Proč větrat střešní plášť?

(Komerční prezentace)

…V současné době máme zcela jiný způsob využití budov a bydlení: plastová okna, rekuperace, půdní prostory využité k bydlení. Větrání se zanedbává. Přemýšlí se nad zateplením domu, výměně oken, ale nad střechou se zamýšlíme již daleko méně.

Cílem odvětrání je:

• Odvést vnější  vlhkost  proniklou krytinou
• Odvětrat kondenzační vodu vzniklou na rubové straně krytiny
• Odvést pronikající vnitřní vlhkost z obyt, prostor
• Odvést nahromaděné teplo ze slunečního záření ve střeše, čímž  se zrovnoměrní teplota pod krytinou
• Prodloužit životnost všech použitých materiálů

Důsledky absence větrání:

Postupná degradace všech použitých materiálů (odkapávání vody do tepelných izolací), destrukce interiérů, oproti nesprávně provedeným detailům, v jejímž důsledku dochází k náhlému zatečení a protečení v době srážek.

Aby střešní plášť vykonával správnou funkci, musí se zabránit kondenzaci vodních par, která je způsobena především vařením, praním, koupáním, vypařováním u rostlin, dýcháním a pocením u lidí atd. Rosení – jak se kondenzace par také nazývá – se vyvarujete, když správně odvětráte střešní plášť. Páry mohou nenávratně ohrozit prvky v konstrukci střechy (latě, kontralatě, krokve, krytinu, eventuálně i tepelné izolace), a tím se zkracuje životnost a funkčnost celého střešního pláště.

Mezi konkrétní nepříznivé důsledky kondenzace vodních par patří hniloba dřevěných prvků, snižuje se vodivost tepelné izolace, vytváří se plíseň, která může vyvolat nežádoucí alergické reakce, dochází také k puchnutí a odpadávání vnitřních maleb. Hlavně pro budovy se zatepleným podkrovím je nutné střechy navrhovat jako dvouplášťové větrané s otevřenou vzduchovou mezerou. Dvouplášťová větraná střecha funguje na principu přirozené cirkulace vzduchu vlivem rozdílu teplot u okapu a hřebene. Proto je nutné správně dimenzovat vstupní otvor u okapu střechy a výstupní otvor u hřebene střechy. Tyto zmiňované konstrukce musí být ověřeny tepelně technickým výpočtem podle ČSN-73-05-40 -Tepelná ochrana budov.

Větraná střecha tříplášťová

Historicky osvědčené řešení. Proudění ve dvou vzduchových mezerách mezi krytinou a pojistnou hydroizolací a zejména v mezeře mezi pojistnou hydroizolací a tepelnou izolací odvádí vlhkost mimo střešní plášť.

Pro tepelnou izolaci zpravidla nelze použít celou výšku průřezu krokví.

Větraná střecha dvouplášťová

Nově se prosazující řešení s využitím plné výšky krokví pro tepelnou izolaci. Na krokvích je provedena pojistná hydroizolace o co nejmenším difuzním odporu. Pro odvod vlhkosti mimo střešní plášť je provedena pouze vzduchová mezera mezi krytinou a pojistnou hydroizolací. Výška této mezery je dána výškou kontralatí. Platí zásada: čím delší krokve a čím menší sklon střechy, tím vyšší kontralatě (zpravidla 4-5 cm).

Pozor na zmenšení průřezů přiváděcích otvorů v okapové hraně vlivem konstrukce větracích pásů a pod. Norma stanovuje čisté průřezy. Větrací pás okapní redukuje průřez daný výškou kontralatí o 50%.

Hlavní zásady navrhování odvětrání šikmých střech u pálených taškových krytin:

Střechy s odvětraným prostorem pod krytinou mají v souladu s normami DIN 4108, ÖNORM B 2219, B7219, B 7215, ČSN 730540, ČSN 731901 s Pravidly pro navrhování a provádění střech stanoveny minimální větrací průřezy:

A. v okapové hraně 2,0 ‰ přilehlé střešní plochy, minimálně však 200 cm2 na 1 bm okapu ve střední části musí být plocha nejméně 200 cm2 na 1 metr šířky (světlá výška větrací mezery měřená kolmo na sklon střechy musí být min. 2 cm).

B. u hřebene nejméně 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy, tj. při délce krokve do 10 m min. 50 cm2 na 1 bm šířky hřebene.

Proto jsou pro každý model tašky vyráběny větrací tašky (větrací průřez 12-25 cm2), které se pokládají v patřičném množství ve druhé řadě od hřebene. Správné množství větracích tašek je nutné stanovit výpočtem, dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky. Správný a dostatečný počet větracích tašek je nutné dodržet obzvláště u pultových střech končících v atice, kde by se měla jejich četnost, v tomto případě v první řadě u pultu, stanovit dle skutečné plochy pultovou částí. Ve hřebeni a nároží je systém větrání doplněn větracími pásy a hřebenáči pokládanými na sucho, připevněnými ke hřebenové lati speciální příchytkou hřebenáče.

Nově jsou k některým typům tašek vyráběny větrací tašky pro připojení hřebene, které nahrazují mnohdy nevzhledný větrací pás.

Příklady odvětrání střech:

Správné odvětrání:

Špatné (žádné) odvětrání:

Příklad správné přípravy na pokladku střešních tašek včetně odvětrání:

Folie vytažená na okapničku, kontralatě výšky 4cm, správně zvednutá okapní lať pro připevnění větrací mřížky. Na vzniklou větrací mezeru přijde ještě větrací pás proti vletu ptactva.

Autor:  Jitka Strankmüllerová, TONDACH