Je to dáno dalšími několika faktory, které si zaslouží pozornost a které všemocná ruka trhu náležitě ocenila. Především nastoupily nové výkonné technologie, které umí z pevných paliv dostat mnohem větší díl užitné energie za mnohem menších provozních nákladů a s mnohem menším ekologickým zatížením okolí. A také s mnohem větším uživatelským komfortem srovnatelným se spotřebiči využívajícími komfortní paliva.
Také díky rozšířeným možnostem ovládání, programování a optimalizování můžeme říci, že se obrazně i prakticky „zastavil“ proces vytlačování zájmu o vytápění klasickými pevnými palivy na periferie měst a venkov.
Nezapomínejme ale na jednu podstatnou věc, která platí prakticky pro všechny typy paliv s výjimkou elektřiny: můžete s nimi topit a ohřívat TUV, ale chladit v letních měsících už ne. Na to už potřebujete jiné spotřebiče a to znamená další pořizovací i provozní náklady.
Na výslednou kalkulaci výhod se tedy musíte podívat poněkud „globálně“ a pak vyjdou najevo skutečná čísla. Pokud jsou například váš dům či chalupa postaveny tak, že v létě udržují příjemnou tepelnou pohodu, pak to bude samozřejmě jiné než u domů, které požadují zásahy do mikroklimatu v zimě i létě.
Logika není vše
Pokud uvažujete ve stylu: máme doma kotel na uhlí, takže se nám vyplatí topit uhlím ve srovnání s drahým plynem či elektřinou, znamená to, že nejste dobře informováni. Máte-li totiž doma technologicky zastaralý kotel s účinností například 50 %, pak je pro vás logicky uhlí po několikanásobném zdražení nevýhodným palivem. Znamená to, že do nízkoproduktivní technologie kupujete drahé palivo, jehož valná část přichází nazmar.
Moderní kotle na uhlí mají mnohem vyšší účinnost spalování a navíc spoustu dalších technologických vylepšení. Totéž platí i pro spalování dřeva, kde navíc hraje důležitou roli i samotná kvalita paliva, proces jeho přípravy, skladování a manipulace.
Kotlem či kamny to navíc nekončí, je potřeba mít v adekvátním stavu také komín, rozvody, radiátory.
Uhlí, dřevo, ceny a práce
Jednotlivé druhy palivového uhlí se nejčastěji označují jako ořech 1 až 5, kdy větší číslo znamená menší velikost. Nejlevnější je ořech 2. Ceny se liší podle těžebních oblastí.
Za ořech zaplatíte zhruba kolem 190 Kč/1 q, kostka vás vyjde na 200 Kč/1 q. Černé uhlí stojí okolo 400–500 Kč/1 q, koks na 500–750 Kč/1 q. Výhřevnost uhlí je vyšší než u dřeva: dřevo má 14–18 MJ/kg (podle vlhkosti), což znamená 4–5 kWh z 1 kg. Hnědé uhlí má výhřevnost 11–21 MJ/kg (podle složení a místa těžby a 3–6 kWh z 1 kg, černé uhlí 13-28 a 3,5–8 kWh z 1 kg, koks 14–19 MJ/kg a 3,8–5,3 kWh z 1 kg. Pro srovnání s plynem: u propan-butanu už je to 44–45 MJ/kg což je 12,5 kWh/kg.
Propočty jsou sice ošemetné a měly by vycházet z tepelné ztráty konkrétního rodinného domu, pro zjednodušení lze ale říci, že na vytopení RD potřebujeme za rok přibližně o tunu méně černého a o tři čtvrtě tuny více hnědého uhlí než dřeva, přičemž dřevo vychází v obou případech levněji.
Tato srovnání už ale neobsahují informaci, o jaké dřevo a jak zpracované jde. Z údajů o výhřevnosti různých druhů dřeva je patrné, že váhový rozdíl mezi smrkem a habrem může být při 25% vlhkosti div ne dvojnásobný. Pokud tedy máte skutečně tvrdé listnaté, suché a dobře odleželé dřevo, pak je to pravda. Pokud ne, tak počty výrazně převáží ve prospěch obou druhů uhlí.
Přepočet ze zprůměrňovaného výkonu paliva na 1 kg vychází tak, že musíte na stejný dosažený výkon spálit o něco více dřeva než uhlí hnědého – rozdíl je cca 3 MJ/kg. I tak vychází tabulkově dřevo levněji. O „něco více“ znamená v případě dřeva mnohem větší objem masy, a tudíž i práce. Adekvátně tomu vzrůstají nároky na dopravu, skladovací prostory, zpracování: řezání, štípání, mnohem více práce je se zásobováním kotle či kamen.
Uhlí je sice dražší, ale je plošně snadněji dostupné a snadněji skladovatelné. Má menší objem a je proto přijatelné i pro lidi ve větších městech, kde dřevníky či kolny znají pouze z čítanek. Firmy prodávající uhlí nabízí různé benefity, jako například dopravu zdarma nebo složení do sklepa pásovým dopravníkem. Ze sklepa je pak jeho „transport“ do kotle či kamen velmi jednoduchý a nemusíte se brodit sněhem do dřevníku či kolny.
Kotle na uhlí jsou většinou slušně vybavené a mají násypky a zásobníky, které vám umožní přikládat v dlouhých časových intervalech, a nemusíte se bát vyhasnutí. I na dřevo existují kotle se zásobníky na palivo, předehřívání a dalšími technickými vymoženostmi, pak se ale vyrovnává rozdíl mezi levnou investicí do paliva a drahou technologií.
Pelety na závěr
Dnes již je nabídka různých druhů a typů pelet u nás poměrně široká, stejně tak jako jejich dostupnost. Pokud chcete pelety využívat celoročně, pak jejich výhodou je automatizovaný proces od podávání pelet až po regulaci spalovacího procesu, nízké emise a produkce popela, jednoduchá obsluha.
Nevýhodou jsou investice do technologie, nárok na prostory a kvalitu uskladnění a cena pelet. Ta ale, jak prognózy ukazují, bude klesat. Zatím tedy tento druh paliva u nás nedosahuje takové obliby jako v sousedním Rakousku či Německu, ale rozhodně budoucnost má i v našich zeměpisných šířkách.
-67e70befbb790.jpg){kind=small}