V romantickém prostředí hor v kraji Sirdal se nachází neobyčejná stavba. Dřevěný srub jménem Litlestøl patří paní Evě Gill, která si jej zařídila podle svého vkusu a užívá jej s celou rozvětvenou rodinou.
Původní dvoupatrová chalupa zde stála už před 200 lety a patřila k farmě Georga Bakkena. V 60. letech objevil stavbu otec paní Evy při svých výletech po Sirdalu. Neváhal a koupil ji. Od jiného farmáře, Georga Handelanda, přikoupil pozemky.
Hned první zimu najatí dělníci chalupu kousek po kousku rozebrali, každou část pečlivě označili a na saních odvezli do dílny Adne Omlida, zkušeného stavitele srubů. Ten všechny díly zrekonstruoval a upravil tak, aby se z nich dal sestavit jednopatrový srub s tradiční travnatou střechou.
Evin srub je hřejivé a útulné místo s osobitým stylem. Vnější smrkový plášť se věkem zbarvil téměř do stříbrna. Zvenku srub vypadá velice hezky, ale málokdo by čekal, jak krásný a útulný je uvnitř.
Domácí štěstí
Jakmile vstoupíte, jako byste z každého koutu slyšeli dětský smích anebo ozvěnu večerních hovorů nad sklenkou vína u krbu. Na všem zařízení je patrné, že je často a s láskou používané. Život a historie rodiny jsou nesmazatelně vepsány do všech koutů. Přesně to bylo cílem paní Evy.
Hlavní společné obytné části dominuje velký stůl s prostornou pohovkou obloženou polštáři. Ke stolu patří i křesla potažená ovčí kůží, podlahu pokrývají orientální kelimy. Přírodní materiály a barvy vytvářejí hřejivou atmosféru. Všechny místnosti jsou zařízeny ve stejném stylu. Každý detail je pečlivě promyšlený, ačkoliv to nemusí být na první pohled zřejmé.
Důležité maličkosti
K hlavní obytné místnosti srubu přiléhají kuchyň, koupelna a dvě ložnice. Větší z ložnic slouží jako dětský pokoj. Jsou tu dvě velké postele a menší patro na spaní přístupné po dřevěném žebříku.
V pokoji je také velký stůl a hodně prostoru na hraní. Zařízení doplňuje houpací křeslo umístěné v rohu u kamen. Tvoří tak ideální čtenářský koutek. Dokážete si představit, jak se tu krásně relaxuje a spí?
I když byl srub už dokončený a zařízený, energická paní Eva nesložila ruce do klína. Díky ziskům z prodeje vlastních produktů si mohla dovolit postavit i saunu, bez které by život žádného Nora nebyl kompletní.
Život na horách
S vnuky se paní Eva často vydává na dlouhé výlety do hor. V sezoně pstruhů chodí celá rodina chytat ryby do sítí do nedalekého jezera, pravidelně sbírají lesní plody či oblíbené houby lišky. Z darů přírody a dalších tradičních surovin pak vaří. Syn paní Evy připravuje například vydatnou polévku z jeleního a losího masa.
V Litlestølu není zavedená elektřina. Svítí se svíčkami nebo petrolejovými lampami a teplo sálá ze dvou krbů. Voda je do srubu svedena z přilehlé horské bystřiny. Paní Eva se domnívá, že je to nejlepší způsob, jak prožít čas s rodinou a přáteli. Dětem i vnoučatům tak chce předat dědictví a tradice horalského života.
