Největší radost z rozšiřování plovoucích podlah až do kuchyně mají (mimo prodejců) zřejmě lékaři, kteří soustavně upozorňují na nevhodnost dnes nejpoužívanější tvrdé dlažby ve vztahu k zátěži kloubů. Příprava komplikovanějšího nedělního oběda může trvat dvě i tři hodiny, během kterých jsou kuchař či kuchařka stále v pohotovosti a z kuchyně neuniknou.
Měkký došlap Plovoucí podlaha, ať už laminátová či dražší dřevěná, se pokládá na takzvanou kročejovou fólii, která mění tvrdý povrch v jakousi houpačku. To člověk kráčející po povrchu nevnímá, zato to dobře poznají spodní končetiny a hlavně páteř. Fólie navíc působí i jako tepelný izolant, takže je možné po podlaze chodit i naboso.
Kritické hlasy Bylo by však naivní domnívat se, že můžete s plovoucí podlahou zacházet jako třeba s dlažbou. Hlavní zásadou, kterou zdůrazní každý prodejce, je nutnost vytírat hodně vyždímaným, téměř suchým hadrem nebo mopem. To platí tím víc, čím byla podlaha levnější. Podlahy z akcí a výprodejů nemusí mít takovou přesnost spojů, takže spáry mezi dvěma sousedními lamelami jsou větší než u značkových modelů. Pokud se rozlitá voda ihned nevysuší, může časem nosná deska začít bobtnat.
Lepit, či skládat? Prakticky všichni renomovaní výrobci už nabízejí plovoucí podlahy nejen v klasickém provedení, kdy se jednotlivé lamely k sobě lepí, ale i v zaklapovací verzi, ať už se jmenuje Click, Uniclic, Automatic-click či jinak podobně. Přestože se samozřejmě výrobci zaklínají kvalitou zaklapovacích podlah, zřejmě i zde bude platit – čím levnější materiál, tím větší pravděpodobnost nepřesnosti spár a větší citlivosti k zatečení. Ve srovnání s lepenou podlahou o to větší, že spáry nevyplňuje žádné lepidlo. Pokud tedy uvažujete do kuchyně o plovoucí podlaze, měli byste dodržet několik zásad. Nelitujte peněz a kupujte jen značkové podlahy. To, co vám projde v ložnici nebo dětském pokoji, v kuchyni může znamenat po několika letech výměnu celé podlahy. Ptejte se, zda je materiál podlahy (a zvláště spáry) ošetřen proti vlhkosti. Někteří výrobci také nabízejí impregnaci, která se aplikuje hned po položení podlahy. Po samotném lepidle tak působí jako další pojistka proti vodě. Nanáší se ihned po slepení jednotlivých lamel.
Hodí se do kuchyně? – Rozmyslete si, zda raději doma chodíte v obuvi či bosi, podle toho volte teplou či studenou krytinu. – Pokud máte problémy s páteří nebo klouby, dejte přednost plovoucí podlaze. – Při koupi se přesvědčte, zda jsou hrany lamel ošetřeny proti vlhkosti. – Pro kuchyňský provoz dejte přednost lepené podlaze. – Ač jsou dřevěné plovoucí podlahy příjemnější a teplejší na došlap, v porovnání s laminátovými jsou ještě citlivější na promáčknutí při pádu těžkých předmětů. Je možné je ale několikrát přebrousit. – Jakoukoliv vylitou tekutinu ihned odstraňte.
Kontakty: EVANS (PARADOR), Baška, areál cihelny, Baška u Frýdku, tel.: 558 649 046, www.evans.cz; BANIMPEX, Průběžná 48, Praha 10, tel.: 274 814 679, www.banimpex.cz; RENOVA PARKET (PARLA), Seifertova 93, Praha 3, tel.: 222 783 000, www.renovaparket.cz; LERCH PODLAHY (PAR-KY), Chelčického 3, Praha 3, tel.: 222 781 643; SOUKUP INTERIER (SKEMA), Dlouhá 96/II, Hrádek u Rokycan, tel.: 604 551 200
text: Marek Burza foto: archiv zdroj: Svět Kuchyní 2/2003 |
Podlahy v podmínce
Není to tak dávno, kdy většina z nás pohlížela na možnost položení plovoucí podlahy do kuchyně jako na nerozumný a riskantní podnik. Plovoucí podlaha a vlhko, které je s kuchyňským provozem spojené, jim obecně příliš nesvědčí. Po letech používání se však zjišťuje, že není třeba se plovoucí podlahy bát. Kdo si ji pořídí, musí ale dodržovat několik jednoduchých zásad.