Začátky byly náročné. Jihovýchodně orientovaný pozemek o rozloze 400 m2 byl porostlý bezem, šípkovou růží, rostly zde švestky, ořešáky a velké množství plevele. Půda je tu hodně kamenitá, suchá a písčitá, dobré zeminy tu bylo poskrovnu a někde se dokonce nachází skála a suť. To také udalo směr, kterým se budoucí zahrádka začala vyvíjet.
Vznikala spontánně, pouze přírodními postupy a metodami. Jinak to ani nešlo, protože na místo není dovedena ani voda, ani elektřina. Podle Michaely si proto vše dělali sami, hlavně její muž, který je truhlář a sám postavil i částečně obytný zahradní domek. Z jeho střechy také zachytávají dešťovou vodu a deponují ji ve velkých nádržích na zalévání.
Květiny pro krásu…
Vzhledem k půdě převládají na zahradě hlavně netřesky, rozchodníky a další suchomilné rostliny, jako třeba rožec plstnatý, levandule lékařská nebo čistec vlnatý. Od rodiny a od známých dostali nadšení zahrádkáři postupně také další rostliny, které však vyžadují pravidelnou zálivku. Výsadba se tak časem rozrostla o německé kosatce, plamenky latnaté, krásnoočka velkokvětá, dlužichy, bílý kultivar trávničky přímořské, turan roční, dvouleté topolovky růžové a divizny velkokvěté, orlíčky, kapradiny, bohyšky a bergénie.
Z dalších rostlin porůstá domek břečťan popínavý, vedle něj byl vysazen fíkovník a po pergole se pne plamének horský. Z travin roste kousek od domku dochan psárkovitý, z jehličnanů byly na zahradě nově vysazeny túje západní a smrk sivý a z listnatých dřevin zimostráz vždyzelený, zimolez lesklý a škumpa orobincová. Nádoby na terase i na zahradě zdobí dosny indické, vějířovka nezlomná a aksamitníky rozkladité, které se spolu s maceškami nacházejí i u domku. Za pozornost stojí i pnoucí červená růže z předchozí výsadby.
… a plodiny pro užitek
Z původních stromů zůstala na zahradě jabloň, ryngle a několik švestek a ořešáků, které začaly po provedeném řezu opět plodit. Pro pěstování zeleniny a drobného ovoce bylo nutné postavit vyvýšené záhony a vyplnit je zhruba dvěma kubíky kvalitní zeminy. Ze zeleninových druhů se tu daří například karotce, ředkvičkám a česneku, z ovocných ostružinám, malinám a rybízu.
Na tak malou plochu jde o poměrně velké množství rozmanitých rostlin, a je proto potřeba chodit na zahrádku skoro denně. Kromě zálivky ale zahrada potřebuje jen občas vyplít, protože do ní nalétávají plevele z okolí. Od hnojení a chemických prostředků Kurt a Michaela upustili, jelikož jsou příznivci přírodních zahrad.
Nápady na každém kroku
V domku na zahradě je možné přespat, má i malou kuchyňku, svítí se v něm ovšem svíčkami a jako lednička se používá bedna zabudovaná do zastíněné kamenné zídky. K relaxaci slouží terasa vydlážděná různě starými cihlami – některé mají dokonce vypálenou značku K + M odpovídající iniciálám Kurta a Michaely. Z dalších materiálů je v zahradě použitý štěrk, který zpevňuje cesty, kulatina a trámy ze starých krovů zabraňují sesuvu půdy a staré kmínky révy vinné slouží jako dekorace. Drobných i větších dekorací je tu celá řada. K dotvoření atmosféry přispívá i nově natřená stará pumpa, která ovšem není funkční.
Michaela si na zahradě nejvíce cení výhledu do okolí. Nad terasou je proto lavička, odkud je vidět na vesničku Obernalb, v níž s Kurtem bydlí, i na další obce.
Vývěsní štít |
 Na zahradě se realizuje především Kurt. I proto mu nechala Michaela vytvořit vývěsní štít nad vstupem do zahrady – Kurtův zahradní ráj na Hiebergu. Chodí sem téměř denně a stráví tu až dvacet hodin týdně. Pro Michaelu představuje zahrada především místo ticha a odpočinku. Podle ní je tu každé místečko vytvořené s láskou, je něčím zvláštní, a když jde člověk zahradou, cítí sílu přírody. Kurtovi přináší navíc i pocit uspokojení z dobře odvedené práce. |
Poslat Messengerem
