Máte na střeše bezpečnostní prvky?

Požadavky na bezpečnostní prvky střech na budovách s provozem vycházejí z příslušných norem. Zatímco ve většině západních a severních zemí, tedy v lokalitách s dlouhou zimou a bohatou sněhovou nadílkou, jsou žebříky, střešní lávky nebo sněhové zábrany přirozenou součástí střech rodinných domů, v Čechách se s bezpečnostními opatřeními často vůbec nepočítá. Přitom pády ze střech u nás statisticky tvoří až jednu pětinu všech pracovních úrazů.

Praktická povinnost

Při výběru a dimenzování optimálních bezpečnostních prvků rozhoduje zejména způsob užívání stavby, lokalita a nároky na údržbu střechy. Neméně důležitý je ovšem i typ střešního souvrství, sklon střechy a druh (materiál) střešní krytiny, které podmiňují množství prvků, jejich rozmístění a způsob montáže. Optimální je řešit situaci už ve stadiu zrodu projektu novostavby nebo rekonstrukce staršího domu.

Základní vybavení střechy

Minimálním bezpečnostním opatřením, které předepisují české stavební normy u rodinných domů nebo rekreačních objektů, je zajištění bezpečného přístupu k domovnímu komínu. K tomu slouží kombinace střešní (komínové) lávky a žebříku. Lávky (ocelové, hliníkové, některé typy opatřené bezpečnostním zábradlím) a žebříky také umožňují rychlou a bezpečnou instalaci satelitů, TV a wi-fiantén.

Žebříky navíc mohou sloužit jako úniková (při likvidaci zdroje ohně rovněž přístupová) cesta v případě požáru. Zejména u domů v horských a podhorských oblastech s možným ohrožením osob u vstupu (přesněji přímo nad vstupem) do domu nebo pohybujících se v blízkosti domu jsou nezbytnou součástí střechy také sněhové zábrany. Zde je velmi důležité zajistit optimální počet a velikost sněhových zábran (háků, rozražečů, mřížových a tyčových sněholamů a speciálních tašek) podle průměrného množství sněhových srážek, délky po spádu a sklonu střechy.

Cesta k majáku stavení

Především starší rodinné domy, ale i mnohé novostavby mají na střeše komínovou lávku, k níž je ovšem třeba zajistit bezpečný přístup. Jak jinak než prostupem skrz střešní plášť. Existuje několik variant řešení, k nimž patří také tzv. kominický výlez. Využívají ho samozřejmě nejen kominíci, ale také pokrývači a další řemeslníci (musí tedy být dostatečně velký i k manipulaci s materiálem) nebo technici či opraváři. Patří sem třeba kominický výlez z hliníkového plechu s povrchovou úpravou HPI pro profilované střešní krytiny. Výlez se umisťuje ve vzdálenosti do 600 mm od komína, proto už netřeba „zdobit“ střechu komínovou lávkou.

Hrozba bílého nadělení

Podle statiků by v období intenzivního sněžení měli zpozornět všichni majitelé rodinných domů. Pokud totiž aktuální váha sněhové pokrývky přesáhne 50 kg na metr čtvereční plochy, je lépe dostat sníh dolů. A jak to zjistíte? Stačí si třeba na rovné terase vyznačit čtverec 100 × 100 cm, z něj všechen sníh shrabat, naložit do pytle a zvážit. Váha se samozřejmě bude lišit podle aktuální vlhkosti sněhu, proto je lepší zjistit si přesné hodnoty ve speciálních tabulkách (najdete je na www.snihnastrese.cz).

Načechraná sněhová duchna, z níž vykukuje kousek kouřícího komína, je sice důkazem toho, že netopíte pánu bohu do oken, na druhé straně však hrozí, že dříve nebo později do této vrstvy naprší a hmota výrazně ztěžkne. Sníh navíc těžkne i stářím. Jestliže objemová hmotnost čerstvého prašanu činí asi 100 kg/m3, po pár dnech může tatáž vrstva vážit až dvojnásobek.

Sníh skupenství kapalného

Kromě výše uvedeného sníh představuje ještě jeden problém. Zůstane-li na střeše, při odtávání musí mít naprosto volnou cestu skrz funkční odvodňovací systém a odsud nejlépe do srážkové kanalizace. Sníh shrnutý nebo spadlý ze střechy by se také nikdy neměl hromadit a zůstávat v blízkosti objektu. Nedodržení technologických postupů, aplikace nevhodných materiálů a stavební nekázeň mohou vést k tomu, že voda napadá i novostavby. Šíří se kapilárním vzlínáním přímo z podloží domu a skrz mikroskopické trhliny v materiálu stoupá zdivem nahoru.

Nebezpečné jsou i soli (byť sami nesolíte, dostanou se k vám třeba na podvozku auta). Při krystalizaci zvětší objem, při vzlínání agresivně napadnou omítku fasády. Tytéž problémy způsobují i sírany v ovzduší a tak bychom mohli pokračovat. Platí tedy zásada, se sněhem je vždy lepší bojovat!

Proti lavinám a námraze

Konstrukce, stavba a složení střechy a také materiály střešních krytin dnes zcela samozřejmě počítají s rizikem padajícího sněhu. Řeší však pouze odstranění sněhové vrstvy ze střešního pláště, přičemž sjíždějící laviny, návěje a ledové valy představují poměrně vysoké nebezpečí pro obyvatele domu a kolemjdoucí. Účinným zařízením proti tomu jsou sněhové zábrany a rozrážeče. Zábrany se umisťují především v okapové části, nad balkony, nad vchodem, nad francouzskými okny a terasami. Účinnou ochranu proti sesuvu a pádu sněhu ze střechy skýtají speciální bezpečnostní prvky.

Průduchy, prostupy, vyústění 

Nad střechu domů ústí i nejrůznější vývody a prostupy. Dříve si s vyústěním a jeho pevností i utěsněním museli poradit pokrývači a klempíři (většinou se prostup složitě utěsňoval a oplechovával), časem výrobci skládaných střešních krytin vymysleli speciální střešní tašky z plastu nebo plechu, které posléze – především kvůli stejné životnosti s krytinou – vyměnili za plnohodnotné střešní komponenty. Ty se do střešního pláště integrují stejně jako ostatní tašky.

V sortimentu (např. KMB Beta, ale i Bramac, Tondach, Betonpres a další) tedy najdete celobetonové nebo pálené tašky se speciálním určením. Ať už jde o tašky s plastovým kloubem s kruhovým prostupem určené pro odvětrání nebo odkouření plynových kotlů, tašky kabelových prostupů s prstencem a průchodkami pro vedení kabelů, tašky s anténním prostupem, příchytky hromosvodů, ventilační hlavice, komplety atd. Obdobný sortiment – včetně protisněhových tašek – pak nabízejí i výrobci plechových krytin (Lindab, Prefa, Satjam) nebo speciálního příslušenství (např. HPI).