (zavátého sněhu, deště hnaného větrem) do skladby střešního pláště. U staveb s obytným podkrovím je použití pojistné hydroizolace pro většinu typů krytin nezbytné, stejně tak u většiny budov s neobytným podkrovím nebo u staveb nevyužívaných k bydlení.
Pojistné hydroizolace se podle použití dělí na nekontaktní a kontaktní (difuzně otevřené). První uvedené musí mít nad i pod sebou větranou vzduchovou mezeru. Tento typ pojistných hydroizolací většinou tvoří fólie zpevněné výztužnou tkaninou a s mikroperforací, zajišťující propustnost části vodních par. Přesto, možná právě proto, ale není dostatečně propustná pro vodní páry tak, aby mohla být položena přímo na tepelné izolaci.
Pojistné hydroizolace kontaktní (difuzně otevřené) mohou ležet na tepelné izolaci nebo bednění bez narušení hydroizolační funkce. Tvoří je materiál propustný pro vodní páry, které volně procházejí ze střešního pláště směrem ven ke krytině a do exteriéru.
Střešní krytina
Nejrozměrnější část střešního pláště tvoří střešní krytina. Její prvky a konstrukční elementy určují funkčnost, životnost a také vzhled střechy i budovy jako celku. Stále větší roli hrají užitné vlastnosti výrobků, design, náročnost montáže, životnost a s tím související garance, komplexnost servisu a složitost údržby. Rozhodně ale není od věci připomenout si, jaké druhy střešních krytin jsou na výběr a co je pro ně charakteristické.
• Pálená hlína: Keramické tašky se řadí k těžkým krytinám se zvýšenými nároky na střešní vazbu. Patří sem pálené tašky Bramac, Tondach či Röben, jimž přírodní komponenty daly do vínku dobré tepelně a zvukoizolační vlastnosti, životnost se odhaduje asi na 80–100 let.
+ tradiční materiál, vysoká odolnost vůči povětrnostním vlivům, pevnost a tvarová přesnost, recyklovatelnost
− velká hmotnost (30 až 70 kg/m2), – vyžadují krov s velkou nosností
• Betonové tašky: patří ke skládané těžké střešní krytině (Bramac, KM Beta aj.). Pokládají se na rošt z latí a kontralatí. Materiál se vyznačuje velmi malou nasákavostí a extrémní mrazuvzdorností. Životnost snadno přesáhne i 100 let.
+ komplexní sortiment, stárnutím se zvyšuje pevnost
– velká hmotnost (40 až 77 kg/m2), požaduje se velká nosnost krovu
• Přírodní materiály: např. štípaná a řezaná břidlice, řadí se spíše k těžším krytinám (27–30 kg/m2). Výrobci Dekslate, Richter – Pizarras, Assulo. Předností je dlouhá životnost, celek odolává teplotním výkyvům, střecha „nepracuje“.
+ životnost asi 150 let, mrazuvzdornost, pevnost, pružnost
− řemeslně náročná, tedy i dražší pokládka, vyšší cena materiálu (asi 700 a více Kč/m2)
• Kov s povrchovou úpravou: strojově falcované tašky, šindele a šablony bez nutnosti údržby a také svitkový plech. Materiálem je povrchově upravený plech z oceli, hliníku, titanzinku (Prefa Aluminiumprodukte, Ruukki, Satjam, Lindab…).
+ životnost titanzinku, mědi nebo nerezu až 100 let, malá hmotnost, mnohaletá záruka proti rozbití, korozi a poškození přírodními vlivy
– u některých materiálů vyšší cena (měděný plech tl. 1mm zhruba 1 500 a více Kč/m2), náročnější řemeslné zpracování a komplikovanější opravy, zájem tzv. sběračů kovů
• Vláknocement, plast aj.: sortiment lehkých střešních prvků s nízkou hmotností, dlouhou životností a vysokou funkčností. Např. bitumenové šindele (Dehtochema, Tegola, IKO), vyráběné z asfaltových pásů s vložkou, značný podíl recyklovaných surovin i přírodní slaměné a rákosové došky, variantou jsou dřevěné šindele a další materiály.
+ kompromis mezi lehkou a těžkou krytinou (15 až 20 kg/m2, tedy asi 3x nižší než pálená klasika), rychlá a snadná montáž
− životnost (kolem 20 až 30 let, vláknocement asi 60 let).
Otázky stavební fyziky |
|
V kvalitně zateplené střeše kondenzuje jen velmi omezené množství vodních par (max. 500 g/m2/rok) a vzniklá vlhkost musí mít možnost se z konstrukce odpařit. Po většinu roku se vodní páry „tlačí“ do konstrukce z interiéru. Čím větší je tedy teplota a relativní vlhkost v interiéru a čím menší je možnost odpařování vodních par z konstrukce do exteriéru, tím vyšší jsou požadavky na kvalitu a provedení další důležité vrstvy – parozábrany. Pokud tato vrstva v konstrukci chybí, nebo pokud je nekvalitně provedena, dochází ke kumulaci vlhkosti. Následkem jsou plísně, hniloby, výrony nebo dokonce výtoky kondenzátu do interiéru a destrukce nosných konstrukcí střechy. Další funkcí některých parozábran může být i schopnost odrážet sálavé teplo zpět do interiéru. Funguje však pouze v případě, kdy je mezi reflexní stranou fólie a podhledem (např. sádrokartonovým) vytvořena uzavřená vzduchová mezera. |
Nezapomeňte na příslušenství
Střechu rozhodně nedělá pouze trámoví, izolační vrstvy a krytina, ale tvoří ji i řada dalších důležitých komponentů. Nezbytnou ochranu stavbě poskytuje okapní systém, který odvádí srážkovou vodu mimo stavbu.
Počítat musíte nejen s deštěm, ale i s padajícím a tajícím sněhem. Účinným zařízením proti lavinám, ledovým valům atd. jsou sněhové zábrany a rozrážeče. Efektivní ochranu skýtají sněhové háky a sněhové zábrany (sněholamy) ze zachytávačů. Rozmisťují se podle průměrného množství srážek, sklonu střechy apod.
Minimálním bezpečnostním opatřením, které předepisují české stavební normy u rodinných domů nebo rekreačních objektů, je zajištění přístupu k domovnímu komínu. K tomu slouží kombinace střešního výlezu, komínové lávky a žebříku. Nad střechu domů ústí i nejrůznější vývody a prostupy (odvětrání a odkouření plynových kotlů, tašky kabelových prostupů s průchodkami, příchytky hromosvodů, ventilační hlavice atd.). Střechy nesou i mnoho dalších doplňků – hromosvod, talíř satelitu, anténu, fotovoltaiku atd. Všechny tyto součásti je rovněž třeba zkontrolovat, upevnit či opravit.
