Kouzlo babiččiny zahrádky

Hodně záleží na tom, jestli je zahrada u trvalého bydlení nebo u chalupy, kam se jezdí o víkendu spíše jen sportovat a odpočívat. Vytvořit pěknou, ale nenáročnou výsadbu, která příliš péče nepotřebuje, není zase tak těžké, vhodných druhů je opravdu hodně. Stromové patro většinou tvoří ovocné dřeviny nebo naše původní druhy (duby, jeřáby, javory, lípy a další). Z teplomilnějších stromů je krásná kdouloň – hezky kvete i plodí, z plodů se vařilo vynikající želé.

I keře pěstovaly naše babičky hlavně užitkové, aby měly dost rybízů, angreštů, malin a ostružin na šťávy a marmelády. Pro potěšení z hezkých květů sázely kaliny, plaménky a především mnohokvěté růže – popínavé i keřové.

Z louky a lesa na zahradu

Z trvalek se do extenzivních zahrad u rekreačních chalup nebo venkovských domů hodí druhy, které snesou konkurenci, nedají se „utlačit“ a přerůst, nebo květiny vytvářející silné trsy, do nichž si plevel nepustí. Kopretina (Leucanthemum) je jak běžnou květinou evropských světlých a vlhkých luk, tak i jednou z nejtypičtějších okras venkovských zahrádek. Bývá jednou z prvních květin, které se malé děti naučí pojmenovat. Výborně se hodí do nenáročných záhonů spolu se zvonky, orlíčky, kohoutky a smolničkami.

Zahradnicky nejvýznamnějším druhem je kopretina největší (L. maximum) s úbory širokými přes 10 centimetrů, které dlouho vydrží i ve váze. Její jedinou podmínkou je přirozená vlhkost půdy. Stejné podmínky potřebuje nenáročný, ba až plevelný zvonek výběžkatý (C. rapunculoides), vhodný do extenzivně ošetřovaných zahrad s chudou půdou. V pečlivě hnojených a zalévaných trvalkových záhonech se rychle rozšiřuje na úkor ostatních rostlin a působí spíše potíže, na chatě či chalupě však zvládne i velmi špatné podmínky a bohatě kvete.

Zvonek klubkatý a zvonek broskvolistý se nerozrůstají tak rychle a spíše se hodí na menší zahrádky. Nápadně svítivě karmínové květy má kohoutek věncový (Lychnis coronaria), jemná trvalka vhodná do skalek nebo řidších záhonů. Barva květu krásně kontrastuje se stříbřitě vlnatými stonky a listy.

Vysévají se samy

Ideálními květinami do mírně vlhkých zahrad jsou orlíčky (Aquilegia), výborně jim svědčí klima v podhůřích a chladnějších oblastech obecně. Nevadí jim ani nížiny, jen nesmí být příliš suché a vyprahlé. Orlíčky se množí snadno výsevem, zralá semena se často rozsypou z puklých měchýřků po zahradě a orlíčky pak hezky zaplevelí trávník a stěhují se za plot k sousedům.

Stejné podmínky potřebuje kohoutek plamenný (Lychnis chalcedonica) se svítivě červenými květy. Je nenáročný na péči a výborně se množí semeny. Vlhkomilné jsou i srdcovky, do stínu stromů nebo zdi můžete zasadit konvalinky a do hlubokého stínu plazivý barvínek.

Ke skromným trvalkám do vlhčích zahrad rozhodně patří i vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata). Tento životný, do větších trsů se rozrůstající druh dosahuje více než metrové výšky a nevyžaduje téměř žádnou péči. Roste a kvete na slunci i v přístinu, přizpůsobí se i různým půdám. Snadno se množí dělením trsů, plazivé druhy i řízkováním. Podobně nenáročným druhem je kolotočník (Telekia). Raději ho však hlídejte, aby se nerozsemenil po okolí až příliš.

Bylinková zahrádka

Venkovská zahrada bez bylinek a léčivých rostlin dříve neexistovala. Máta, meduňka, tymián, libeček, kopr, měsíček lékařský na záhonku musely být, pro mateřídoušku, heřmánek, diviznu a lipový květ se chodilo za humna. Pažitka i petržel rostla nejen na zahrádce, ale i v zimě za oknem v květináči, protože čerstvá dodá jídlu úplně jinou chuť než sušená.

Bylinky jsou o něco náročnější na pěstování, ale když jim vyhradíte místo hned vedle domu, kam se chodí několikrát denně, tak je před plevelem ohlídáte. A meduňkový čaj před spaním je mnohem lepší než tabletky z lékárny.