|
|
Asi málokoho napadne, že vznik názvu tohoto skvělého nápoje je spojený s biblí. Podle ní totiž přistál po potopě světa praotec Noe na hoře Ararat a začal tu zakládat vinice. Ararat se nachází na hranicích Turecka a Arménie, tedy v oblasti blízké dnešní Gruzii, a odtud právě pochází název vína — totiž z gruzínského gvino.
Uchovávání vín
Výběr kvalitního a dobrého vína se podřizuje mnoha pravidlům a nutno podotknout, že správná volba není nikterak jednoduchá. Ať už však zvolíme kterýkoliv druh, nikdy bychom neměli podcenit jeho skladování, kterým mu můžeme pomoci nebo naopak dost ublížit.
Lahvová vína se mají uchovávat v čistých a suchých, mírně osvětlených místnostech. Teplota pro bílá a růžová vína má být 10 až 15 °C, červená vína se skladují v pokojových teplotách, čímž se rozumí teplota místnosti starého anglického hradu, která je mezi 16 až 18 °C.
K uložení lahví se používají speciální stojany, které zabezpečují, že jsou lahve v jedné poloze, nemanipuluje se s nimi, takže se nenarušují vazby jemných buketních látek.
V naprosté většině se lahve ukládají naležato. To proto, že jsou nejčastěji uzavřené korkovou zátkou a my tak docílíme toho, že bude stále vlhká. V opačném případě korek začne vysychat a vzniklými póry může do lahve vnikat vzduch, který působí nepříznivě na jakost vína a může zavinit i jeho infikování octovými bakteriemi. Nastojato proto necháváme jen láhve s umělými zátkami.
A co s načatými lahvemi?
Rozhodně bychom měli jejich obsah v co nejkratší době spotřebovat, v mezičase by lahve měly být uzavřené speciálními zátkami a uložené ve vhodném prostředí. Pokud bychom k přírodnímu vínu nechali pronikat vzdušný kyslík, zvýšil by se obsah aldehydů, čímž by se zhoršila jeho chuť i barva. Toto nebezpečí nehrozí u dezertních a kořeněných vín, která mají vyšší obsah alkoholu a cukru a mohou tedy být otevřená i delší dobu.
Zdraví a jídlo
Víno je odpradávna součástí jídelníčku. Je to nejen pro jeho dobrou chuť, ale i pro dobré vlastnosti při trávení. Mezi důležité složky vína patří kyseliny (je jich víc než padesát). Ty a jejich organické soli působí v zažívacím traktu zásaditě (jeden litr vína působí jako 6 gramů sody). Nízké pH vína napomáhá ke zvýšené tvorbě žaludečních kyselin, to znamená k lepšímu trávení. Z toho vyplývá, že by sklenka vína neměla u jídla chybět. Otázkou tedy zůstává, které víno zvolit ke kterému pokrmu. Je třeba se řídit souladem mezi barvou a vůní. K světlým masům (drůbeži, rybám, telecímu) a sýrům se nejlépe hodí bílé víno a k tmavým pokrmům (hovězímu masu, tmavým omáčkám ad.) je vhodné červené. Podobné to je i s vůní. K aromatickým pokrmům volíme stejně působivá vína, neutrální jídla si žádají vůně jemné.
Lahvová vína uchováváme:
– v suchých a čistých místnostech
– při mírném osvětlení, nikdy ne na přímém slunečním světle
– bílé při teplotách 10—15 °C
– červené při teplotách 16—18 °C
– ve vodorovné poloze, tak aby korkový uzávěr byl vždycky navlhčen
Kontakty:
BELVEDERE ČR, V Sadech 4a, Praha 6,
tel.: 02/24 31 40 25, fax: 02/311 82 18;
CRYSTALEX, Malé náměstí 6, Praha 1,
tel.: 02/24 22 84 59;
IKEA, Shopping Park Praha,
Skandinávská 1, Praha 5,
tel.: 02/51 61 01 10;
LA CASA LAGOSTINA, Na Perštýně 10, Praha 1, tel./fax: 02/24 23 46 29;
LE PATIO, Národní 22, Praha 1,
tel.: 02/24 92 10 60, fax: 02/24 91 91 41;
NÁRODNÍ BANKA VÍN, Platnéřská 4, Praha 1, tel.: 02/21 10 82 44,
fax: 02/21 10 82 45
autor:Lenka Haklová
foto: PAVLA HRACHOVÁ, PAVEL VÍTEK, ARCHIV |
