To vše s notnou dávkou nadsázky, neboť v moderní kuchyni se supermoderním vybavením je strach o nedostatek základních potravin téměř irelevantní. Doba nás nenutí lovit ani dřít na poli, pěstitelství a chovatelství je spíše dobrovolným, byť značně rozšířeným koníčkem. Přesto když už se urodí, je nám líto plody naší práce vyhazovat jen proto, že jsme je nestihli včas zkonzumovat.
Trocha nostalgie
Pamatuji, jak u babičky celoročně vonívaly sušené bylinky, houby a křížaly. V komoře stával vedle sádelňáku i kamenný hrnec s kvašenými okurkami či kysaným zelím, visely zde copánky cibule a česneku, střapec kopru a pukét makovic. Čaje chutnaly po heřmánku, lipovém květu a lesním ovoci, sladilo se včelím zlatem a mazalo povidly, hostům se nabízela domácí ořechovka a rybízové víno.
Brambory zimovaly ve stařičké vojenské bedně, místo ve sklípku měly i hromádky písku, prošpikované mrkví a petrželí. Vše, co se široko daleko urodilo a „sklidilo“, končilo pod víčkem, šikům sklenic s ovocem a marmeládou vévodily pětilitrovky „naložených“ vajec. Chodilo se jen pro mléko do bandy a čerstvé pečivo, vážené máslo plavalo v hrnci se studenou vodou a sváteční maso se balilo do octového plátna. Ta vzácná žena se celý život obešla bez lednice, zapalovala třískou, ale u stolu se vždycky dojídalo a přidávalo. Konzervovala sluníčkem, voňavým dýmem a na čerstvém vzduchu.
K tomu, aby se idylické vzpomínky na dětství proměnily v užitečný manuál, ale i dnes stačí proklatě málo: jedna pořádná bouřka, při níž kmeny stromů polámou elektrické vedení. A hned je po ptákách. Minimálně těch zamražených. Katastrofičtější scénáře netřeba přivolávat.
Současná realita
Statistiky dokazují, že třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí (nasytilo by asi tři miliardy lidí). V Evropě se více než 40 % všeho vyhozeného jídla znehodnotí právě na úrovni domácností (na každého z nás připadá 96 až 115 kg za rok, což činí 90 milionů tun potravin). Žel na téhle neblahé statistice se dle průzkumu podílíme nejvyšší cifrou. Nechceme, nebo neumíme hospodařit? Dílem obojí.
Důležitou součástí domácí přípravy pokrmů a stravování je totiž ukládání potravin. A v tom, zdá se, nejsme moc kovaní. V rodinném domě se přitom nabízí hned několik variant – sklep (je-li), komora nebo spíž (mnohde jen potravinová skříň), mrazák a lednice. Uložením potravin ve (a na) správnou dobu, na určené místo a ve vhodném obalu šetříme čas, ale taky peníze a zdraví.
Pozor! |
| Nezaměňujte „datum spotřeby” a „datum minimální trvanlivosti”. Datum spotřeby je doba, do které je potravina zaručeně zdravotně nezávadná, po jeho uplynutí je neprodejná. Po vypršení lhůty minimální trvanlivosti je potravina zdravotně nezávadná a poživatelná, ale její jakost se může změnit (u některých salámů dokonce k lepšímu). Nakupujte jídlo s rozmyslem a pouze tolik, kolik jste schopni spotřebovat. Potraviny zásadně skladujte v suchých a chladnějších místech a také v hygienicky nezávadných a k tomu účelu vyrobených obalech. Průběžně kontrolujte data spotřeby potravin a posouvejte nejstarší potraviny dopředu. |
Varianta první – sklep
Sklepy nebo tzv. studené spíže patří k chladným zónám domu. Optimální teplota by zde měla být kolem 12 °C (v zimě od 1 do 4 °C), relativní vlhkost vzduchu vyšší než v suchých prostorách (ideálně kolem 80 %), trvalé větrání je samozřejmostí. Je však třeba zabránit přístupu hlodavců, omezit intenzitu denního světla a stěny dezinfikovat vápenným nátěrem. Prostory jsou vhodné pro uskladnění nápojů, ovoce, zeleniny (ty nejlépe odděleně, neboť předávají a přebírají pachy) a zavařenin. Uskladněné potraviny (ovoce a zelenina v jedné vrstvě v lískách či přepravkách tak, aby se plody vzájemně nedotýkaly, kořenová zelenina v písku) je samozřejmě nutné průběžně kontrolovat a pravidelně spotřebovávat.
Varianta druhá – komora, spíž
V kuchyni a ve spíži skladujeme suroviny a potraviny, které potřebují být především v suchém a tmavém prostředí a které potřebujeme mít trvale po ruce. Ideální teplota v místnosti je 5 až 7 °C, určitě ne víc než 10 °C (v domě nejlépe situovaná na severní stranu). Nejčastěji používané a doplňované potraviny ukládáme systémem – čerstvější dozadu, za starší, přičemž hloubka polic by kvůli přehledu a manipulaci neměla přesáhnout 30 cm. Ukládací plochy a místa udržujeme v čistotě, spíž by měla být dobře větraná (ideální jsou větrací otvory v obvodovém zdivu, opatřené mřížkou).
Kde si projektant nebo domácí paní nevzpomněli na spíž, tam lze úložný prostor nahradit potravinovou skříní nebo samostatnou zásuvkou přímo v kuchyňské lince. Potravinové skříně mohou být zásuvkové nebo s dvířky a policemi. Skříňová spíž by však měla stát na suchém, tmavém a nejchladnějším místě kuchyně, co nejdál od okna a sporáku. Ideální teplota v takové skříni je 10 až 12 °C.
Jako v klíckách
Drátěné koše, „šuplíčky“ a výsuvy disponují spoustou nesporných předností. Jsou-li upevněny v lištách, mimo jiné se snadno nasazují a dají se vyjmout. Spodní kontejnery dokonce bývají opatřeny kolečky a lze s nimi manipulovat. Máte přehled o uložených věcech a v kuchyni se snadno zorientuje i právě hospodařící host či pomoci chtivá tchyně. Ve skříních (zásuvkách) se uplatní přehledné a variabilní drátěné koše, které lze v případě potřeby vyjmout ze závěsů a použít je jako přepravku. V takovéto spižírně se vyzná i nepraktický manžel, který kromě piva jinak v celém domě nenajde ani krajíc chleba.
Varianta třetí – chladná a ledová
Chladnička a mrazák patří ke standardnímu vybavení moderní kuchyně. Do chladničky se ukládají potraviny, které se rychle kazí a vyžadují chladné prostředí. Mrazák se využívá pro dlouhodobé uskladnění. I tyto možnosti uchování potravin mají své zásady. Kupříkladu platí, že do „bílých elektroskříní“ patří výhradně kvalitní potraviny. Rozhodně používejte osvědčenou metodu First – In – First – Out, kdy se právě nakoupené produkty ukládají za ty dříve uložené. Skladovací obaly by měly odpovídat druhu potravin a surovin, roli hraje jejich vzduchotěsnost, tedy kvalitní těsnění.
Chladicí skladovací zóna by měla mít plynule regulovatelnou teplotu 0 až 5 °C, odborníci doporučují větší obsah vnitřního prostoru, kde i při zaplnění dochází k vyšší a prakticky stálé cirkulaci chladného vzduchu. Většina hospodyněk už má pro ukládání potravin svůj vlastní systém, neznalým pomůže manuál nejrůznějších symbolů a teplot, umístěných např. na dvířkách chladničky.
A konečně je tu mrazák (skříň, box), sloužící k dlouhodobějšímu uchování potravin a surovin ve zmrazeném stavu. Spotřebiče nabízejí možnost plynulé regulace teploty až do –24 °C, mrazničky s dvířky mají „šuplíkové“ uspořádání, velké mrazicí boxy s horním víkem jsou většinou vybaveny koši.
Pamatujte, že trvanlivost potravin a surovin v mrazničce není neomezená, skladování by nikdy nemělo být delší než jeden rok. Samozřejmostí je čistota, a nemá-li váš mrazák systém No Frost, pak i pravidelné odmrazování.
Poslat Messengerem
