Krb ke komínu, komín ke krbu

Krby, krbová a kachlová kamna jsou spotřebiče paliv, v nichž se spaluje dřevo nebo dřevěné brikety. Připojují se na spalinovou cestu, tvořenou kouřovodem a komínem, kterou se odvádějí spaliny do volného ovzduší. Zmíněné topné zdroje se mohou připojovat do jednovrstvých komínů, kde komínový průduch tvoří komínový plášť vyzděný z cihel, nesporně výhodnějším a dokonalejším řešením jsou však vícevrstvé keramické, případně i nerezové komíny.

Ta věc nad střechou

Většina novostaveb je zcela přirozeně vybavena komínem, existují však i domy, které tuhle odvěkou a samozřejmou nezbytnost stavení a okrasu střechy postrádají. Buď se na komín zapomnělo, nebo se o vytápění či přitápění „ohněm“ prostě neuvažovalo.

Zní to možná paradoxně, ale o komínu by vždy měli uvažovat i všichni ti, kteří se o teplo v domě prakticky nestarají. Pracuje za ně elektřina, plyn, případně jim teplo proudí od dodavatele přímo do radiátorů. Nezávislost se tak rázem mění v závislost a stačí porucha rozvodné sítě či přírodní kalamita…

Moderní komín je tedy v každém případě důležité technické zařízení, které významně ovlivňuje provozní bezpečnost a účinnost otopné soustavy, ekonomiku vytápění a celkový standard bydlení.

Dřív než se rozhodnete

Je třeba ujasnit si, zda chcete v domě využívat krb, krbová kamna nebo krbovou vložku. Krb nabízí otevřený oheň, je dekorativnější, konstrukčně náročnější a masivnější, ovšem ve většině případů není schopen zastat roli hlavního zdroje vytápění (účinnost činí asi jen 12–20 %).

Instalace krbových kamen je jednodušší, jsou méně náročná na prostor a jejich účinnost je až 85 % (výkon se pohybuje mezi 1 až 18 kW, přičemž 1 kW výkonu kamen vytopí asi 20 m3 prostoru).

K nejvyhledávanějším patří kamna plechová a kachlová. Plechový plášť se nahřívá rychleji než kachlový, ovšem rychle i chladne, zatímco kachlový plášť hřeje déle, neboť velmi dobře akumuluje teplo. Kompromisem mezi oběma „ohňozdroji“ je krbová vložka (účinnost 50 až 80 %). A je tu ještě alternativa krbových kamen s teplovodním (nebo teplovzdušným) výměníkem.

Oheň potřebuje i vzduch 

To sice ví každé malé dítě, ovšem co už nedopoví ani dospělý, to je prokázaná skutečnost, že nezbytné množství vzduchu závisí na druhu paliva, typu spotřebiče a samozřejmě i parametrech komína. Ke spálení 1 kg dřeva v uzavřeném prostoru je třeba minimálně 4 m3 vzduchu, plameny v otevřeném krbu ho však spolykají celých 80 až 100 kubíků. Spálíte-li v krbu za jeden romantický večer nějakých 6 až 8 kg dřeva, prostým násobkem zjistíte, jak obrovské „plíce“ musí takové topidlo mít. V utěsněných nízkoenergetických, natož pasivních domech, v nichž je samovolná regulace vzduchu nežádoucí, je nutné postarat se.

Spalovací vzduch lze ke krbu přivést buď speciálním potrubím, případně otvory s mřížkami v podlaze či ve stěně nebo přímo komínovým tělesem. To je ovšem záležitost odborných výpočtů a přizvání odborníků výrobce nebo specializované firmy.

Když krb, tak taky komín?

Často se čtenáři ptají, jak je to s komínem v případě dodatečné stavby interiérového krbu. Norma stanoví, která ohniště musí mít vlastní odvod kouřových plynů, případně jaká topeniště mohou být společně připojena na jeden komín. Oddělený odvod spalin je nezbytný u všech topenišť, což v praxi znamená, že každá kamna či krb musí mít samostatnou kouřovou cestu.

Komínový průduch a topeniště musí být navzájem sladěny a přizpůsobeny. Typ topeniště, teplota a množství spalin, odtahové potrubí a výška komína určují, jak velký průměr musí průduch mít. Malý průměr – spaliny nebudou správně odváděny, příliš velký průměr – kouřové plyny se při cestě vzhůru mohou příliš rychle ochlazovat a škodit komínu dehtovými usazeninami.

Krby s otevřeným ohništěm tedy musí být připojeny samostatným kouřovodem do samostatného komína. Stejná podmínka platí také pro krby nebo krbová kamna či krbové vložky s uzavíratelným ohništěm, které mohou být v technicky odůvodněných případech připojené i do svislého kouřovodu s funkcí komína.

Výběr vhodné varianty

Základním požadavkem na komín s přirozeným tahem je dostatečný tah. Ten musí být větší, než jsou všechny tlakové ztráty v celé spalinové cestě i v přívodu vzduchu potřebného ke spalování. Podle typu a výkonu spotřebiče je třeba prověřit velikost otvorů pro přívod vzduchu (např. i okenních spár). Vzhledem k tomu, že tah komína závisí nejvíce na výšce komína, vycházejí minimální účinné výšky 5 m pro většinu spotřebičů na tuhá paliva.

Při výběru optimální varianty pro dostavbu nebo rekonstrukci komínu je třeba především zvážit, čemu má komín sloužit s výhledem na několik let dopředu. Realizaci by proto vždy měla předcházet konzultace s revizním technikem nebo odbornou firmou.

U komína ve starší stavbě lze výpočtem stanovit maximální množství spalin, které je schopen odvést. A tím i maximální velikost krbu, vložky nebo kamen, které můžete připojit. Postupuje se tedy opačně než u novostavby.

Další příklady a možnosti

Zvolit můžete například systém Heluz Izostat DUO s tenkostěnnou izostatickou vložkou vhodnou pro všechny druhy paliv i spotřebičů, stejně jako Heluz Izostat. Je určený pro podtlakový (atmosférický) provoz ve všech stavbách, včetně nízkoenergetických a pasivních domů. Komínový systém konstrukčně umožňuje bezpečný odvod spalin do volného ovzduší, ale i přisávání vzduchu ke spotřebiči.

Pro úplnost je třeba zmínit i možnost instalace „plechové“ skládačky, kam patří například univerzální třívrstvý nerezový systém Schiedel ICS, vhodný pro všechny druhy paliv a většinu typů spotřebičů. Za zmínku stojí i značky Jeremias, Gaflex a jiné. Podle ředitele zakázkové výroby Heluz Ing. Martina Coufalíka spočívá základní rozdíl mezi stavebnicovým zděným systémem a nerez komínem už v samotném způsobu založení. Při provozování komína je pak nutné brát v úvahu i teplotu spalin, která bude do komína ze spotřebiče vstupovat. A roli hraje i cena.

Samozřejmě existují i další možnosti, k nimž patří obdobná stavebnice, tentokrát z Ytongu. „Při výběru je potřebné zohlednit požadovaný průměr (Ytong 160, 180 a 200),“ upřesňuje technická poradkyně Xella CZ a manažerka pro klíčové projekty Ing. Lucie Šnajdrová, „dále je také nutné počítat se základem, nebo minimálně s vyztužením desky. Komín je ideální postavit u nosné zdi a k ní jej kotvit pomocí spojky zdiva, kvůli stabilitě doporučuji i přikotvení ke krovu.“ Ideální výška komína Ytong nad střešní rovinou je 1,5 m – takže je třeba přemýšlet nad jeho umístěním i s ohledem na architekturu střechy.