Plánování zahrady: Zelenina z vlastních záhonů

Nakupovat v supermarketu je sice pohodlné, ale zelenina z vlastní zahrádky má celou řadu předností, které ta z velkých obchodů obvykle postrádá.

Zřizování vlastních zahrádek, pěstování ovoce, zeleniny, bylinek i květin podle principů permakultury je zcela jistě pozitivním trendem současnosti. Lidé se více zajímají o své zdraví, o životní prostředí i rodinný rozpočet,“ říká na úvod naše průvodkyně zahradami Jana Nováková a představuje osvědčené způsoby pěstování zeleniny.

V průběhu roku se pěstuje:

Od časného jara: zelenina s krátkou vegetační dobou – salát, špenát, polníček, ředkvičky, kopr, kedlubny, květák, brokolice a další (skleníkové odrůdy). Výhodou je i vlastní sadba pro venkovní záhony (např. zelí, kadeřávek, růžičková kapusta, saláty, celer, rajčata, papriky, okurky, dýně, cukety, patisony), ale i bylinky či květiny, které odpuzují hmyz (např. afrikány).
Během vegetační sezony: zejména plodová zelenina ve skleníku/pařeništi. Zakrývání netkanou textilií venku se používá i během sezony k rychlení plodin (teplota) a ochraně proti škůdcům.
Na podzim: lze vysít některé plodiny tak, aby byly přes zimu nebo časně na jaře (špenát, salát, polníček). Pařeniště a skleníky lze použít k zimnímu uchování pórku, růžičkové kapusty, zimní cibule a pažitky na rychlení.

Čtverečková zahrádka

Na přelomu 70. a 80. let minulého století přišel Američan Mel Bartolomew s konceptem Square Foot Garden. Jde o metodu, která mistrně pracuje s prostorem: Vybuduje se záhon o rozměrech 4 × 4 stopy, což odpovídá v našich podmínkách šíři záhonu 1,2 metru, výška bývá 6 až 12 palců, což je 15 až 30 centimetrů, a vyplní se kompostem. Na hotovém záhonu se vytyčí čtvercová mřížka o straně 30 centimetrů. Podle budoucí velikosti bude v jednom políčku 1, 4, 9 nebo 16 kusů rostlin (viz box).

„Velmi vzrůstné rostliny (dýně, cukety, patisony) by musely být v centru záhonu na průsečíku čtyř políček. Vytrvalé druhy by bylo nutno ponechat na místě a kombinovat je v dalších letech s jinými druhy,“ upřesňuje jistá omezení Jana Nováková.

Pleje se nůžkami, plevel se vystřihává, vytrháváním by se poškodily kořeny pěstovaných rostlin. I do tohoto systému lze mezi zeleninu zařadit bylinky nebo podporující květiny, například měsíček či afrikány.

Výhodou tohoto způsobu pěstování je dobrý výnos z plochy, maximální využití prostoru a omezené místo pro plevel. Navíc ušetříte semena a sadbu, protože sázíte/sejete přesný počet (už se nic nejednotí), do záhonu nevstupujete, tedy ho neutužujete, proto ho nemusíte rýt.

Hustota a kombinace pěstovaných rostlin

16 ks/políčko: ředkvičky, ředkve, rukola, roketa, případně mrkev
9 ks/políčko: mrkev, keříčkové fazole, špenát, vodnice, tuřín, červená řepa, petržel, koriandr, případně cibule, česnek a pórek
4 ks/políčko: cibule, česnek, pórek, salát, kedlubny, případně mangold a pastinák
1 ks/políčko: mangold, pastinák, rajče, paprika, lilek, kapusty, zelí, květák, brokolice, celer, brambory, batáty, okra
1 rostlina/4 políčka: meloun, cuketa, patison, dýně
8 ks/políčko s oporou: hrášek, pnoucí fazole

Nějčastější kombinace (mohou se lišit podle podmínek):

Rajčata a bazalka, nebo salát, nebo košťáloviny, nebo celer
Okurky a kopr
Cibule, mrkev, hrách, kopr, pórek, červená řepa
Celer, košťáloviny, keříčkové fazole nebo okurky
Salát, košťáloviny, ředkvička, ředkev
Jahody a česnek, pórek, polníček
Bob zahradní a okurky, rajčata, zelí
Česnek a okurky, mrkev, salát, rajčata
Špenát podporuje veškerou zeleninu, která poroste po něm ve zbytku sezony

Pěstování pod sklem či fólií

Sázet můžete samozřejmě i během prázdnin (třeba saláty, polníček, roketu, špenát, ředkvičky a další). Tuzemské podnebné pásmo však přímo vybízí k prodloužení vegetační sezony. V nabídce pro zahrádkáře jsou hotové skleníky i pařeniště. Často postačí i klasický dřevěný rám s fólií či stará okna. Jana Nováková nejčastěji využívá vyvýšený záhon s pevnými stěnami, který překrývá sklem, fólií i netkanou textilií.

„Pro budování takovýchto prvků je ale potřeba splnit určité podmínky,“ varuje všechny kutily. Často se prý zapomíná na rovný podklad, na stanoviště chráněná proti větru (ideálně při zdi budovy, která současně akumuluje teplo), na osluněná stanoviště, na zdroj vody pro zálivku (optimálně dešťové). Kvalitní skleník by měl mít vždy pevné základy, na dno pařenišť patří substrát, který se dobře rozkládá, uvolňuje živiny a produkuje teplo. Doporučuje se hnůj – ideálně koňský, dále pak kompost a hlavně kvalitní zahradní zemina.

Pokud nemáte možnost mít skleník nebo pařeniště na zahradě, můžete si bylinky a některé listové zeleniny vypěstovat na okně nebo na balkoně. Dají se koupit i hotové skleníčky (používané zejména na předpěstování sadby) nebo je lze svépomocí vyrobit a kromě sadby si vypěstovat také bylinky, cibulku, ředkvičky či saláty.