|
Tuto otázku jsme však tentokrát nepoložili právníkům a pracovníkům stavebních úřadů, nýbrž těm, kteří se stavebním zákonem přicházejí do styku z opačné strany – architektům a stavebním inženýrům.
Ing. arch. Tomáš Klancwww.klanc.cz1. Pro architekty a projektanty se práce příliš nezměnila. Ať se žádá o ohlášení nebo stavební povolení, musí projektová dokumentace být obsahově v podstatě shodná. Výhodu jako projektant vidím v tom, že je konečně přesně v prováděcí vyhlášce dané a bod po bodu specifikované, co musí projektová dokumentace včetně všech příloh obsahovat a je tudíž snadnější vše v projektové dokumentaci splnit. 2. Úskalí, jak jsem již měl možnost několikrát poznat, spočívá v tom, co na první pohled vypadá jako zjednodušení. Získání stavebního povolení nebo ohlášení stavby dnes probíhá zpravidla tak, že se nejdříve na základě žádosti o územně plánovací informaci ve zkráceném řízení dostanete na papíře souhlas s výstavbou včetně soupisu všech potřebných kroků a dostanete také rozhodnutí o tom, do jakého režimu vaše realizace zapadá. A v tom je právě to úskalí. Na jednu stranu máte na papíře napsáno to, že můžete stavět, respektive projektovat, ale na druhou stranu váš architektonický návrh zatím ještě nikdo neviděl, protože do žádosti o územně plánovací informaci či souhlas se píše pouze obecný text s okótovanou situací, nic o tom, jak dům ve skutečnosti vypadá.
3. Několikrát se mi již stalo, že po podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení se i přes původní souhlas zvedla vlna odporu k architektonickému řešení domu, která byla vždy zčásti kvůli nepochopení řešení a z části kvůli panickému strachu úředníků se zabývat něčím, co jenom trošku nezapadá do typizované standardní výstavby. Nechci všechny házet do stejného pytle, situace na úřadech se s přicházející mladou krví nových absolventů odborných a vysokých škol velmi zlepšuje, přesto dodnes na místech, kde by měli být v architektuře vzdělaní a reality znalí úředníci se často setkávám s tím, že tito lidé mají naprosto pokřivený názor na to, co je a co není kvalitní a hezké. Překvapivě dnes podstatně snadněji při schvalování stavebního povolení procházejí 100 x zopakované balustrádové polygonální na růžovo natřené do urbanismu obce nezapadající nesmysly na úkor poctivé architektury.
|
 |
4. Mnoho dobrých zkušeností mám například se stavebním úřadem na Praze 6, 7, 8, dále mimo Prahu v Dobřichovicích, Berouně… Zatím nejhorší zkušenost mám se stavebním úřadem a odborem životního prostředí v nejmenované obci v pohraničí. Můj klient se dostal do velkých finančních a časových problémů kvůli naprosto neoprávněné reakci úřadů, kteří si vzali mého klienta – přistěhovalce z Prahy – jako exemplární příklad, na němž ukážou svoji moc a sílu, a celá věc končí kvůli naprosto nepodstatné změně v projektu, která je jednoznačně přínosem a nad níž by se jinde nikdo nepozastavil, řízením o odstranění stavby a vyměřením pokuty všem zúčastněným včetně projektanta. Tato zkušenost mě naučila jednomu. Někdy je možná lepší žádat o stavební povolení než o ohlášení stavby. Stavební povolení je totiž obsáhlý dokument, který specifikuje veškeré podmínky výstavby, tudíž když na stavbě dochází k nějakým změnám (a neznám stavbu, kde by ke změnám nedocházelo), tak neporušíte-li některou ze specifikovaných podmínek, je možné návrh upravovat a modifikovat. Na rozdíl od ohlášení, které v podstatě pouze konstatuje souhlas bez podmínek a potom vlastně s každou změnou musíte znovu žádat o nový souhlas. |
|
1. Nový stavební zákon znamená zejména zmatení pojmů, respektive zcela nový obsah pro dříve používaná slova. Tak například „ohlášení“, pomocí něhož lze povolovat menší stavby, vyžaduje rozsah podkladů a plnohodnotný projekt, tudíž podklady téměř shodné se stavebním povolením, navíc přenáší administrativu na stavebníky, což není vždy nejjednodušší zejména v lokalitách s komplikovanými majetkovými poměry na sousedních pozemcích. Jednoduché ohlášení bez projektu, jaké bylo možné dřív, to tedy rozhodně není, a investoři jsou tím mnohdy překvapeni. 2. U rozdělení staveb do skupin není zcela jasné, jaký byl původní záměr zákona, takže například nechat povolit přípojku delší než 50 m zároveň s ohlášením stavby je možné, zatímco kratší přípojka vyžaduje jinou proceduru – územní souhlas, vyžadující kladná vyjádření všech účastníků řízení. Obdobné je to s poplatkem, takže rodinný dům jakožto stavba pro bydlení je (díky bohu!) za 300Kč, samotná garáž vás však na poplatcích přijde až na 3000 Kč. Ing. Vladimír B., autorizovaný inženýr1. Přínos nového stavebního zákona je například ve zjednodušení povolování přípojek. Částečný přínos byl jednak ve snaze zavést do stavebního práva funkci autorizovaného inspektora, jednak ve snaze sjednotit kvalitu a jednotný řád stavebních dokumentací. Proč částečný, to bych uvedl pod body 2 a 3.
2. Původní myšlenka zavedení funkce autorizovaného inspektora byla správná, výsledek je ale špatný. Při střetech zájmů vše opět končí na stavebních úřadech a celý proces výstavby se komplikuje a protahuje. Právní základ by měl být asi takový: Autorizovaní inspektoři ano, ale jako specialisté pro své obory, obdobně jako u autorizovaných inženýrů. Tyto obory se dají rozdělit podle dělení ČKAIT na:
a. pozemní stavby,
b. dopravní stavby,
c. stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství,
d. mosty a inženýrské konstrukce,
e. technologická zařízení staveb,
f1. technika prostředí staveb, specializace technická zařízení,
f2. technika prostředí staveb, specializace elektrotechnická zařízení,
g. statika a dynamika staveb,
h. městské inženýrství,
i. geotechnika,
j. požární bezpečnost staveb,
k. stavby pro plnění funkce lesa.
Stavebník by podle typu projektu nechal jednotlivými autorizovanými inspektory v souladu s jejich specializací posoudit a certifikovat jednotlivé profese projektu (projekt také nikdy netvoří jedna osoba, ale je to seskupení specialistů) a s kompletními platnými certifikáty by zaslal oznámení stavebnímu úřadu, že zahajuje stavbu. V den zahájení stavby by stavební úřad na místě stavby zkontroloval originály certifikátů a pokud by bylo vše v pořádku, odsouhlasil by je a nechal stavbu běžet. Tyto certifikáty by se vztahovaly nejen na posouzení jednotlivých stavebních profesí, ale i na posouzení vyjádření dotčených orgánů, jako jsou např. správci inženýrských sítí. To by znamenalo pro stavebníka opravdové zrychlení.
Dále jsou autorizovaní inspektoři velmi málo využíváni ke kontrole probíhajících staveb. Je mnoho případů, kdy na stavební úřad jde jedna dokumentace, ale ve výsledku se staví podle dokumentace zcela jiné. Věřte, že při kolaudaci, kdy jsou provedeny finální stavební práce, se skryté (a někdy dost závažné) rozdíly mezi dokumentací odevzdanou na stavební úřad a realitou na stavbě nedají zjistit.
3. Myšlenka vyhlášek 499/2006 a 503/2006, které měly přinést zvýšení kvality a sjednotit stavební dokumentaci, byla dobrá. Ve výsledu je ale vidět, že při sestavovaní jednotlivých bodů to vypadalo jako při stavbě babylonské věže. Každá sekce byla psána jiným jazykem.
Před zahájením stavby existují standardně tři projektové stupně.
1) Dokumentace pro územní řízení
2) Dokumentace pro stavební povolení
3) Dokumentace pro provedení stavby
Pokud se budeme řídit vyhláškami, tak brzy zjistíme, že jednotlivé body na sebe nenavazují. Přecházíte-li z jednoho projektového stupně na druhý, skáčete jako zajíc z pole do pole. To není správné a je potřeba novela obou vyhlášek se zanesením jednotného řádu. |
-4dca6bb1bd142_300x120.jpg)
