|
|
Obrátili jsme se proto na ing. Jana Bedřicha, který se touto problematikou zabývá řadu let. Od něho jsme se dozvěděli, jak postupovat nejen při výběru samotných výrobků, ale také dodavatelské firmy. Orientačně se také zmíníme o cenových relacích některých komponentů elektronického zabezpečovacího systému. Ruku v ruce Oba systémy pracují zcela odlišně, ale jestliže uvažujete o zabezpečení objektu elektronickým systémem, musí mít určitou úroveň také mechanické zabezpečení. Byl by nesmysl instalovat elektronické zabezpečovací zařízení a mít místo dveří korálky… Zabezpečení objektu se musí brát jako celek, tudíž oba způsoby zabezpečení musí být vyvážené. Jestliže chcete investovat desítky tisíc korun do zabezpečovací techniky, měli byste předtím uvažovat o bezpečnostních dveřích a sklech do oken, případně fóliích, roletách nebo mřížích. Odpovědný přístup se vyplatí Výběr dodavatelské firmy je jen na investorovi, proto by si o ní měl sehnat potřebné reference. Dále je zapotřebí předem odhadnout hodnotu domu nebo bytu a dalšího majetku a tomu podřídit výběr odpovídajícího zabezpečovacího zařízení.“ Podle slov odborníka je však stále dost těch, kteří se při výběru elektronického zabezpečovacího systému chovají neuváženě. Problém jménem servis Nejde o to udělat z domu Miga „Investor by si měl uvědomit, že k tomu, aby bezpečnostní zařízení spolehlivě fungovalo, je nutná určitá minimální investice. Její výši určuje prostředí, ve kterém má být elektronika instalována. Platí, že čím větší je prvotní investice, tím levnější je provoz celého zařízení v dalších deseti letech, protože jeho služby se téměř vždy přizpůsobují novým požadavkům vyplývajícím z vývoje techniky nebo ze zkušenosti prvního pokusu o vloupání,“ pokračuje ing. Jan Bedřich. Srdcem elektronického zabezpečovacího systému je řídicí ústředna s dostatečnou kapacitou, kterou lze podle potřeby postupně osazovat dalšími funkcemi, např. požárním nebo plynovým hlásičem. Ing. Bedřich k tomu podotýká: „Instalace požárních hlásičů není sice povinná, ale ve spoustě případů už zabránily zničení majetku. Proto si myslím, že se vyplatí investovat přibližně dva tisíce korun za požární hlásič. Podobně je tomu s detektory reagujícími na únik plynu, které fungují nezávisle na ochranných prvcích instalovaných například v plynových kotlích. Za cenu od dvou do pěti tisíc korun je uživatel spolehlivě informován o případném úniku plynu a může ještě zabránit katastrofě.“ Lákavou možnost představuje využití časovačů a elektronické vybavení ústředny pro ovládání dalších komponentů, systémů či jednotlivých prvků – např. na regulování vytápění domu, řízení vyhřívání, čištění nebo osvětlení bazénu, ale také k zalévání květin, krmení rybiček v akváriu atd. Standardní zabezpečení objektu Nižší úroveň zabezpečení přináší riziko, že instalovaný systém bude „děravý“. Náklady na standardní zabezpečení třípokojového bytu se pohybují od 20 do 25 tisíc korun. Takové zabezpečení zahrnuje tři pohybové detektory, sirénu a klávesnici s ústřednou. V případě velkého rodinného sídla může cena zabezpečovacího zařízení dosáhnout i několika set tisíc korun. „Současná nabídka elektronických zabezpečovacích systémů na českém trhu je naprosto dostačující,“ tvrdí ing. Jan Bedřich. „Lze koupit zařízení z celého světa ve vynikající kvalitě a v přijatelné ceně. Katalogy certifikovaných zařízení obsahují například stovky typů detektorů.“ Text: Luboš Chott, Foto: Archiv |
Investice, které nebudete litovat
Elektronické zabezpečovací systémy jsou oborem, který dnes prožívá obrovský boom. Vyvíjí se (naštěstí) ještě rychleji, než technické vybavení zlodějů. Vlivem toho se ovšem pro laika stává obor elektronického zabezpečení natolik složitým, že o fundované informace je třeba požádat odborníka.
