Všechno je trochu jinak

Když jim hned při prvním setkání vysvětlil, že při přestavbě jejich půdního prostoru může být z devadesáti pěti procent všechno jinak, než zamýšleli, a hlavně lépe, neváhali. A nelitují. Architektu Martinu Čermákovi ovšem od té doby říkají pan architekt „Vlnka“.

Mírně „vlnit“ se totiž u nich začíná už za vchodovými dveřmi. Barevné řešení vstupního prostoru, kterému dominuje schodiště, zasahuje do dlažby i malby stěn a vlnitou křivkou dělí prostor na tmavý a světlý v pastelových zelených tónech prolínajících dál celým interiérem. Příjemně ladí s přírodní barvou používaného převážně třešňového dřeva a stříbrným leskem moderních a citlivě volených kovových detailů. Dlažba, která je dalším z používaných materiálů, rovněž přechází do bytového prostoru, z něhož je na první pohled patrné, že ho sjednotila ruka architekta. „Sešli jsme se jenom párkrát,“ vzpomínají majitelé. „O vše jsme s ním zpočátku bojovali, ale pak jsme na něho dali a přestavba se rozběhla. O spoustě věcí, které nám navrhl, jsme si nezřídka mysleli, že jsou zbytečné, a teď se nám líbí.“

Nová řešení

Nejdříve se z původního návrhu odstranila sporná místa, mezi nimi například často používané „en“úhelníky, které se nehodily k trojúhelníkovému půdorysu půdy, posouvaly se příčky… „Je pravda, že jsem zde opravdu hodně využil zaoblených stavebních nik a výklenků s úložnými prostory. Kdybych místo nich postavil skříně, prostor by se okamžitě minimálně o třetinu opticky zmenšil. Prolnutí stavební a interiérové části považuji za velmi důležité, protože jeho výsledkem je čistě působící interiér,“ připomíná Martin Čermák.

Při rozhodování o stylu zařízení zvítězila mírně strohá klasická moderna. Příjemně spoluvytváří hlavní a zároveň multifunkční prostor celého interiéru, který sdružuje obývací pokoj, jídelnu, kuchyň a plní i určitou komunikační funkci – vstup do dvou postranních dětských pokojů, koupelny i podkroví. Je místem, kde rodina tráví společné chvíle, na rozdíl od klidových místností, jakými jsou ve vyšším patře ložnice a pracovna. Vše navíc ozvláštňuje velmi hezky řešená terasa.

Na terase jako v bytě

„Chtěl jsem, aby terasa nebyla oddělena od vnitřního prostoru, aby člověk neměl pocit, když se na ní octne, že už je mimo byt,“ konstatuje architekt. Propojení s interiérem lze ocenit především v létě, kdy se naplno otvírají prosklené dveře. Z materiálů zde našlo uplatnění dřevo (přestože se časem musí počítat s jeho obměnou) a samozřejmě dlažba (dokonce i na efektních květnících). Na terase nechybí ani vestavěná skříň pro televizi.

Zpět do hlavní haly

Tady jsou skříně na přání majitelky téměř neviditelné. Překryté malbou vytvářejí dojem stěny, kterou nenásilně ozvláštňuje nevtíravý plasticky vystupující dekor. Zajímavým prvkem je malé schodiště do podkroví. vyrobené z moderních materiálů (kovu a dřeva). Vytváří navíc příjemný průhled z obývacího prostoru ven. Nepochybně i proto, že je opět tvarované do „vlnky“ kolem uměle vystavěné, ale pohledově nenásilné niky. Samotný obývací prostor vyplňují tři tmavě zelené pohodlné sedačky (látka a kov) s malým proskleným stolkem a audiovizuálním vybavením. Televizní obrazovku lze díky perfektnímu ozvučení všech prostorů prý bezproblémově sledovat i z dalších míst interiéru, ať už z jídelního koutu, nebo třeba z půlkruhové kuchyně. Paní domu z ní může komunikovat s celou rodinou, jak sama říká od kamen i od dřezu. O dokonalém zvládnutí prostoru svědčí i taková zdánlivá maličkost, jakou je odstupňovaná délka zásuvek v kuchyňské lince. Tam, kde to střecha půdy za kuchyňskou stěnou umožnila, jsou spodní zásuvky přes metr dlouhé.

Zázemí

S místem se hospodařilo i na protější straně multifunkční haly. Hned za nikami jsou troje tzv. americké dveře, které byly vyrobeny na zakázku. Zvukově natolik perfektně izolují, že přes ně údajně není slyšet ani chod pračky. Jedny z dveří totiž docela překvapivě ukrývají malou kotelnu s prádelnou a centrálním vysáváním. Vedlejší dveře už vedou do koupelny, kterou si majitelé velmi chválí. Vířivá vana, sprchový kout, dvě umyvadla a také pisoár… Ten je s převahou tří mužů v rodině prý opravdu nedocenitelný. Úložné prostory jsou opět vestavěné ve stěnách, přičemž některé z nich jsou i pohledově zcela skryté zrcadly. Barva obkladů působí nevtíravě a to, z čeho jsou majitelé rovněž nadšeni, je osvětlení. Speciální vypínač v délce snad pouhých patnácti centimetrů ovládá několik druhů světel co do intenzity i umístění.

Důmyslné osvětlení

Ostatně tak je tomu i v celém interiéru, protože na osvětlení si architekt Čermák dal velmi záležet: „Osvětlení musí odpovídat prostředí a rytmu činnosti. Dekorativní osvětlení nik a prostoru kolem televize je podle mě senzační k odpočinku nebo k přátelskému posezení, řádné nasvícení si naopak vyžádaly funkční plochy – kuchyňské, jídelní i pracovní a samostatné řešení má také globální osvětlení interiéru. Kombinace všech svítidel lze samozřejmě různě nastavovat.“ To byl podle názoru majitelů skvělý nápad architekta, který jim ušetřil mimo jiné spoustu času a peněz tím, že některé interiérové detaily sám dodal, nebo poradil, kde je mohou objednat a koupit.

V nevšedním půdním bytě panuje spokojenost, i když se přestavba protáhla na rok a půl. „Teď jsme rádi, že jsme nepřijali provizorní řešení a že je vše udělané kvalitně a jednou provždy.“

Kontakty:

DESSIER – ing. arch. Martin Čermák

(architektonické řešení včetně návrhu nábytku),

Budějovická 1126/9, Praha 4,

tel./fax: 261 211 430, 241 730 544

e-mail: dessier@dessier.cz;

M Tronic – ING. JIŘÍ MAREK

(audio video rozvody, zabezpečení),

Novobranská 20, Litoměřice,

tel.: 602 434 664,

e-mail: mtronic@email.cz;

PROFI-LIGHTING (osvětlovací technika), Volutova 2523, Praha 5,