Romantika z kontejneru

Rýžové pole, sopka a oceán

Lukáš Černý je zakladatel a majitel úspěšného vlasového studia Salon Joshua a za celým projektem domu stojí Joshua Design, rodinná značka Lukáše a Martiny Černých. Spolu se dvěma syny se před čtyřmi roky přestěhovali na ostrov Bali v Indonésii, kde se před nedávnem začali, mimo jiné, věnovat navrhování domů, interiérů i exteriérů. Nejde o prostý design ve stylu vymyslet–nakoupit, rádi se věnují i zakázkové výrobě, recyklování a renovaci starých materiálů, spolupráci s místními a podobně. Bydlení z kontejnerů je tedy vyvrcholením jejich dosavadní práce. Na projektu spolupracoval také Petr Vančura.

Uprostřed rýžových polí, z jedné strany s výhledem na sopku Batukaru, z druhé strany s výhledem na Indický oceán, se nedaleko města Tabanan (tedy relativně daleko od turistických davů, které jsou nyní již typické pro jižní část ostrova) nachází dům vybudovaný ze čtyř lodních kontejnerů. Dispozice vychází z tvaru písmene U. Ústřední část je dvoupodlažní, se společným obývacím prostorem v přízemí a s dětskými pokoji v patře. Po obou stranách přiléhají dva přízemní bloky – ložnice rodičů a zázemí. Návrh je založen na maximálním propojení interiéru s exteriérem, společný obývací prostor je zcela otevřen do vnitřního atria s dřevěnou terasou a bazénkem. Při dnešní ceně zhruba 2 000 dolarů za kontejner jde o dostupný stavební materiál, který má své výhody, ale přirozeně panovaly i jisté obavy.

Jak se bydlí v plechu?

Sám Lukáš říká, že nejčastějším dotazem z okolí bylo, jak se bude žít v „plechu“, v tropických podmínkách indonéského ostrova, kde teplota málokdy klesne pod 30 °C. Nicméně stavba se díky elegantnímu řešení osvědčila na výbornou.

Tepelná izolace je řešena dřevěným obložením (mezi ním a ocelovým pláštěm kontejneru cirkuluje vzduch), dále pak zatravněnou střechou a vertikální zahradou. Dům je umístěn na pobřeží, kde neustále profukuje, takže se příliš nepřehřívá ani příliš nevychladne. Samotné ložnice jsou vybaveny klimatizací, obývací prostor s kuchyní je z jedné strany otevřený a tedy není třeba klimatizovat.

Velkým problémem zděných staveb v tropech je vlhkost – zdivo absorbuje vodu a domy následně podléhají plísním. To kontejnerové konstrukci nehrozí, i díky tomu, že samotné kontejnery jsou umístěné na betonových pilířích, což navíc umožňuje vést všechny rozvody pod stavbou s jednoduchým přístupem. Výčet výhod tím nekončí – díky celistvé ocelové konstrukci je dům odolný vůči hurikánu, zemětřesení i tsunami.

Kromě ocelových kontejnerů se pracovalo se dřevem, leštěným betonem, železem, sklem a sádrokartonem. Převážná část dekorací je vyrobena z betonu, pryskyřice a recyklovaných odpadů vyplavených oceánem (naplavené dřevo a jiné).

Výzvy a výhody

Největším problémem, se kterým se stavebníci potýkali, byla rychlost, kvalita pracovní síly a dostupnost některých materiálů a technologií (montážní pěna, tmely a podobné). Pro dělníky šlo o zcela novou věc a občas bylo složitější vysvětlit, co se po nich žádá. Oproti tomu cena práce je v Indonésii velice nízká. Cena stavby, včetně desetiletého pronájmu pozemku, vyšla do 2 milionů korun a dům na klíč byl prakticky hotov za 4–5 měsíců, oproti standardnímu roku a půl u zděného domu.

Kontejnerové bydlení má své plusy i minusy a pustit se do takové stavby v prostředí Bali byl odvážný krok. Nicméně při zachování jistých postupů jde o výborné bydlení. A když sledujete z kuchyňského okna s výhledem přes rýžová pole západ slunce nad oceánem… tak je jasné, že to stálo za to.