Co mají společného jabloně s hrušněmi?

Jabloň začala být kultivována patrně v západní Asii, hrušeň patří k původním evropským druhům. Značné množství odrůd jabloní svědčí o tom, že zdomácnění proběhlo asi už v prehistorických dobách (snad jen vinná réva může počtem odrůd jabloním konkurovat). Jabloň i hrušeň jsou středoevropským podmínkám velmi dobře přizpůsobené a jistota výnosu je poměrně vysoká.

V praxi se dělí na odrůdy letní (velmi krátká trvanlivost plodů), podzimní (vydrží přibližně do konce roku) a zimní, které mohou při dobrých skladovacích podmínkách vydržet šest až devět měsíců.

Nároky na půdu

Jabloň nemá zvláštní nároky ani na půdu, ani na podnebí. V podhůří je možno letní odrůdy pěstovat i v nadmořské výšce okolo 750 m n. m. Podzimní a hlavně zimní odrůdy jsou náročnější. Půdu vyžadují lehčí, dobře zásobenou humusem a živinami, nesnáší však půdy kamenité, příliš těžké, zamokřené a studené. Rovněž mrazovým kotlinám je nutno se při pěstování vyhýbat. Pozdní mrazy spálí květy a zničí budoucí úrodu. Opylovací podmínky nejsou složité, převážná většina moderních odrůd je samosprašná.

Hrušeň vyžaduje půdy hluboké, sprašovité a teplejší oblasti k pěstování. Tradiční pěstitelské oblasti v Čechách jsou Lounsko a Chomutovsko.

Jaké volit druhy a tvary 

Na zahrádky jsou nejvhodnější nízké tvary, volně rostoucí zákrsky a vřetenovité zákrsky. Kmen se začíná rozvětvovat ve výšce 60 cm. Při výsadbě více stromků v žádném případě nenechávejte rozestupy menší než 3 m. Nově vysazený stromek se zdá malý, ale za 5 až 10 let se pěkně rozroste. Životnost u volně rostoucích zákrsků je kolem 30 let, při pečlivém ošetřování a eventuálním zmlazení může být i podstatně vyšší. Vřetenové zákrsky nejsou tak náročné na ošetřování, ale dožívají se zpravidla nižšího věku.

V odborných obchodech nebo ovocných školkách najdete velký výběr moderních odrůd, kterým budou vaše pěstitelské podmínky vyhovovat. Specializované školky mohou nabízet i staré krajové odrůdy (z jabloní Chodské původem z Domažlicka, Major z oblasti Podbeskydí, hrušně Solanka nebo Koporečka ze severozápadních Čech). Jestliže tedy chcete k tradiční chalupě rozložitou jabloň či mohutnou hrušeň, lze jít i touto cestou. Naskýtá se však otázka, zda výsledný efekt převáží mnohé nevýhody: potrvá delší dobu, než takový vysokokmen začne rodit, na podzim zanese listím široké okolí a také s česáním ovoce bývají potíže.

Sázení stromků 

Sázet stromky lze buď na jaře, nebo na podzim. Spíše než podle kalendáře je dobré řídit se počasím. Na jaře musíme vystihnout dobu mezi mrazy a rašením stromů, na podzim je vhodná doba, kdy není sucho a ještě nezačalo mrznout.

Vysazování rostlin z kontejneru lze provádět po celou sezonu, mimo letních veder. Jestliže nestihnete podzimní termín výsadby, můžete aspoň vykopat jámu a nechat ji přes zimu odkrytou. Hloubíte-li jámu těsně před výsadbou, není dobré po obvodu a na dně udusat půdu, vytvořil by se jakýsi neprodyšný „květináč“, který by později omezoval růst kořenů.

Jáma pro výsadbu musí být dostatečně veliká, aby se do ní vešly všechny kořeny, ale část vykopané zeminy je dobré nahradit kompostem. Jílovité půdy zlepšete rašelinou. Správná hloubka výsadby je taková, aby místo štěpování bylo těsně nad zemí.

Stromek podržte ve správné výšce, přisypte částí vyházené zeminy, přišlápněte, zalijte a dosypte zem do roviny. Vedle stromku zarazte podpůrný kolík. Rostlinu k němu přivažte provazem, zlehka do tvaru osmičky a na kličku, aby šel později uvolnit.

V prvních letech po výsadbě udržujte okolo stromku kruhovou mísu, kde půdu pravidelně kypřete, udržujte bez plevele a podle potřeby zavlažujte. Okolo vzrostlých stromů může být i trávník, pokud dodáváte navíc vodu, což platí zejména v sušších oblastech. Stejně tak dodávejte přirozená či umělá hnojiva k výživě.

Ochrana před škůdci

Na zahrádkách zpravidla nebývá nutná zvláštní chemická ochrana proti chorobám a škůdcům, nicméně ve vlhčích oblastech nebo v deštivějších letech se může objevit houbová choroba strupovitost. V místech, kde se v okolí vyskytuje jalovec chvojka (Juniperus sabina), se pravděpodobně setkáte se rzí hrušňovou. Pokud se vám podaří pěstovat ovocné stromky bez chemické ochrany a umělých hnojiv, docílíte prakticky biokvality.

Sklizeň ovoce

Strom, dobře zásobený vodou a živinami, plodí každoročně. Plody ukládejte do košů nebo do přepravek. Dotýkejte se zlehka, abyste je neotlačili. Ty, které nespotřebujete ihned, uložte v chladném, předem vybíleném sklepě. Neměl by být příliš suchý, aby se plody nescvrkávaly. Rozhodně by se v témž sklepě neměly skladovat brambory nebo uhlí. Uskladněné ovoce pravidelně prohlížejte a kazící se plody odstraňujte.

Kordony vyžadují zkušenost

Dlouhověké, ale náročné na ošetřování jsou kordony nebo ovocné stěny (viz hlavní foto článku). Umožňují využít i menší prostor, třeba podle zdí, u plotů nebo jimi rozčleníte zahradu na užitkovou a odpočinkovou část. Můžete také zakrýt i ten kus zahrady, který nechcete ukazovat. Každý druh má svou vlastní, dosti složitou metodiku pěstování, jsou to např. ruzyňská a mělnická palmeta, těchobuzická stěna, v česko-německé spolupráci vytvořená werderská stěna, maďarská a italská stěna, Bouche-Thomasovy a Delbardovy ovocné stěny, původem z Francie. Velmi malé stromky lze pěstovat i ve velkých nádobách, ale úroda bude vždy limitována omezeným množstvím výživných látek, které se jim dostanou. Nejvhodnějšími odrůdami jsou tzv. spur-typy, které mají husté olistění a omezený růst letorostů do délky.

Autor: Pavel Kukal - pracuje jako zahradník na České zemědělské univerzitě v Praze-Suchdole. Zabývá se rovněž psaním odborných článků a přednáškovou činností.