(KOMERČNÍ PREZENTACE)
Jak s kompostováním začít?
V první řadě vyberte pro kompost správné místo. „Na kompostér by mělo doléhat přímé slunce, dopadat déšť a ze všech stran proudit vzduch. Při kompostování jsou důležité žížaly a ostatní živý materiál, proto jim umožněte snadný přístup do kompostu, například kompostem bez dna anebo použitím podložky z propustného materiálu,“ doporučuje David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach.
Výběr správného kompostéru
Dalším úkolem je vybrat správný kompostér. Čím větší zahradu máte, tím budete produkovat více kompostu a je tak vhodnější větší kompostér. „Zamyslete se a zkuste odhadnout, jaké množství kompostu budete s největší pravděpodobností vytvářet. Podle toho můžete vybírat menší s objemem okolo 300 litrů anebo větší, které mají objem až 800 litrů,“ vysvětluje David Benda z Hornbachu.
Ideální pro středně velké až velké zahrady je lehce smontovatelný, otevřený stavebnicový kompostér ze dřeva. Lze jej velice snadno sestavit díky zástrčkovému systému, který v případě potřeby zaručuje snadnou a na prostor nenáročnou přepravu. Boční větrací otvory zajišťují cirkulaci vzduchu a vlhkosti.
Další variantou jsou kompostéry ze stabilního plastu. Jsou odolné proti povětrnostním vlivům a díky dostatečným vzduchovým průduchům a tmavé barvě, která mimořádně dobře pohlcuje teplo, dokážou vytvořit ideální podmínky pro kompostování.
Jak kompostér naplnit
Pokud máte vybrané vhodné místo, a na něm čeká zbrusu nový kompostér, můžete se pustit do jeho naplňování. Jak začít? „Na dno umístěte malé větvičky a slámu, kompost tak nebude zapáchat. Dobrého výsledku kompostování dosáhnete, když při plnění budete dbát na to, aby se suchý materiál dobře promíchal s mokrým. Tím se vytvoří vyrovnané klima, které kompost potřebuje, aby se stal dobrým hnojivem,“ radí David Benda z Hornbachu, „Provzdušňování prostřednictvím malých větviček a slámy je účinné, ale není dostačující. Počítejte s tím, že se časem nevyhnete kompletnímu překopání kompostu a jeho konstrukce by tomu měla být přizpůsobena.“ Zrání kompostu se také urychlí pomocí urychlovače kompostu.
Co do kompostu dávat a co ne
Některý biologický odpad do kompostu patří, jiný tam zase nepatří. Jako jednoduchý návod vidíte níže:
Co ANO:
- Trávu
- Listí
- Zeminu
- Zbytky ovoce a zeleniny
- Květiny
- Větvičky
- Hobliny
- Kůru
- Čajové sáčky
- Kávu
- Dobře rozložitelný papír
- Popel ze dřeva
- Trus od slepic nebo od králíků
Co NE:
- Rostliny napadené škůdci
- Pecky z ovoce
- Maso
- Kosti
- Kameny
- Popel z uhlí
- Procelán
- Plasty
- Chemikálie
- Léky
- Výkaly od psů a koček
„Trávu a listí vždy promíchejte se zeminou, pomůžete tak drobným živočichům odvádět v kompostu dobrou práci,“ radí David Benda z Hornbachu.
Pozor na sucho a vlhkost
Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Nadbytek vody vede k uhnívání a nepříjemnému zápachu. Sucho zase naopak komplikuje kompostovací procesy. „Kompost je příliš suchy, pokud povrch získá našedlou barvu a téměř se přestane rozkládat. V takovém případě je nejlepší ho pokropit dešťovou vodou. Další možností je překopání a přidání vlhkých komponentů,“ říká David Benda z Hornbachu. „V případě opačného problému, pokud je kompost nadmíru vlhký, zamezte zbytečnému zatékání vody do kompostu, například vybudováním ochranné střechy. Do vlhkého kompostu přidávejte především listí, slámu a suchou zeminu a naopak se vyhněte ovoci a zelenině, ty pouští vodu.“
Kdy začít hnojit
„Pokud se kompostu dobře daří, můžete se těšit na první úrodu přibližně po 9 týdnech kompostování. Počítejte ale s tím, že takto čerstvý kompost poslouží pouze pro mulčování. Potřebné zralosti dosáhnete asi až po 10 měsících. Že je směs připravená na hnojení poznáte tak, že získá tmavě hnědou barvu a příjemnou lesní vůni,“ popisuje David Benda z Hornbachu.
Více informací a tipů týkajících se kompostování najdete na webu Hornbach.cz.
Poslat Messengerem
.jpg)
