 |
PETR JÁKL- narozen 14. 9. 1973 |
Známe vás především jako filmového kaskadéra. Proč jste si vybral zrovna tuto profesi? Jak jste k ní dospěl?Začínal jsem jako judista. Judo jsem dělal profesionálně až do OH v Sydney. Bohužel jsem musel skončit kvůli zdravotním problémům. Ke kaskadérství jsem se dostal přes otce, který byl jedním z prvních kaskadérů u nás a byl ve všem mým vzorem. Vlastně i k judu mě přivedl on, byl 13násobný mistr republiky. Tak dlouho jsem se probíral jeho medailemi a zkoušel chvaty na sestře, až mě odvedl na trénink, abych zjistil, že to není tak jednoduché, jak jsem si myslel. A já u toho zůstal. |
V českých kinech se promítal thriller Kajínek, na kterém jste se podílel jako producent, scenárista a režisér v jedné osobě. Co vás přivedlo k tomuto tématu?Téma mě zaujalo v době, kdy Kajínek utekl z mírovské věznice. Později jsem ale pochopil, že je v případu daleko více zajímavostí než jen neuvěřitelný útěk. Moc mě na tom všem zaujala vůle Kajínkovy právničky bojovat za to, v co věří. To je v životě hodně důležité. Sílu vůle znám i ze sportu a stále se s ní v různých podobách setkávám. Je málo lidí, co dokážou obětovat všechno kvůli něčemu, v co pevně věří. Ve filmu se objevily naprosto nové informace a odkrylo se pozadí případu. Snímek je dost kontroverzní a je to takové píchnutí do vosího hnízda. Už během kontrolních projekcí jsem zjistil, že k filmu má blíže ženské publikum, což mě docela překvapilo.
Věnujete se v současné době ještě kaskadérství nebo už na filmové scéně působíte jen za kamerou - na pozici producenta a režiséra?Kaskadéřině se už nevěnuju. Pouze když to vyžaduje herecká role. Jinak se snažím držet za kamerou.
Jaké jiné zájmy máte kromě své profese? Zajímá vás móda a design?Baví mě design. Často si jen tak maluji konkrétní věci a scény, což mi také pomohlo i při režírování Kajínka. Některé lokace jsem si namaloval a pak jsme je společně s architektem hledali. Také doma jsme si společně s Romanou všechen nábytek navrhli sami a pak jsme ho nechali na míru vyrobit. |
   |
Jak byste definoval váš osobní styl?Ne úplně moderní, ale není ani staromódní. Mám hodně rád japonský styl zahrad a teras.
Když jste s manželkou zařizovali byt, měli jste v hlavě nějakou konkrétní vizi? Inspirovali jste se někde, např. u oblíbeného výrobce, u přátel, v zahraničí?Máme s Romčou stejný vkus a vždy se nám líbí stejné věci. Tím bylo vše kolem zařizování bytu jednodušší. Postupně jsme vše malovali na papír a povídali si u toho. Každý pracoval na jedné části bytu a pak jsme je společně dokončili. Inspirací bylo málo. Většinou jen naše fantazie. |
 |
Jaká kritéria musel byt a samotný interiér splňovat?Každopádně jsme chtěli být blízko práce a ne úplně v centru města. Oba jsme chtěli velkou terasu a co nejlepší výhled. To nejpodstatnější bylo ale soukromí. To znamená co nejméně sousedících bytů, aby se nám nikdo nedíval do oken.
Využili jste pomoci designéra nebo architekta?Takové služby jsme nevyužili. V mnohém by to bylo určitě jednodušší, ale my si všechno chtěli navrhnout a zařídit sami. Člověk pak má větší radost. |
Co bylo podle vás na zařizování nejtěžší? Narazili jste na nějaké komplikace, které vás zaskočily?Bohužel jsem měl velkou smůlu na řemeslníky a dodavatele. Například na zábradlí jsem čekal místo dvou týdnů sedm měsíců. Následně se dodavatel ani neobtěžoval zvednout telefon a musel jsem si ho objednat jinde. Můžu říct, že je to pro mne velké ponaučení. Určitě neplatí pravidlo čím dražší, tím kvalitnější a lepší služby. |
 |
|
Na jakém místě se v bytě cítíte nejlépe?Opravdu musím říct, že se cítím skvěle všude a vzhledem k tomu, že se stále ještě dovybavujeme, tak mi je asi nejbližší ložnice, kterou jsme měli hotovou jako první.
Kontakty:
BABYPARK,
DKN,
MAT FLOWERS, |
-4db9582f8066e_180x120.jpg)
