Projekt pořadatelé připravili hlavně proto, aby na vybrané kolekci jednoho sta kusů borovice lesní (Pinus silvestris) ukázali zájemcům o tuto v naší bonsajové tvorbě nejrozšířenější dřevinu její rozmanitost a krásu. K vidění jsou zde nejrůznější podoby borovice z Pyrenejí, Karpat, Tater nebo Alp; z hlediska zeměpisného jsou to pak naleziště ve Španělsku, Francii, Rakousku, Rumunsku, na Slovensku anebo až v daleké Skandinávii za polárním kruhem.
Tyto rostliny jsou podle slov Josefa Valucha zvláště cenné proto, že pocházejí z lokalit, kde by byly kvůli výstavbě silnic, dálnic, lanovek anebo protipožárních lesních koridorů zcela zlikvidovány. Majiteli se je podařilo zachránit, a proto jsou pro něj (a zajisté i pro veřejnost) o mnoho cennější.
Fantazie a zručnost
„Naším cílem je ukázat na unikátní kolekci rostlin to, jak mohou být borovice vysoce variabilní. Na různých stanovištích totiž vypadají vždycky jinak: Mají odlišný habitus a způsoby větvení, rozdíl je také v borce či velikosti a podobě jehlic. A protože je borovice nejčastěji tvarovaný rostlinný materiál, ukazujeme také různé bonsajové styly, do kterých se utvářejí: bunjin, dvojkmeny, trojkmeny, volně vzpřímený, kaskády, polokaskády, trsy nebo vysoce kreativní až umělecké podoby,“ upřesňuje Josef Valuch.
Projekt je svým rozsahem mezinárodní nejenom proto, že bonsaje pocházejí z různých světových nalezišť, ale také proto, že na jejich tvarování spolupracují se zahraničními kolegy, kteří do Bonsai Centra Musea Isabelia ve Starém Městě pravidelně jezdí (za všechny třeba světoznámá bonsajová legenda Ital Salvatore Liporace).
Do procesu proměny rostlin se ovšem zapojuje i široká veřejnost. Pokud někdo projeví zájem, najdou pro něj průvodci práci odpovídající jeho dovednostem a zručnosti. A pokud si někdo na praktickou část tvarování nebo údržbu rostlin netroufá, může nechat pracovat pouze svoji fantazii. I to stojí za to (vyzkoušeli jsme to za vás).
Místo setkávání a relaxace
Projekt 100 borovic je počinem, který v sobě zahrnuje nejenom záležitosti týkající se pěstování bonsají, vyzvedávání yamadori, posuzování charakteru rostlin z určitých oblastí či přiřazování nejvhodnější podoby každému stromu, ale chce být také místem setkávání lidí, kterým bonsajová tvorba (a borovice obzvláště) učarovala.
„Pokud se sejde nad společným tématem více lidí, přerůstá jejich názorová výměna i do oblastí řešení mnoha jiných otázek, které je dále sbližují. A také o to nám při přípravě tohoto projektu šlo. Prostřednictvím zdánlivě obyčejné borovice lesní sbližovat pěstitele napříč bonsajovou Evropou a možná i po celém světě,“ uzavírá Josef Valuch.
Průvodce správným nákupem |
| Ujistěte se, zda je stromek v misce dobře prokořeněný, zda má nádoba odtokové otvory, sledujte, zda má listí nebo jehličí svěží a sytou barvu. Pokud je na rostlině tvarovací drát, všímejte si, do jaké míry se do kmene nebo větví zařezává. Bonsaje musejí být označené latinským a českým názvem. Chcete-li pěstovat bonsaje venku, hledejte takové druhy, které jsou u nás doma (borovičky, habry, buky, skalníky, cypřišky, javory, modříny nebo tisy). Z pokojových bonsají raději kupujte již zapěstované rostliny, které vydrží podmínky našich přetopených bytů a kanceláří (fíkusy, Carmony, pokojový ptačí zob, pokojový buxus, čínský jilm, nohoplod, sagerécie aj.). Nakupujte vždy a pouze u léty prověřených prodejců! |
Odborný poradce: Josef Valuch, Bonsai Centrum Museum Isabelia, Isabelia.cz
