Krbové vytápění znali už staří Římané, kachlová kamna se dostala do Čech ve 13. století a postupně nahrazovala otevřené krby. Vždy byla znakem vybraného vkusu aristokratů, nesla prvky gotiky, renesance, baroka i romantismu. Koncem 19. století se konečně dostala do tradičních domácností a přizpůsobovala tvary běžným potřebám. V současné době prožívají krby i kachlová kamna „druhou renesanci“, opět jsou považovány za hřejivý střed domu. Do našich domovů se vracejí společně s novým atraktivním designem, přizpůsobují se moderním nárokům na bydlení jednadvacátého století.
Kachlová kamna, nebo krb?
Rozhodnutí, zda postavit kachlová kamna, nebo krb, je vždy závislé na mnoha faktorech. Obojí se rozhodně vyplatí. Ceny energie se razantně zvyšují a přírodní teplo je navíc zdravé a přirozené. V nabídce je celá řada možností a nejrůznějších kombinací a už vzhledem k šíři záběru je mnohem lepší ponechat veškerou práci odborníkům. Vyhnete se tak rizikům, která mohou nastat. Týká se to všech variant krbů a zvláště pak kachlových kamen, která dávají více prostoru pro vlastní fantazii a svádějí ke stavbě svépomocí. Problém bývá nejčastěji v nekvalitní krbové vložce a špatném rozvodu spalin, u kachlových kamen je to delší náběh při zatopení a zpravidla i jejich vysoká hmotnost. Častěji se doporučují kachlová kamna dvouplášťová, která se skládají z kvalitního šamotu a z vnějšího pláště – z glazovaných kachlů nebo také šamotu se speciální omítkou. Teplo z topeniště nejde přímo, nejkratší cestou do komína, ale prochází v kamnech dlouhým systémem kouřových tahů a teplo ze spalin se maximálně využije. Optimální funkčnost systému je zpravidla přezkoušena simulačním počítačovým programem (zde je spolupráce s odborníky opravdu nevyhnutelná). Obvykle se staví celá kamna ze šamotu s bílou, omítanou vnější stěnou, nicméně kombinace jsou různé a výrobci jsou připraveni splnit každé přání zákazníka. Nabídka zahrnuje i různá akumulační topidla, oblibu si získávají i venkovské pece či stolové sporáky s troubou jako za starých časů.
Výhody sálavého tepla u kachlových kamen
Jejich povrchová teplota je přiměřená (asi 50 až 60 °C), lze být s nimi v přímém kontaktu, aniž byste se spálili. Déle se rozehřívají, ale pak dlouhodobě a rovnoměrně vydávají z velkého povrchu akumulované teplo. Na jedno zatopení stačí menší množství dřeva, potom lze dvířka zavřít a kamna bez dalšího přikládání hřejí. Nespotřebovávají vzduch v místnosti, teplo předávají sáláním. Vzduch v místnosti je bez prachu, udržuje si optimální vlhkost a v prostoru zůstává přirozeně zdravé klima. Sálavé paprsky při dopadu na lidské tělo uvedou jeho molekuly do rychlého pohybu. Jde o fyzikální děj, který není vidět, ale je pro pocit tepla mimořádně důležitý. Pouze sálavé paprsky nabízejí přírodní základ pro zdraví a příjemné uvolnění. Rozhodující pro útulné klima v místnosti je tedy teplo, které se co nejvíce blíží teplu přirozenému. Sálavé paprsky ohřejí povrch stěn v bytě daleko rychleji než teplý vzduch při běžném konvekčním vytápění, stěny pak vyzařují teplo pomalu a kontinuálně zpět do prostoru. Konvekční topení, teplovzdušná kamna a teplovzdušné krby mohou klima v pokoji nepříjemně zatěžovat.
