Mikrovlnná trouba – Výzkumy armády využité v interiéru

Magnetron objevil tým britských vědců v roce 1940. Kolem roku 1946 se původně farmářský chlapec a později inženýr samouk Percy Spencer zabýval výzkumem souvisejícím s radarem.

Jednoho dne zpozoroval, že se mu v kapse rozehřálo cukroví. To ho přimělo k dalšímu experimentu. Poblíž magnetronu umístil kukuřici a s nadšením vynálezce pozoroval, jak puká, praská a střílí po celé laboratoři. Příští ráno umístil vedle magnetronu vejce a sledoval, jak se vejce chvěje a třese. Vejce se rychle zahřívalo, uvnitř vznikl přetlak a později se jeho obsah rozlétl po laboratoři. „Rozehřáté cukroví, popraskaná kukuřice i explodované vejce jsou nepochybně následky mikrovlnné energie,“ pomyslel si Spencer. „Což takhle stejným způsobem ohřívat i ostatní potraviny?“

Kovová skříň

Spencer upravil uzavíratelnou kovovou skříň a vložil do ní mikrovlnný zdroj. Předobraz mikrovlnné trouby byl na světě. V dalším vývoji však bylo nutné dovést původní myšlenku k praktickému použití. V roce 1947 se první trouby objevily na trhu, jenže dosahovaly výšky dospělého člověka, stály pět tisíc amerických dolarů a bylo třeba je chladit vodou. Není divu, že nešly příliš na odbyt. Teprve když byly zdokonaleny a staly se lehčí, levnější a zejména chlazené vzduchem, poptávka se zvýšila. Dnes jsou mikrovlnné trouby běžnou součástí většiny domácností a život si bez nich téměř nedokážeme představit.

Před nákupem bychom si měli zodpovědět:

– Požadujeme troubu vestavnou, nebo volně stojící?

– Jaký potřebujeme vnitřní objem (bývá od 14 l)?

– Vyžadujeme kombinaci s grilem, horkým vzduchem…?

– Stačí nám mechanické ovládání, nebo investujeme do digitálního?

– Jakou částku jsme ochotni investovat?

V mikrovlnné troubě nikdy nepoužívejte:

– Kovové nádobí nebo nádobí s kovovými rámečky

– Voskované kelímky, talířky a misky

– Nádobí slepované nebo poškozené

– Nádobky z tenkého plastu

text: Petr Tschakert