Přestavba podle Bati

Rekonstrukce jednoho ze zlínských baťovských domků je ukázkovým příkladem citlivého přístupu k nadčasovým architektonickým hodnotám. Kvalitu současného bydlení nijak neomezily ani požadavky na ochranu památek, ani tvůrčí disciplína autorů řešení.

Pohled z východní strany. Dům se rozrostl v přízemí i v patře směrem na sever (doprava), napohled to ale není vůbec poznat. Garážová vrata nahradilo okno do pracovny, nový obklad z cihelných pásků Klinker sjednocuje všechny fasády a působí zcela autenticky

Prosperita Baťova impéria vycházela z promyšlené organizační i sociální hierarchie, která se odrazila i ve sféře bydlení. Prostí dělníci obývali bytové domy, lépe situovaní dělníci čtvrtinu nebo polovinu rodinného domu - tzv. čtvrtdomy a půldomy. Příslušníci střední třídy (právníci, lékaři a další kvalifikovaní pracovníci) měli nárok na samostatné bydlení - tzv. jednodomy. Prostorné vily příslušely výhradně ředitelům závodů a v celém Zlíně jich stálo pouze devět. Svévolné stavební úpravy byly zakázány, nad každou čtvrtí bděla stavební policie.

V přízemí se původně nacházela malá kuchyň, jídelna a obývací pokoj se schodištěm vedoucím do patra. Spojením těchto tří místností do velkého obývacího pokoje s jídelním koutem autor rekonstrukce, architekt Emil Mikšovič, vytvořil nové jádro domu. Schodiště zůstalo na svém místě a prosvětlilo se střešním nadsvětlíkem. Dispozice se rozrostla západním směrem o pracovnu s knihovnou a novou kuchyň, na severní straně o nový vstupní prostor se zázemím a ve východní části vznikla rozšířením garáže prostorná pracovna. Dvě z ložnic v patře zůstaly zachovány, třetí se výrazně zvětšila. Nad původní garáží se nyní nachází ateliér, nad nově přistavěnými místnostmi přibyly dvě velké terasy. Severní fasáda byla o dva metry posunuta se zachovaným původním členěním vstupu a členěním oken. „Přístavbu jsme navrhli tak, aby členění hmot i fasád vycházelo z původního ducha a dům zároveň odpovídal současnému technickému standardu, především tepelným normám," vysvětluje Ing. Emil Mikšovič mladší.

Barový pult rozděluje kuchyň na prostor pro malé stolování a pracovní zónu Novým dřevěným dveřím (vpravo a vzadu) dali architekti členění odpovídající období dvacátých let Obývacímu pokoji dodává příjemný teplý ráz nová dřevěná podlaha

ZLATÝ VĚK ZLÍNA

Ve dvacátých a třicátých letech minulého století Zlín zdesateronásobil počet svých obyvatel a rychle se proměnil z uvadajícího městečka v moderní městské centrum, které bychom dnes mohli nazvat poutním místem české funkcionalistické architektury. Novou tvář mu vtiskli renomovaní architekti, například Le Corbusier, Jan Kotěra, Zdeněk Karfík či František Gahura, který (mimo jiné) projektuje první typy rodinných domků, vytváří regulační plány nových částí města a stává se městským architektem. Během dvou let se v několika nových čtvrtích - zaměstnaneckých koloniích - postavilo přes 1 700 rodinných domů, což je výkon i z pohledu dnešních developerů opravdu úctyhodný.

Stará část stavby byla po celém obvodě nově tepelně izolována, přístavba má plášť z tepelněizolačních pórobetonových tvárnic a celý dům je obložen cihelnými pásky, které vzhledově odpovídají původnímu režnému zdivu. Nová eurookna převzala členění původních oken, některá byla repasována. V interiéru přibyly nové na zakázku vyrobené dveře, některé původní dveře byly pouze renovovány a podařilo se zachránit i většinu původních kování. „Plánovaná životnost stavby se pohybovala kolem 30 let, ale dobové materiály, především vysoce tvrdé pálené cihly a omítky, nás překvapily vysokou kvalitou," uzavírá architekt Mikšovič.

SLEDUJTE REALITY SHOW - STAVÍME DŮM

Z jižní strany dům téměř těsně přiléhá k sousednímu pozemku, ještě se však podařilo sem umístit zimní zahradu, která vítaně rozšiřuje a protepluje jídelnu

PŘÍZEMÍ: 1 zádveří, 2 předsíň, 3 pracovna, 4 WC, 5 koupelna + WC, 6 obývací pokoj, 7 jídelna, 8 knihovna, 9 kuchyň, 10 komora, 11 zimní zahrada

PATRO: 1 hala, 2 koupelna + WC, 3 ložnice, 4 ložnice, 5 ložnice, 6 pracovna, 7 terasa, 8 terasa

TECHNICKÉ ÚDAJE

Zastavěná plocha: 164 m²
Užitná plocha: 215 m² + terasy 39,6 m²
Konstrukce: přístavba z tvárnic Ytong, původní zděný obvodový plášť zateplen izolací z fasádního stabilizovaného polystyrenu, vnější obklad cihelné pásky Wienerberger, zateplení střechy minerální vatou
Výplně otvorů: dřevěná eurookna, plastová okna, vnitřní dveře dřevěné atypické + repasované původní dveře
Vytápění: teplovodní plynový kotel, deskové radiátory, krb s krbovou vložkou a teplovzdušnými rozvody

AUTOŘI

Ing. arch. Emil Mikšovič (1946)

Vystudoval SPŠ stavební ve Zlíně a Fakultu architektury VUT Brno. V roce 1991 založil vlastní ateliér a následně firmu ATIS-em, s. r. o., která se zabývá kompletním architektonickým servisem od studie až po realizační dokumentaci a realizaci na klíč. Věnuje se interiérům nejen občanským a bytovým, ale specializuje se i na interiéry komerční a obchodní.

Ing. Emil Mikšovič (1973)

Autorizovaný inženýr ČKAIT. Vystudoval SPŠ stavební ve Zlíně a Stavební fakultu VUT v Brně. V ateliéru ATIS-em se zabývá projektováním staveb od studie až po realizaci a dodávku staveb.