Zahrady má Jana Nováková, naše průvodkyně, ráda druhově co nejbohatší. „Abych měla co nejpestřejší sortiment plodin, abych i v letech s takzvaně nejistým počasím měla úrodu. Občas něco během jarních mrazíků pomrzne, něco špatně plodí kvůli dlouhotrvajícímu suchu, ale já se těším, že budu sklízet alespoň něco jiného.“
Jídlo na celý rok
Krásná a zároveň užitečná zahrada je snem každého zahradníka. Dlouhodobě vyhrávají ty, které mohou poskytnout své plody po celý rok, jak bývalo dříve obvyklé. Vracíme se ke starým osvědčeným receptům a hledáme nová řešení, jak prodloužit vegetační dobu pomocí skleníků, pařenišť, zakrýváme vysoké záhony fólií, vybíráme sortiment zajišťující kvalitní zdravé jídlo po celý rok.
Jana Nováková doporučuje pěstovat od časného jara v pařeništích zeleninu s krátkou vegetační dobou, například salát, špenát, polníček, ředkvičky, kopr, kedlubny, květák, brokolici. Nespornou výhodou je vypěstovat si vlastní sadbu pro venkovní záhony (například brukvovité) a kromě výše jmenovaných třeba i zelí, kadeřávek, růžičkovou kapustu, dále saláty, mangold, celer, plodovou zeleninu (rajčata, papriky, okurky, dýně, cukety, patisony, melouny, mochyni peruánskou), bylinky (majoránku, saturejku, bazalku) a také květiny, například afrikány odpuzující nežádoucí hmyz, astry, cínie, statice a slaměnky k sušení.
„Během vegetační sezony využijte kryté pěstební prostory zejména pro plodovou zeleninu. Na podzim lze vysít některé plodiny tak, aby byly ke konzumaci přes zimu nebo časně na jaře (například špenát, salát, polníček). Pařeniště a skleníky lze navíc použít k zimnímu uchování pórku, růžičkové kapusty, zimní cibule a pažitky na rychlení, a rostlin, které nejsou mrazuvzdorné (například muškát, rozmarýn),“ doporučuje naše průvodkyně zahradami.
Zdraví bez supermarketů
Individualismus, soběstačnost a zdravá výživa jsou hlavními tématy současnosti: „Víme, co jíme, pěstujeme si pro sebe pouze to nejlepší. Vše, co nakoupíte v obchodech, nebylo vypěstováno pro vás, ale především pro peníze,“ píše se v knihách o soběstačnosti (např. Anastásia). Jana Nováková potvrzuje větší zájem o soběstačnost, ale hovoří spíše o trendu zvaném „jedlé zahrady“.
„Lidé mají zájem i v dobách mimo pěstitelskou sezonu užívat plodů své zahrady, chtějí si ozdobit talíř čerstvými plodinami,“ upřesňuje. Odolné druhy zeleniny také často oživují poměrně nudnou část zahrady. Týká se to kadeřávku a růžičkové kapusty, ale také pórku, ozimých salátů a špenátu a dalšího méně běžného „zeleného listí“ – třeba polníčku nebo batolky.
„Zatímco polníček je poměrně známý, batolku zná málokdo. U nás je obtížnější najít a koupit její osivo. Batolka, latinsky Montia (synonymum Claytonia), je málo známá listová zelenina z čeledi šruchovitých, kterou ale znali už severoameričtí Indiáni. Podle organizace Plants For A Future (PFAF) jsou k jídlu nejvhodnější dva druhy – batolka prorostlá (M. perfoliata) a b. ptačincolistá (M. sibirica). Drobné dužnaté listy se sklízejí jako vzácnost hlavně v zimě a předjaří. Vysévá se tedy (podobně jako saláty k řezu) na zahradu v srpnu, v nevytápěných sklenících od září do února. Od prosince se doporučuje ochránit ji fólií, pokud ji nepěstujete v pařeništi, nebo alespoň chvojím. Batolku lze jíst syrovou nebo ji vařit jako špenát. Květy má poměrně nenápadné, drobné, bělavé nebo světle fialové,“ vysvětluje Jana Nováková.
Jedlá zahrada od jara do zimy
Už na konci léta pamatujte na tzv. druhou sklizeň. Co nezkonzumujete přímo, ukládejte na později. Podzim je období pravé hojnosti, sklízí se ovoce, zelenina, někdy po raných plodinách (třeba bramborách, ředkvičkách, cibuli a česneku). Na podzim, přes zimu a v časném jaru pak bude hlavní sezona pro využití podzemních částí rostlin. Sklízí se například mrkev, pastinák, kozí brada fialová či topinambury. S postupujícím jarem pak sbírejte první květy a využívejte mladé výhonky, třeba chmele nebo denivek.
Na první úrodu je třeba počkat obvykle do dubna, kdy začínají dozrávat bobule zimolezu kamčatského následované muchovníky a pak už jahodami a třešněmi. Léto je hlavním obdobím přímého využití nejen ovoce a zeleniny, ale také bylinek. V tomto období se jimi zásobte na zimu, můžete je tradičně sušit nebo vyrábět další výrobky – ochucené oleje a octy, masti, tinktury apod. Květy, kterých je všude plno, se často dají využít k jídlu, ale i pro potěchu oka a jako zdroj potravy četných opylovačů.
Ani v zimě nemusíte být bez úrody. Na zahradě najdete například mišpuli, bobule rakytníku, šípky nebo hložinky a také lístky použitelné jako koření. Například popenec (Glechoma hederacea) má listy po celý rok a hodí se třeba do bramborových jídel. Na konci zimy navíc začnou vyrážet některé cibuloviny, třeba tzv. cibule sečka, a brzy po ní česneky (medvědí a podivný).
Náš tip |
| Z našich věrných domácích druhů, které má na zahrádce snad každý, stojí za zmínku „plevely“, například sedmikráska, pampeliška či ptačinec žabinec. Sedmikrásky dokonce „kvetou“ i téměř pod sněhem. Jejich květy mají trochu nakyslou chuť a obsahují mnoho zdravých látek, používají se jako ozdoba polévek, chlebíčků či salátů. Na květy pampelišek je třeba počkat až do jara, ale pokud vyrýpnete jejich kořen, můžete ho uchovat zabalený na chladnějším a stinném místě a on začne vytvářet listy, chutí připomínající čekankové puky. Pravda, menší, ale zdravé snad o to víc. I ptačinec žabinec může být chutný, jeho mladé listy mají hráškovou chuť. Kvete i během teplejších dní v zimě a v časném jaru. |
