Skip to content

Rekonstrukce: Jak na zateplený sokl

Sokl patří mezi nejvíce zatěžované partie budovy, proto potřebuje odpovídající ochranu. Bohužel, na každý dům s dobře zatepleným soklem připadá dvacet domů s chybným provedením izolace. 

Galerie

Je permanentně vystaven působení povětrnosti, zemní a vzdušné vlhkosti, výkyvům teplot a zároveň je namáhán i staticky. Také čelí agresivním solím, které rozrušují jeho povrch a hlodají i v jeho útrobách. Při všech těchto obtížích si musí navíc sokl podržet pevnost a soudržnost a v neposlední řadě musí být snadno čistitelný. Zkrátka je toho na relativně malý detail budovy opravdu hodně!

Požadované vlasntosti soklu

  • minimální nasákavost
  • mrazuvzdornost
  • minimální nebo žádná ­vzlínavost vody
  • vysoká pevnost v tlaku
  • možnost kombinace s ­různými typy hydroizolací 
  • dobré spolupůsobení s ­lepidly a tmely
  • jednoduchá ­proveditelnost

Vnější ochrana

Z hlediska možného poškození jsou první na ráně vnější části soklu, proto je zde vhodné použít odolnější materiály než na zbytku fasády – soklové omítky, spárované obklady, klinkerové pásky či zdivo, kámen, beton, mozaikové omítky nebo plech. Neméně důležité jsou také specifické konstrukční detaily. Aby byl sokl co nejvíc chráněn před zatékající vodou, bývá zacloněn takzvaným okapovým nosem. Ten případné proudy vody odvede do prostoru před sokl.

Dobré je také sokl vzhledem k rovině fasády mírně zapustit – kromě snížení rizika promáčení se také omezí mechanické namáhání. Odstřikující vodě také dobře odolává okapový pruh z hladkých valounků, jehož šířka by měla být nejméně 30 cm.

Nebezpečí pod povrchem

Tepelněizolační obložení zdiva soklu je vystaveno mnoha atakům ze strany pod terénem i těsně nad ním. Jde zejména o zemní vlhkost, dešťovou a odstřikující vodu, mechanický tlak a nárazy, půdní kyselost atd. Těmto problémům je třeba předcházet už v projektu stavby.

Vodu stékající z povrchu fasády je žádoucí odvést do dostatečné vzdálenosti od objektu, například drenáží u paty základu. Ale tím s vodou nejsme zdaleka hotovi. V suterénu podsklepených staveb se můžete setkat s nežádoucí vlhkostí ve formě tlakové vody. Na tlakovou vodu zdaleka nestačí běžná hydroizolace, je třeba navrhnout speciální řešení.

Při měření tepelných úniků z budov infrakamerou se ukázalo, že naprosto stejné tepelnětechnické problémy se vyskytují jak u starších objektů, tak u novostaveb. V oblasti soklu se projevily závažné tepelné mosty, které jsou důsledkem použití nevhodných izolačních materiálů či chybného řemeslného provedení soklu.

Při lepení izolace je potřeba kontrolovat rovinnost – vodováhou a šňůrou.

Materiálové možnosti 

Pro tepelnou izolaci soklu je třeba použít speciální izolační materiál, který zajistí dlouhodobou, trvanlivou, účinnou ochranu, bude trvale odolávat vlhkosti, nárazům a bude možné jej omítnout.

Náročné požadavky zateplení soklu splňují polystyrenové izolanty XPS (extrudovaný polystyren), nebo EPS desky Perimetr. Vhodným řešením tepelné izolace soklu domu a spodní stavby vůbec jsou soklové desky a desky drenážní, které také patří do rodiny desek Perimetr, a pro lepší orientaci jsou označeny názvem odpovídajícím svému účelu. Liší se rozměry, typem obvodové hrany a profilováním povrchu.

Svislá hydroizolace 

Izolační vrstva z Perimetru by měla zasahovat cca 80 cm pod úroveň upraveného terénu. Doporučená tloušťka této izolace je min. 100 mm, navrhuje se zpravidla o 20 až 30 mm menší, než je tloušťka zateplovacího systému fasády. Z hlediska ochrany stavby před vlhkostí již není potřeba provádět nějakou další náročnou hydroizolaci na svislé části soklu, ovšem za předpokladu dobrého odvodnění podzemní části tepelné izolace.

Pro větší trvanlivost a odolnost se soklové izolační desky fixují pomocí plastových terčíků. (Zdroj: Isover)

Drenáž a okapový chodník 

Vnější stranu tepelněizolačních desek soklu je žádoucí oddělit od zásypu výkopu separační nopovou PE fólií (měla by přesahovat nad terén asi o 1 cm). Použijte zásyp z hrubého, avšak čistého štěrku bez prachových příměsí.

Dno výkopu je třeba vyspádovat a odvodnit drenáží. Drenáž je nutná obzvláště tehdy, pokud máte dno výkopu zatěsněné, ať už záměrně, aby se voda nesplavovala pod základovou spáru, nebo je přirozeně nepropustné díky jílovému podloží. Štěrkový zásyp oddělte od boční zeminy a horních vrstev netkanou geotextilií. V tomto případě již nemusíte betonový základ izolovat proti vlhkosti svislým asfaltovým pásem.

Cílem těchto úprav je vodu od stavby odvádět, ne ji u její paty hromadit. Okapový chodník proto musíte vždy spádovat směrem od domu na trávník. Pokud vybudujete výše popsanou drenáž, můžete kolem domu použít i oblázkový obsyp. Často však stačí i nepropustný chodník, ovšem záleží na charakteru konkrétního místa, kde dům stojí.