Jahodník zahradní (Fragaria vesca) je bylina, zatímco ostatní rostliny nesoucí ovoce jsou stromy a keře. Na úrodu tedy nemusíte čekat do léta, je to první ovoce v sezoně a při dobrých podmínkách je sklízíte už v květnu. Plody jsou velmi oblíbené pro svou červenou barvu a charakteristickou chuť i aroma. Děti je často označují za své nejoblíbenější ovoce a kromě přímé konzumace má také široké využití v kuchyni. Vysoký obsah kyselin však může vyvolat kopřivku. Tomu lze předejít konzumací spolu s mlékem či smetanou – obsah vápníku postačí přebytek organických kyselin zneutralizovat.
Jak pěstovat jahodník
Ve své domovině, jíž jsou teplejší oblasti Severní Ameriky, roste jahodník divoce na vlhčích stanovištích, často i v záplavových pásmech řek. Tím se liší od našeho jahodníku lesního i jahodníku truskavce, které vlhká místa nemilují. Z toho je třeba vycházet při pěstování. Vyžaduje půdu slabě kyselé reakce, nesnáší přímé hnojení vápníkem.
Půdu musíte zpracovat do hloubky alespoň 25 cm a dobře ji zásobit živinami a humusem. Z umělých hnojiv jsou nejlepší ta s plným obsahem živin (tradiční Cererit, nebo speciálně pro jahody vyráběný Fragarin). Hnojivům s obsahem chlóru se vyhněte.
Vysazujte v srpnu, nikdy ne až na podzim, protože by rostliny pořádně nezakořenily a další rok by přinesly jen nízkou úrodu. Zahradnické firmy často nabízejí tzv. FRIGO sazenice. Ty se dají vysazovat až na jaře a dohoní tak v růstu sazenice z loňského roku. Ponechávat vysazené rostliny na stanovišti déle než tři sezony je neekonomické.
TIP: Jahodová pyramida |
|
Hodí se tam, kde je málo místa. Postavíte ji z prkének asi 15 cm širokých či krajinek. Vyhraďte si základní plochu pyramidy (např. čtverec 225 x 225 cm) a vyznačte jej na zemi. Po obvodě zryjte a prohnojte pás 20 cm široký. Pak z prkének vytvořte rám a po obvodě jej vyplňte dobrou zemí, smíšenou s kompostem, uprostřed může být zemina horší kvality. Povrch urovnejte, střed sešlápněte a dovnitř postavte další rám, o 30 cm menší než předchozí. Takto pokračujte dál, až k nejvyššímu čtverci cca 45 x 45 cm. Hotovou pyramidu osázejte jahodovými sazenicemi na vzdálenost 15 cm a pěstujte je stejně jako na záhonech. Výhodou je i menší kontakt dozrávajících plodů se zemí, a tedy nižší výskyt plísně šedé. Zbývá-li vám na zahradě na pěstování jahod jen úzký záhon na jeden nebo dva řádky, můžete ho vyvýšit dřevěnými deskami nebo dlaždičkami.
|
Pozor na plísně a virózy
Zahradníci dříve říkávali: „S jahodou je to těžké. Co letí kolem, to nachytá…“ Úspěšné pěstování má dvě hlavní úskalí: rostliny jsou často napadány virózami a nejhorší je šedá plíseň (lat. Botrytis cinerea, odtud botrytida), která ve vlhkých letech dokáže zničit celou úrodu. Z živočišných škůdců nejčastěji narazíte na ptactvo (kosy a drozdy), ale i slimáci a hlemýždi dokážou své.
Virózy se projevují abnormálním vzrůstem nebo zabarvením listů, někdy i deformací listů a květů. Postižené sazenice z výsadby co nejrychleji odstraňte a zlikvidujte. Někdy můžete zaměnit poškození hmyzem nebo účinek postřiku za virové onemocnění. Proto se nedoporučuje vysazovat jahodník pod ovocné stromy. U virových chorob je zásadní prevence vysazovat pouze sazenice zakoupené u zahradnických firem, které dodávají jen nezávadné rostliny, nejlépe ozdravené termoterapií. Virus nejčastěji přenáší savý hmyz, ale může k tomu dojít třeba i infikovanými nůžkami či dokonce uštipováním plodů nehty.
Částečnou ochranu výsadby jahodníku před virózami představuje pěstování v širších řádcích, kde v meziřadí vysadíte česnek. Vhodnější je v tomto případě přihnojovat pouze kompostem, nikoli čerstvým hnojem, který česneku neprospívá. Postupné střídání v průběhu času a zapěstování nových rostlin ukazuje obrázek níže.
Prevencí napadení plísní šedou je odstraňování starých listů a udržování záhonů v bezplevelném stavu. Rostliny můžete vysazovat na vyvýšené hrůbky, nebo je chránit nastýlkou. U jahodníku se nejlépe osvědčuje černá fólie. Chrání půdu před prorůstáním plevelů, napomáhá zahřívání půdy, takže urychluje sklizeň a omezuje i šíření plísně šedé. Vyrábějí se také plastové skládací košíky, které nedovolí dozrávajícím plodům klesnout až na zem. Všechny tyto metody jsou však účinné, jen pokud se v době dozrávání nedostaví trvalé deště. Postřik fungicidy je o něco účinnější, ale stříkáte-li až po objevení plísně, bývá už většinou pozdě.
Jahody bez půdy
Jahodník lze vysadit i do igelitových sáčků nebo nápojových kartonů. Objem jednoho litru by měl na jednu sezonu stačit, nedostatkem je nutnost častější obnovy. Ideálně nechte v sáčcích zakořenit malé rostlinky vytvářené oddenky. Ve městě by mohla úspěch zhatit nepřítomnost opylovačů a museli byste opylovat květy štětečkem. Ve větších nádobách na balkonech se pěstují i trelážové odrůdy. Potřebují oporu a dobrou výživu, mají dekorativní funkci, ale i úroda je dostatečná.
Nejznámější odrůdy jahod |
|
Radí: Pavel Kukal, zahradník na ČZU v Praze-Suchdole, o zahradnické problematice přednáší a píše odborné články
